Geomys

Geomys; Stratigrafický výskyt: pozdní miocén až současnost
	Pytlonoš nížinný (Geomys bursarius)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	hlodavci (Rodentia);
Čeleď	pytlonošovití (Geomyidae);
Rod	pytlonoš (Geomys); Rafinesque,1817
druhy
	pytlonoš pouštní (Geomys arenarius); Geomys attwateri; Geomys breviceps; pytlonoš nížinný (Geomys bursarius); Geomys knoxjonesi; pytlonoš texaský (Geomys personatus); pytlonoš floridský (Geomys pinetis); Geomys texensis; pytlonoš tropický (Geomys tropicalis);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geomys (česky pytlonoš) je rod středně velkých hlodavců z čeledi pytlonošovitých (Geomyidae). Žijí v Severní Americe v USA, Kanadě a Mexiku.

Pytlonoši jsou 13–24 cm dlouzí zavalití hlodavci s krátkým ocasem. Prakticky celý život prožijí pod zemí, kde si staví systémy nor. Konzumují kořínky, oddenky a hlízy, na obdělávaných půdách i sladké brambory nebo např. cukrovou třtinu.

Výskyt

Pytlonoši se vyskytují na území USA na západě, středozápadě a na jihu. Jednotlivé druhy zasahují i do Manitoby v Kanadě nebo do příhraničních oblastí Mexika.^[1]

Žijí na otevřených a řídce zalesněných plochách. Preferují lehčí písčité půdy.

Taxonomie

Tento rod pytlonošů vytváří 9 druhů:^[2]

Geomys arenarius – pytlonoš pouštní – žijící v severních oblastech Mexika a v Novém Mexiku v USA
Geomys attwateri – vyskytující se v centrálním Texasu
Geomys breviceps – žijící v USA v Oklahomě, Arkansasu, Louisianě a východním Texasu
Geomys bursarius – pytlonoš nížinný – žijící od východní Manitoby v Kanadě až po Kansas a Illinois v USA
- Geomys bursarius lutescens
Geomys knoxjonesi – žijící v Novém Mexiku a přilehlých částech západního Texasu
Geomys personatus – pytlonoš texaský – pocházející z jižního Texasu a přilehlých oblastí severovýchodního Mexika
Geomys pinetis – pytlonoš floridský – žijící v Alabamě, Georgii a na Floridě
Geomys texensis – vyskytující se na Edwards Plateau ve středním Texasu a v přilehlých jižnějších oblastech
Geomys tropicalis – pytlonoš tropický – vyskytující se na malém území v Mexiku u města Tampico

Někteří biologové (Heaney a Timm, 1983) považují poddruh Geomys bursarius lutescens za samostatný druh Geomys lutescens. Většina odborníků ale tento názor nesdílí.^[1]

Česká jména

Pro jednotlivé rody čeledi pytlonošovitých (Crategeomys, Geomys, Orthogeomys, Pappogeomys, Thomomys a Zygogeomys) nemáme jedinečný český název, a proto je všechny označujeme jako pytlonoše.^[2] Pro přesné určení druhu je tedy třeba použít i mezinárodní rodové jméno (v tomto případě Geomys), případně u konkrétního druhu binomické jméno.

Vzhled

Všechny druhy tohoto rodu mají zavalité tělo, velkou hlavu, lícní torby až do dna porostlé srstí, horní pysk také pokrytý srstí a nerozpolcený. Srst je krátká, podle druhu světle šedá až téměř černá. Břicho mají obvykle světlejší.^[1]

Měří 13–24 cm, ocas pak 5–12 cm. Váží 300–450 g, přičemž samci jsou o něco těžší. Končetiny jsou krátké (zvláště zadní) a mají po pěti prstech; na předních končetinách jsou prsty opatřeny drápy mnohem delšími, než na zadních. Ocas bývá krátký, osrstěný, s lysým koncem.

Horní řezáky mají podélnou rýhu a žvýkací plochy stoliček jsou rovné.

Způsob života

Pytlonoši žijí většinu svého života pod zemí. Preferují lehčí písčité půdy (což je dáno zřejmě uspořádáním jejich předních nohou)^[1] na otevřených a řídce zalesněných plochách.

Budují si rozvětvený systém chodeb které spojují hlavní hnízdo, spižírny a několik místností k ukládání exkrementů.^[1] Např. u druhu Geomys breviceps byly zjištěny celkem chodby o celkové délce až 30 m umístěné 10–20 cm pod zemí. Sbíhaly se v hlavní místnosti o rozměrech 28×23 cm, která byla vystlaná 25mm vrstvou jemně natrhaného rostlinného materiálu. Systém měl 6 místností na exkrementy a 11 vchodů.

Pytlonoši jsou samotářská zvířata – každý jedinec si buduje svůj systém chodeb. Pokud se dva jedinci dostanou k sobě, prudce spolu bojují. V období páření se někdy samci prohrabou svými tunely až k samicím; většinou však vylézají na povrch a vyhledávají samičí nory.

Pytlonoši jsou aktivnější v létě, i když v zimě neupadají stejně jako většina hlodavců do zimního spánku. Při nebezpečí nebo vyrušení syčí.

Potrava

Potrava se skládá hlavně z podzemních kořínků, oddenků a hlíz. Některé druhy konzumují i nadzemní vegetaci, kterou najdou v okolí svých nor. Vhodnou potravu si ukládají do spižíren, kde si vytvářejí zásoby na zimu.^[1]

Pokud se pytlonoši dostanou na obdělávanou půdu, působí zde škody. Mezi jejich oblíbenou potravu patří sladké brambory, cukrová třtina, hrách a také různé ovocné stromy. Jejich tunely působí také erozi půdy, ale na druhou stranu přispívají k jejímu provzdušňování.

Rozmnožování

Pytlonoši s obvykle páří od března do května. Některé druhy, zejména v jižnějších oblastech, se páří i 2× ročně.^[1]

Počet mláďat ve vrhu je rozdílný a závisí na druhu, ale obvykle rodí samice 3–4 mláďata (maximální rozmezí 1–8 mláďat). Při narození jsou obvykle 5 g těžká, oči se jim otvírají po 22–23 dnech a kojena jsou průměrně jeden měsíc. Matku opouštějí v 7 týdnech a sexuální dospělosti dosahují po 4–6 měsících (druh Geomys bursarius). Nejvyšší doložený věk u tohoto druhu byl 7 let a 2 měsíce.

Stupeň ohrožení

Většina druhů tohoto rodu není ohrožena a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceny jako málo dotčený druh.

Pouze pytlonoš tropický (Geomys tropicalis), žijící jen na malém území v Mexiku u města Tampico ve státě Tamaulipas, je zařazen mezi kriticky ohrožené. Ohrožen je především velmi malou velikostí území, na kterém žije (několik km²), které je navíc roztříštěno průmyslovými a zemědělskými plochami.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Eastern Pocket Gophers, s. 1312-14. (anglicky)
↑ ^a ^b Profil taxonu pytlonošovití [online]. BioLib [cit. 2012-08-18]. Dostupné online.
↑ ÁLVAREZ-CASTAÑEDA, S. T., et al. Geomys tropicalis [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-09-15]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Geomys na Wikimedia Commons
Taxon Geomys ve Wikidruzích
Profil taxonu pytlonoš – Geomys v databázi BioLib

[Nowak-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Eastern Pocket Gophers, s. 1312-14. (anglicky)

[biolib-2] Profil taxonu pytlonošovití [online]. BioLib [cit. 2012-08-18]. Dostupné online.

[3] ÁLVAREZ-CASTAÑEDA, S. T., et al. Geomys tropicalis [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-09-15]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]