Adolf Bachmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adolf Bachmann

Adolf Bachmann

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1901 – ???

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1914
Stranická příslušnost
Členství Německá pokrok. strana

Narození 27. ledna 1849
Odrava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 31. října 1914 (ve věku 65 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Karlo-Ferdinand. univ.
Univerzita Göttingen
Profese historik, politik, pedagog, spisovatel a vysokoškolský učitel
Commons Kategorie Adolf Bachmann
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Bachmann (27. ledna 1849 Odrava[1]31. října 1914 Praha) byl rakouský historik a politik německé národnosti z Čech, zemský a říšský poslanec.

Historikova kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval historii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, byl zde žákem Konstantina Höflera. Právě po něm převzal německé nacionalistické tendence a odmítavé stanovisko k českým státoprávním aspiracím. Podobně jako Jaroslav Goll prošel historickým školením Georga Waitze na Göttingenské univerzitě a studoval také v Berlíně. Roku 1875 se stal privátním docentem v Praze, v roce 1880 mimořádným a roku 1885 řádným profesorem pro rakouské dějiny na německé univerzitě v Praze.[2] Patřil mezi odpůrce rozdělení pražské univerzity.[3]

Jeho stěžejní dílo Geschichte Böhmens, vycházející od roku 1899, popisuje české dějiny z pozice nacionálního němectví, zdůrazňuje a přeceňuje přínos Němců ve formování českého státu a kultury, gotické umění v českých zemích považuje za zcela německý výtvor, husitství charakterizuje jako čistě protiněmecké a nacionalistické. Předmluva k tomuto dílu je koncipována vědomě jako protiváha k Palackého Dějinám národa českého v Čechách a v Moravě.[3]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vstoupil do Německé pokrokové strany (Fortschrittspartei), za kterou se roku 1901 stal poslancem Českého zemského sněmu.

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 092. Usedl do poslanecké frakce Deutscher Nationalverband (Německý národní svaz). Sám byl v jejím rámci členem Německé pokrokové strany. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti roku 1914.[4]

V roce 1911 se stal předsedou Německé pokrokové strany. Odmítal politickou, kulturní i jazykovou rovnoprávnost Čechů s Němci v Čechách, což se projevilo při jednání o česko-německém vyrovnání v roce 1914.[2] Národní listy v nekrologu připisují Bachmannovi zásadní podíl na krachu těchto vyrovnávacích jednání, když sám napsal dopis se svým negativním stanoviskem ministerskému předsedovi Karlu von Stürgkhovi.[3]

Zemřel ve věku 66 let na mrtvici.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Georg von Podiebrads Wahl, Krönung und Anerkennung (1876)
  • Deutsche Reichsgeschichte im Zeitalter Friedrichs III. und Maxmilians I. (1884)
  • Geschichte Böhmens, I.-II. (1899 a 1905)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Bachmann, Adolf (1849-1914), Historiker und Politiker, s. 41. (německy)  
  3. a b c d Vůdce liberálních Němců v Čechách dr. Bachmann zemřel. Národní listy. listopad 1914, roč. 54, čís. 300, s. 3. Dostupné online.  
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-525-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rektor Univerzity Karlovy (německá Karlo-Ferdinandova Univerzita)
Předchůdce:
Friedrich von Wieser
od 1902/1903
Adolf Bachmann
Nástupce:
Karel Rabl