Hej, Slované
 | |
| Hymna |  Slovensko SFRJ Svazová republika Jugoslávie Srbsko a Černá Hora |
|---|---|
| Jiné názvy | chorvatsky: Hej, Slaveni makedonsky: Еј, Словени slovensky: Hej, Slováci slovinsky: Hej, Slovani srbsky: Hej, Sloveni (Хеј Словени) rusky: Gej, Slavjane (Гей, славяне) polsky:Mazurek Dąbrowskiego |
| Slova | Samo Tomášik (překlad: Dragutin Rakovac), 1834 |
| Hudba | Neznámý |
| Přijata | .svg){kind=small} 1939 1943 (22. duben 1977) 1992 2003 |
| Konec užívání | 1945 1991/1992 2003 2006 |
|
Problémy s přehráváním? Nápověda.
| |
Hej, Slované je hymnická píseň věnovaná všem Slovanům. První verze textu vznikla v roce 1834 pod názvem Hej, Slováci. Melodie je odvozena od Mazurku Dąbrowskiego, který je od roku 1926 polskou hymnou, avšak pomalejší a silněji akcentována.
Píseň sloužila jako hymna všeslovanského hnutí, Sokola, jako státní hymna Slovenského státu, socialistické Jugoslávie i pozdější srbsko-černohorské Jugoslávie.
Slovensky se píseň nazývá Hej, Slováci nebo také Hej, Slovania, česky Hej, Slované, srbsky Хеј, Словени (Hej, Sloveni), makedonsky Еј, Словени (Ej, Sloveni), chorvatsky Hej Slaveni, bosensky Hej Slaveni, slovinsky Hej Slovani, polsky Hej Słowianie, bulharsky Хей, Славяни (Chej, Slavjani) a rusky Гей, Славяне (Gej, Slavjaně).
Hej, Slováci
[editovat | editovat zdroj]Píseň napsal slovenský evangelický kněz, básník a historik Samo Tomášik během své návštěvy Prahy v roce 1834. Byl velmi pobouřen tím, že němčina je v ulicích Prahy slyšet mnohem více než čeština. Zapsal si do deníku:
… Pokud matička Praha, perla západního slovanského světa, se začíná ztrácet v německém moři, co asi čeká Slovensko, mou drahou vlast, pro kterou je Praha zdrojem duchovní kultury? Zatížen touto myšlenkou, vzpomněl jsem si na starou polskou píseň „Jeszcze Polska nie zginęła, póki my żyjemy“. Tato známá melodie vyvolala v mém srdci vzdorné „Hej, Slovaci, ešte naša slovenska reč žije“… Běžel jsem do svého pokoje, zapálil svíci a tužkou napsal do svého deníku tři verše. Píseň byla hotova v okamžiku.
V Masarykově slovníku naučném z r. 1927 na str. 120 je uvedeno:
… Hej Slovane, ještě naše slovanská řeč žije, hymna, kterou složil 1834 v Praze Samo Tomášík (v.t.) rozesmutnělý rostoucí germanisací a chladnosti čes. obyv při čes. představení ve Stavovském div. S "Na Slovany" a přeměněná v "Hej Slováci" vyšla po prvé ve Fejérpatakyho (v.z.) sv. mikulášském kalendáři 1838. Smělá myšlenka slov. a melodie polské mazurky ji podložená byly příčinou jejího rozšíření u nár. slovanských.
Všeslovanská hymna
[editovat | editovat zdroj]Brzy Tomášik do textu zahrnul všechny Slovany a píseň Hej, Slované se stala známou díky myšlence panslavismu, zejména pak ve slovanských zemích pod vládou Rakouska. Byla vydána v řadě časopisů, kalendářů, byla zpívána na politických sjezdech a stala se neoficiální hymnou všeslovanského hnutí.
Její popularita dále vzrostla, když byla přijata za oficiální hymnu Svazu Slovanského sokolstva, hnutí založeného na všeslovanských ideálech a fungujícího v celém Rakousku-Uhersku. V roce 1905 bylo odhalení památníku slovinského básníka France Prešerena v Lublani oslavováno sborovým zpěvem písně Hej, Slované. Během první světové války byla píseň často užívána slovanskými vojáky na obou stranách fronty k vzájemnému povzbuzení nacionalistického cítění a prevenci krveprolití. Mnoho slovinských, chorvatských a srbských Sokolů, sloužících v rakousko-uherské armádě, se dobrovolně vzdalo vojákům Srbska nebo Ruska nebo často přeběhli do řad druhé strany. Píseň se s nimi šířila po Balkánu a do Ruska a zůstala populární i v meziválečném období.
Slovenská hymna
[editovat | editovat zdroj]Na Slovensku byla píseň Hej, Slováci považována za neoficiální hymnu po celou moderní historii. Oficiálně se stala hymnou Slovenského státu v letech 1939–1945. Přestože se po první světové válce, znovu po druhé světové válce a nakonec také v roce 1993 stala hymnou Slovenska píseň Nad Tatrou sa blýska, píseň Hej, Slováci je stále mnohými lidmi (především nacionalisty) považována za „druhou“ národní hymnu. Od názvu hymny bylo odvozeno i pejorativní označení „hejslovák“.[1]
Jugoslávie
[editovat | editovat zdroj]Poprvé se Hej, Slované na území Jugoslávie objevilo na počátku 19. století. Dragutin Rakovac píseň přeložil a pojmenoval ji Hej, Ilirové. Až do druhé světové války se pak překlad příliš neměnil, kromě toho, že Ilyrové se pod vlivem změn ve vnímání obrozeneckého hnutí změnili na Slovany.
V roce 1941 zasáhla Království Jugoslávie druhá světová válka. Síly Osy v dubnu vstoupily do země a jugoslávská armáda kapitulovala během sedmi dnů. Protože stará hymna obsahovala odkazy na krále a království, rozhodli se antimonarchističtí partyzáni vedení Titem a jeho komunistická strana vyhnout se jí a nahradili ji písní Hej, Slované. Píseň byla zpívána během obou setkání AVNOJ, legislativního orgánu hnutí odporu, a postupně se začala všeobecně považovat za hymnu nové Jugoslávie.
Stará královská hymna byla oficiálně opuštěna po osvobození v roce 1945, ale žádná nová nebyla přijata. Bylo podniknuto několik pokusů prosadit jiné, specificky jugoslávské, písně jako hymnu, ale tyto nezískaly větší podpory a Hej, Slované bylo dál neoficiálně používáno. Poté byly snahy o nalezení nové hymny opuštěny a v roce 1977 se Hej, Slované oficiálně stalo hymnou Jugoslávie.
Srbsko a Černá Hora
[editovat | editovat zdroj]Po rozpadu Jugoslávie v letech 1991-1992, kdy pouze Srbsko a Černá Hora zůstaly ve federaci, byla píseň dále používána jako státní hymna nové federace. Po přeměně na volnější svaz Srbsko a Černá Hora se očekávalo přijetí nové hymny, ale v otázce státních symbolů nebylo dosaženo shody a proto Hej, Slované dále zůstalo hymnou.
Jako nová hymna bylo navrženo spojení černohorské hymny Oj, svijetla majska zoro a srbské hymny Bože Pravde se střídáním slok obou písní. Tento návrh však narazil na námitky ze strany Srbské lidové strany Černé Hory a Socialistické lidové strany Černé Hory.
Poté, co se státní svaz v roce 2006 rozpadl, se tato otázka stala zbytečnou a píseň Hej, Slované již není oficiální hymnou žádného nezávislého státu světa.
Text písně
[editovat | editovat zdroj]| Slovensky (Hymna 1.SR 1939-1945) |
Slovensky | Česky | Moravsky | Polsky |
|---|---|---|---|---|
| Hej, Slováci, ešte naša slovenská reč žije, Dokiaľ naše verné srdce za náš národ bije. Žije, žije, duch slovenský, bude žiť na veky, Hrom a peklo, márne vase proti nám sú vzteky! Jazyka dar sveril nám Boh, A nechže sa i nad nami |
Hej, Slovania, ešte naša slovanská reč žije, Dokiaľ naše verné srdce za náš národ bije. Žije, žije, duch slovanský, bude žiť na veky, Hrom a peklo, márne vase proti nám sú vzteky! Jazyka dar sveril nám Boh, A nechže sa i nad nami |
Hej, Slované, ještě naše slovanská řeč žije, dokud naše věrné srdce pro náš národ bije. Žije, žije duch slovanský, bude žít na věky. Hrom a peklo, marné vaše, proti nám jsou vzteky. Jazyka dar svěřil nám Bůh, I nechať se též nad námi, |
Hé, Slovani, ešče naša slovanská řeč žije, pokôd naše věrné srdce pro náš národ bije. Žije, žije dôch slovanské, bôde žit na věkê. Hrom a peklo, marné vaše, proti nám só vztekê. Jazêka dar svěřil nám Bóh, I nechať se aji nad námi, |
Hej Słowianie, jeszcze nasza Słowian mowa żyje, póki nasze wierne serce za nasz naród bije. Żyje, żyje duch słowiański, i żyć będzie wiecznie, Gromy, piekło - złości waszej ujdziem my bezpiecznie! Dar języka zwierzył nam Bóg, I niechaj się ponad nami |
| Srbsky (latinka) | Chorvatsky | Bosensky | Černohorsky | Slovinsky |
|---|---|---|---|---|
| Hej Sloveni, još ste živi Duh (reč) naših dedova Dok za narod srce bije Njihovih sinova Živi, živi duh slovenski Živeće vekov'ma Zalud preti ponor pakla Zalud vatra groma. Nek se sada i nad nama |
Hej Slaveni, jošte živi Riječ naših djedova Dok za narod srce bije Njihovih sinova Živi, živi duh slavenski Živjet će vjekov'ma 'Zalud prijeti ponor pakla 'Zalud vatra groma. Nek se sada i nad nama |
Hej Slaveni, još ste živi Riječ naših djedova Dok za narod srce bije Njihovih sinova Živi, živi duh slavenski Živjet će vjekov'ma Zalud prijeti ponor pakla Zalud vatra groma. Nek se sada i nad nama |
Hej Sloveni, još ste živi Duh (reč) naših dedova Dok za narod srce bije Njihovih sinova Živi, živi duh slovenski Živeće vekov'ma Zalud preti ponor pakla Zalud vatra groma. Nek se sada i nad nama |
Hej Slovani, naša reč slovanska živo klije dokler naše verno srce za naš narod bije Živi, živi, duh slovanski, bodi živ na veke, grom in peklo, prazne vase proti nam so steke. Naj tedaj nad nami |
| Srbsky (cyrilice) | Makedonsky | Makedonsky (transliterace) | Bulharsky | Bulharsky (transliterace) |
|---|---|---|---|---|
| Хеј Словени, још cте живи Дух (реч) наших дедова Док за народ срце бије Њихових синова Живи, живи дух словенски Живеће веков'ма Залуд прети понор пакла, Залуд ватра грома. Нек' се сада и над нама |
Еј, Словени, жив е тука зборот свет на родот штом за народ срце чука преку син во внукот! Жив е вечно, жив е духот словенски во слога. Не нè плашат адски бездни ниту громов оган! Пустошејќи, нека бура |
Ej, Sloveni, živ e tuka zborot svet na rodot štom za narod srce čuka preku sin vo vnukot! Živ e večno, živ e duchot slovenski vo sloga. Ne né plašat adski bezdni nitu gromov ogan! Pustošejťi, neka bura |
Хей славяни, все още жив е духът на нашите предци Докато сърцето за народа бийе на техни наследници. Жив е, жив е духът славянски ще живее с векове, Не-ни плашат ни бездни адски, нито огнените гръмове. Нека сега и над нас със буря |
Chej slavjani, vse ošte živ e duchăt na našite predci Dokato sărceto za naroda bije na techni naslednici. Živ e, živ e duchăt slavjanski šte živee s vekove, Ne-ni plašat ni bezdni adski, nito ognenite grămove. Neka cega i nad nas săs burja |
| Rusky | Ukrajinsky | Bělorusky | Rusínsky |
|---|---|---|---|
| Гей, Славяне, наше слово Песней звонкой льётся И не смолкнет, пока сердце За народ свой бьётся. Дух Славянский жив на веки В нас он не угаснет, Беснованье силы вражьей Против нас напрасно. Наше слово дал нам Бог |
Гей, слов’яни, наше слово Піснею лунає І не стихне, поки серце За народ страждає Наше слово дав Господь нам На те Його воля Хто примусить нашу пісню Змовкнути у полі? Дух слов’янський живе вічно |
Гэй, славяне, ў нашым сэрцы Дзядоў нашых мова, Пакуль яно ў грудзях б’ецца За народ з любоўю. Жыве, жыве дух славянскі, Хай жыве вякамі. Нам дарэмна з пекла грозіць Д’ябал кайданамі. Хай ўшчэнт разаб’юцца муры, |
Гий Славляне, ищи жиє Дух нашых дїдôв! Кой за нарôд сирцё биє Йих вірных сынôв! Живи, живи дух Славляньскый Живи лем вікамы! Нам нестрашны бездны адьскы Прокляты бісамы ! Нич ся трафит кой над намы |
| Rusky (transliterace) | Ukrajinsky (transliterace) | Bělorusky (transliterace) | Rusínsky (transliterace) |
|---|---|---|---|
| Gej, Slavjaně, naše slovo Pěsněj zvonkoj ljotsja I ně smolknět, poka serdce Za narod svoj bjotsja. Duch Slavjanskij živ na věki V nas on ně ugasnět, Besnovanje sily vražej Protiv nas naprasno. Naše slovo dal nam Bog |
Hej, slovjany, naše slovo Pisneju lunaje I ne stychne, poky serce Za narod straždaje Naše slovo dav Hospoď nam Na te Joho volja Chto prymusyť našu pisnju Zmovknuty u poli? Duch slovjanśkyj žyve vično |
Hej, słavianie, ŭ našym sercy Dziadoŭ našych słovy, Pakul jano ŭ hruzdjach bjecca Za narod ź luboŭju. Žyvie, žyvie duch słavianski, Chaj žyvie viakami. Nam daremna ź piekła hrozić Djabał kajdanami. Chaj ŭščent razabjucca mury, |
Hij Slavľane, išči žije Duch našych dědóv! Koj za naród sirćo bije Jich věrnych synóv! Živi, živi duch Slavľaňskyj Živi lem věkamy! Nam nestrašny bezdny aďsky Prokľaty běsamy!
|
Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- STRNAD, František. O našich hymnách a jejich osudech: československým školám a rodinám. V Praze: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského v Praze VII, společnost s r.o. filiálka v Brně a v Banskej Bystrici, 1924. 84 s. Kapitola Hymna slovanská, s. 48–52.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hej, Slované na Wikimedia Commons 
Rozcestník Hej, Slované ve Wikizdrojích
