Gumojilm jilmový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxGumojilm jilmový
alternativní popis obrázku chybí
Gumojilm jilmový - větévka s plody
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád garyotvaré (Garryales)
Čeleď gumojilmovité (Eucommiaceae)
Engler
Rod gumojilm (Eucommia)
Oliv.
Binomické jméno
Eucommia ulmoides
Oliv.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gumojilm jilmový (Eucommia ulmoides) je jediný zástupce čeledi gumojilmovité (Eucommiaceae) vyšších dvouděložných rostlin. Je to opadavý strom, dorůstající výšky až 20 metrů. V Česku je občas pěstován jako parková a sbírková dřevina.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Gumojilm je dvoudomý opadavý strom nebo jen keř, dorůstající výšky 6 až 20 metrů. Větve mají přehrádkovanou dřeň. Borka je šedohnědá. Rostlina obsahuje v listech, kůře i větévkách bílý latex. Listy jsou střídavé, jednoduché, 7 až 11 cm dlouhé, bez palistů, se zpeřenou žilnatinou. Čepel je eliptická až podlouhlá, někdy i vejčitá nebo obvejčitá, se zaoblenou bází a vytaženou špičkou. Okraj čepele je hustě pilovitý se zuby zakončenými žlázkou. Květy se vyvíjejí v paždí větévek, jsou nenápadné, bezobalné a velmi krátce stopkaté. Samčí květy jsou shloučené a obsahují 5 až 12 tyčinek s velmi krátkými nitkami. Samičí květy jsou jednotlivé, s jednopouzdrým semeníkem srostlým ze 2 plodolistů. Gumojilm je opylován větrem. Plodem je 3 až 4 cm dlouhá samara (křídlatá nažka) připomínající plody jasanu.[2][3]

Druh pochází ze střední Číny, kde roste v dosti rozsáhlé oblasti ve smíšených lesích, na lesních okrajích, v údolích a na nižších horách v nadmořských výškách 100 až 2000 m.[2]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Gumojilm je pěstován spíše jako botanická zvláštnost v botanických zahradách a arboretech. Kultivary nejsou známy.[4] Uváděn je např. ze sbírek Arboreta Žampach, Průhonického parku, Dendrologické zahrady v Průhonicích, Pražské botanické zahrady v Tróji[5] a zámeckého parku v Lednici.[4] Vysazen je i v Botanické zahradě a arboretu MU v Brně.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Strom prospívá v humózních, čerstvě vlhkých půdách.[3] V našich podmínkách je zcela odolný. Rozmnožovat jej je možné výsevem stratifikovaných semen nebo vegetativně zelenými řízky řezanými v červnu. Možné je i hřížení a štěpování na vlastní kořeny.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. a b Flora of China: Eucommiaceae [online]. . Dostupné online.  
  3. a b KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  4. a b Dendrologie online: Eucommia ulmoides [online]. . Dostupné online.  
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  
  6. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha : Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]