Inaugurační diplomy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Inaugurační diplom)
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan jako český král na vyobrazení ve Zbraslavské kronice

Inaugurační diplomy byly souborem privilegií a závazků, které nastupující český král Jan Lucemburský potvrdil české šlechtě. Nejprve 25. prosince 1310 pro Čechy a o půl roku později (18. června 1311) pro Moravu. Král se zavazoval, že nebude domácí úřady obsazovat cizinci a že nebude žádat zemskou vojenskou hotovost pro tažení v zahraničí.

Události, které vedly k vytvoření inauguračních diplomů[editovat | editovat zdroj]

V roce 1310 uzavřel ve Špýru (Speyer) Jan Lucemburský sňatek s Eliškou Přemyslovnou, což mu otevřelo cestu k českému trůnu, který vybojoval v zápase s Jindřichem Korutanským.

Korunovace byla podmíněna tzv. inauguračními diplomy, jež si vymohla česká šlechta v důsledku snahy o odvrácení nastolení cizí správy českého státu. Inaugurační diplom zřetelně omezoval centrální královskou moc, byl momentálním potvrzením síly šlechty, ale byl i prvním krokem k uzákonění dualismu mezi králem a stavovskou obcí. Na jeho základě udělil král většinu dvorských úřadů českým pánům. Podkomořím a maršálkem se stal Jindřich z Lipé, nejvyšším komorníkem Petr I. z Rožmberka, kancléřem Jan Volek.

Jan Lucemburský částečně oslabil i své právo na odúmrť (ve středověku „spadnutí“ půdy na vrchního vlastníka půdy, obvykle při vymření rodiny po meči, půda mohla připadnout i vesnické občině. Panovník mohl převzít půdu i při porušení věrnosti vazalů). Odmítal však přijmout princip svobodného testmentu. V souhrnu diplomy posílily hospodářsko-politickou pozici šlechty, zvláště vyšší.

  • nástupnické listiny panovníka
  • soubor privilegií a závazků
  • král se zavazoval, že nebude žádat zemskou vojenskou hotovost pro tažení v zahraničí
  • vojenská povinnost šlechty se omezovala na obranu Českého království a Moravského markrabství
  • úřady a majetky mohou nabývat jen v zemi usedlí Čechové a Moravané.
  • nebude od šlechty vymáhat pravidelné daně
  • zemskou berni bez souhlasu šlechtické obce hodlal král vybírat pouze v případě panovnického sňatku, resp. sňatku královských synů a dcer

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno : Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 141.  
  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1310–1378: Lucemburkové na českém trůně I. Praha : Libri, 1999. 288 s. ISBN 80-85983-97-4. S. 21.  
  • RAMEŠ, Václav. Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha : Libri, 2005. 432 s. ISBN 80-7277-175-2. S. 97.  
  • VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2. vyd. Brno : Beta, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 222.