Přeskočit na obsah

Halové jevy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Halo. Možná hledáte: Haló efekt (psychologický pojem) nebo Galaktické halo (astronomický objekt).
Ukázka několika halových jevů
Halový jev, Jizerské hory, prosinec 2022

Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem, lomem či difrakcí slunečních respektive měsíčních paprsků díky drobným ledovým krystalkům v atmosféře. Aby došlo ke vzniku těchto úkazů, je zapotřebí, aby krystalky ledu měly tvar šestiboké destičky nebo hranolku. Halové jevy nejčastěji spatříme, pokud oblohu z větší části pokrývají oblaka typu cirrostratus. Jedná se o fotometeory[1].

Halové jevy jako první popsal a pojmenoval Aristoteles již ve 4. století př. n. l. Fyzikální výklad těchto jevů pochází od René Descarta a jejich první soubornou teorii sepsal další francouzský fyzik Edme Mariotte.

Diamantový prach

[editovat | editovat zdroj]

Za chladných zimních nocí nebo dnů mohou halové jevy vzniknout také na krystalcích v přízemní vrstvě ovzduší. Pokud je vlhkost dostatečně vysoká a teplota se pohybuje pod bodem mrazu, mohou se přechlazené kapky za přítomnosti krystalizačních jader transformovat v ledové krystaly o tvaru šestibokého sloupku nebo destičky a způsobit tak za přítomnosti světla halové jevy.

Druhy halových jevů

[editovat | editovat zdroj]
  • 6° halo
  • 9° halo (Van Buijsenovo halo)
  • 12° halo
  • 18° halo (Rankinovo halo)
  • 20° halo (Burneyovo halo)
  • 22° halo (malé halo) – nejobvyklejší
  • 23° halo (Barkowovo halo)
  • 24° halo (Dutheilovo halo)
  • 35° halo (Feuilleeovo halo)
  • 46° halo (velké halo)
  • Halový sloup
  • Parhelium
  • Tečný (tangenciální) oblouk
  • Cirkumzenitální oblouk
  • Parhelický (resp. parselenický) kruh
  • Supralaterální oblouk
  • Infralaterální oblouk
  • Parryho oblouk
  1. Meteorologický slovník. slovnik.cmes.cz [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]