Fridrich Těšínský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fridrich Těšínský
Narození 1480/1483
Úmrtí červen 1507
Siena nebo okolí
Příčina úmrtí náhlá nevolnost nebo otrava
Místo pohřbení Siena, katedrála (?, viz text)
Vzdělání Vídeňská univerzita, univerzita v Bologni
Znám jako kapitulní děkan ve Vratislavi, rektor vídeňské univerzity
Rodiče Kazimír II. Těšínský
Příbuzní Těšínští Piastovci
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Fridrich Těšínský (1480/83 – 1507) byl syn těšínského knížete Kazimíra II. a jeho manželky Johany Minsterberské, dcery Viktorina z Poděbrad, církevní hodnostář a rektor vídeňské univerzity.

Bližší údaje o jeho narození nejsou známy, lze ale předpokládal že přišel na svět mezi lety 1480 a 1483.[1][2][3]  Přestože byl nejstarším potomkem těšínského knížete, byl určen pro církevní kariéru. Možnou příčinou byla snaha jeho otce Kazimíra prosadit syna na post vratislavského biskupa a prostřednictvím církevní funkce posléze na slezského zemského hejtmana, nejvyššího úředníka a zástupce krále ve Slezsku. S podporou otce takto Fridrich neúspěšně kandidoval ve svých asi dvaceti letech roku 1501 na pomocného vratislavského biskupa (koadjutora) s tehdy v této funkci obvyklým právem nástupu na post sídelního biskupa po smrti právě sloužícího a vládnoucího ordináře. Mladého těšínského knížete podporoval zejména vratislavský biskup Jan IV. Roth, dalšími kandidáty byly Jan Thurzo, syn krakovského podnikatele stejného jména a pozdější biskup, a Fridrich Jagellonský, bratr polského krále Jana Olbrachta. Fridrich měl zřejmě podporu slezských knížat, ale proti jeho jmenování pomocným biskupem se postavila vratislavská kapitula. Nepomohl ani nabízený úplatek pěti tisíc zlatých, jež kníže Kazimír kapitule za podporu syna nabídl.[3] Pozdější biskupský a tím současně knížecí stolec měl jistě dopomoci rodu k získání funkce slezského zemského hejtmana, nejvyššího králova zástupce ve Slezsku, což se ostatně stejně Kazimíru II. podařilo roku 1506. 

Prvotní neúspěch rod těšínských Piastovců neodradil a někdy na konci 15. století posílá Kazimír syna Fridricha na studia na vídeňskou univerzitu, kde byl 4. dubna[3][4], snad roku 1503, v raném věku něco přes dvacet let jmenován rektorem. Poté ještě Fridrich pokračoval univerzitní studia v italské Bologni.[5] Současně nerezignoval ani ze snahy o církevní pozice a v roce 1506 se opět s otcovou pomocí stal vikářem kolegiátního kostela sv. Kříže ve Vratislavi a děkanem tamější kapituly.[3] Nadějný rozběh osobní i rodové kariéry ukončila předčasná Fridrichova smrt v červnu 1507 při návratu z Itálie do Slezska.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów Śląskich. Tom III. Piastowie opolscy, cieszyńscy i oświecyńscy. Wrocław: [s.n.], 1977. S. 191-192. 
  2. PANIC, Idzi. Piastovci těšínští. In: Biografický slovník severní Moravy a Slezska. Ostrava: [s.n.], 1997. S. 79-92, zde s. 89.
  3. a b c d JEŽ, Radim. Těšínští Piastovci a jejich vztahy s Pernštejny v 16. století. Brno: [s.n.], 2007. S. 24-25. Magisterská práce obhájená na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.. 
  4. HEINRICH, Albin. Versuch über die Geschichte des Herzogthumes Teschen von den ältesten bis auf gegenwärtige Zeiten. Teschen: [s.n.], 1818. S. 105-106. 
  5. ZONTA, Claudia. Schlesier an italienischen Universitäten der Frühen Neuzeit 1526-1740. Stuttgart: [s.n.], 2000. Dostupné online. Disertační práce. 
  6. Srov. polemiku o možné záměrné otravě Fridricha viz PINDUR, David. Těšínsko za vlády piastovského knížete Kazimíra II. (1477-1528). Práce a studie Muzea Beskyd – společenské vědy. 2004, roč. 14, s. 1-93, zde s. 32.  Pochován byl v katedrále v Sieně. Jež, 25, KASPERLIK, Matthias. Kasimir II. (1477-1528) in seiner Wirksamkeit als oberster Hauptmann in Schlesien und als Herzog von Teschen, nebst einem Rückblick auf den ältere Länderbesitz. Notizen-Blatt. 1873, s. č. 1, s. 1-6; č. 2, s. 9-15; č. 3, s. 17-22. JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów Śląskich. Tom III. Piastowie opolscy, cieszyńscy i oświecyńscy. Wrocław: [s.n.], 1977. S. 191-192.  Jasiński zde předkládá hypotéžu, že tělo knížete Fridricha mohlo spočinout v sienském kostele s. Domenico.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GOLEC, J.; BOJDA, S. Słownik biograficzny Ziemi Cieszyńskiej. Tom 3. Cieszyn: [s.n.], 1998. ISBN 83-901-007-0-7. S. 69. 
  • JEŽ, Radim. Těšínští Piastovci a jejich vztahy s Pernštejny v 16. století. Brno: [s.n.], 2007. S. 24-25. Magisterská práce obhájená na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity..