Přeskočit na obsah

Hrádek (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrádek
Zámek Hrádek u Sušice
Zámek Hrádek u Sušice
Základní informace
Slohrenesanční
barokní
klasicistní
Výstavba14. století
Další majiteléRačínové z Račína
Černínové z Chudenic
Hrzánové z Harasova
Kocové z Dobrše
Althannové
Desfoursové
Poloha
AdresaHrádek, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hrádek
Hrádek
Další informace
Rejstříkové číslo památky37512/4-2962 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrádek je tvrz přestavěná na zámek ve HrádkuSušiceokrese Klatovy. Stojí na místě tvrze ze čtrnáctého století, přestavěné v šestnáctém století na renesanční zámek. Dochovaná podoba je výsledkem barokního rozšíření a klasicistních úprav v osmnáctém a devatenáctém století. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]

Nejstarším panským sídlem v Hrádku bývala ve čtrnáctém století tvrz, na které sídlili Sezima a Protiva z Hrádku. Od roku 1371 byla vesnice připojena k velhartickému panství.[2] Na počátku patnáctého století na tvrzi bydleli purkrabí, kterými byli v letech 1407–1408 Matěj a roku 1415 Ojíř z Vlčkovic. Později nepotřebná tvrz zpustla. Okolo roku 1560 se velhartické panství rozdělilo, a Hrádek s pustou tvrzí připadl Janu Rendlovi z Úšavy, který jej prodal Václavu Vintířovi z Vlčkovic.[3] Dalším majitelem se stal Kryštof Račín z Račína, jehož synové Vojtěch a Jan[3] po roce 1568 starou tvrz přestavěli v renesančním slohu.[4]

Renesanční štíty a sgrafitové omítky starého zámku
Nový zámek s bývalým čeledníkem

Jediným majitelem tvrz se časem stal Vojtěch Račín z Račína, po němž statek v roce 1575 zdědili synové Adam a Kryštof, kterým se podařilo koupit zbývající část, do té doby rozděleného, městečka. Kryštofa zabil v roce 1597 blesk a jeho podíl hrádeckého panství prodali poručníci Adamovi. Adamův syn Humprecht Račín z Račína se zúčastnil stavovského povstání, za což byl roku 1623 odsouzen ke změně svobodného statku na manství.[3] Podle Karla Třísky byl Humprecht synem Vojtěcha Račína, který byl stavebníkem renesanční tvrze.[2] Humprecht později sice dosáhl propuštění z manství, ale zadlužil se natolik, že musel rozprodat většinu vesnic svého panství. Humprechtův syn Arnošt Vojtěch Račín roku 1683 (1685[2]) Hrádek prodal Janu Heřmanu Černínovi z Chudenic.[3]

Další majitelé zámku se rychle střídali. Roku 1693 panství koupil hrabě Zikmund Maxmilián Hrzán z Harasu, v roce 1703 Adam Humprecht Koc z Dobrše, o čtyři roky později hrabě Humprecht Zikmund Althann a v roce 1721 hraběnka Marie Juliana Truchsässová. Ta zámek vlastnila deset let a poté jej prodala hraběti Janu Desfoursovi.[3] Bedřich Desfours nechal přistavět barokní[2] nový zámek a upravit západní křídlo starého zámku.[4] V roce 1775 byla postavena kaple svaté Valburgy. Desfoursové pokračovali ve stavebních úpravách i na počátku devatenáctého století, kdy zámek získal získal klasicistní podobu.[4] V roce 1827 zámek přešel dědictvím do majetku Karla Theodora Sturmfeldera a posledními majiteli, kterým patřil až do roku 1945, se stali Henneberkové.[2]

Ve druhé polovině dvacátého století zámek využíval místní národní výbor, který v něm zřídil byty, skladiště a knihovnu.[2] V roce 2000 jej koupil Pavel Lejsek a zahájil rekonstrukci dokončenou v roce 2010.[5] V zámku se od té doby nachází hotel, lázně, restaurace a část je přístupná veřejnosti.[6]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]
Kaple svaté Valburgy

Starý zámek stojí přibližně ve středu velkého areálu. K jižní části západního průčelí přiléhá kaple svaté Valburgy a na jihu stojí budova nového zámku,[4] na jejímž konci bývala až do roku 1979 třípatrová hranolová věž.[2] K severnímu průčelí severního křídla se připojuje dlouhá budova určená v minulosti k ubytování služebnictva. Komplex doplňují hospodářské budovy s bývalou zahradou v severní části a parkem v jižní části areálu.[4] Dvě bašty v jižních rozích ohradní zdi jsou podle Augusta Sedláčka pozůstatkem druhé hrádecké tvrze, ze které se jinak nic nedochovalo.[3]

Jádrem starého zámku jsou dvě souběžná jednopatrová křídla s renesančními štíty se zbytky sgrafitových omítek. V interiéru se dochovaly valené a hřebínkové klenby. Nový zámek je trojkřídlý. V hlavním průčelí se nachází rizalit se vstupním portálem. Do prvního patra vede zalomené schodiště se sochami andělů. Také v přízemí nového zámku jsou křížové a valené klenby s výsečemi.[7]

Kaple svaté Valburgy má obdélníkový půdorys a půlkruhový presbytář. Stěny interiéru jsou členěny pilastry (v lodi sdruženými) a strop je tvořen třemi poli plackové klenby. Stejný typ klenby je použit na kruchtě nad sakristií. V areálu stojí ještě malá barokní kaple svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava.[7]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-19]. Identifikátor záznamu 149433 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f g Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Hrádek – zámek, s. 79. 
  3. a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Hrádek tvrz, s. 122–123. 
  4. a b c d e Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  5. KONVIČKA, Zbyněk. V zámku Hrádek u Sušice staví lázně, chtějí obnovit lázeňství na Šumavě. Pro památky [online]. 2013-07-26 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  6. O zámku [online]. Zámek Hrádek [cit. 2019-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-20. 
  7. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hrádek, s. 464. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 1. A–M. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Hrádek, s. 227–229. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]