Fredy Hirsch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fredy Hirsch
Rodné jméno Alfred Hirsch
Narození 11. února 1916
Cáchy
Úmrtí 8. března 1944 (ve věku 28 let)
Auschwitz-Birkenau
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Fredy Hirsch (vlastním jménem Alfred Hirsch (11. února 1916 Cáchy8. března 1944 Osvětim) byl židovský pedagog, sportovec, sionista, homosexuál a vůdčí osobnost výchovy a vzdělávání dětí v nelidských podmínkách koncentračních táborů Terezín a Auschwitz-Birkenau.

Mládí v Německu[editovat | editovat zdroj]

Fredy se narodil v roce 1916 v německých Cáchách do německé emancipované židovské rodiny. Otec mu zemřel, když bylo Fredymu jen 10 let. Již od raného dětství byl zapáleným sportovcem a skautem, působil v židovských spolcích Makabi Hacair a Jüdischer Pfadfinderbund Deutschland (Německé židovské skautské hnutí). Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 se části jeho rodiny podařilo emigrovat do Bolívie, zatímco Fredy zůstal v Německu a začal se angažovat v sionistickém hnutí, které mělo za cíl dostat co nejvíce Židů do Palestiny. Působil postupně v Düsseldorfu a Frankfurtu nad Mohanem, až byl roce 1935 nucen emigrovat do Československa.

Emigrace a působení v Československu[editovat | editovat zdroj]

V Československu se podílel na organizaci sionistického hnutí, sportovní výchově a práci s mládeží a na přípravu pro vycestování do „zaslíbené země“. Působil zejména v Praze, Brně a Ostravě. V Brně, kde tři roky pracoval jako cvičitel rytmiky pro Makkabi, se také seznámil se svým partnerem, medikem Janem Mautnerem.[1] Spolu s Mautnerem vedl různé skautské tábory. Také secvičoval s dětmi i divadlo a různá kulturní představení. Po okupaci ČSR nacisty a nastolení diskriminačních opatření, bylo Židům zakazováno se zdržovat na veřejných prostranstvích. Jednou z mála výjimek bylo v Praze-Strašnicích hřiště Hagibor (hebrejsky „hrdina“), kde Hirsch denně organizoval oázu „normálního“ života pro diskriminované děti.

Ghetto Terezín[editovat | editovat zdroj]

Fredy byl poslán transportem Aufbaukommando II 4. prosince 1941 spolu s dvěma desítkami pracovníků židovské obce do ghetta Terezín, aby připravili toto pevnostní město na nápor příchozích transportů Židů z celé Evropy.

Osvětim[editovat | editovat zdroj]

Do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau byl Fredy Hirsch vyslán 6. září 1943. V tzv. Terezínském rodinném táboře se stal kápem v ženské části tábora. Díky jeho sebejistému vystupování a odvaze ho do určité míry respektovali dokonce i někteří příslušníci SS, a to i přesto, že byl žid a homosexuál.[2] V Osvětimi se mu podařilo zřídit dětský blok pro asi 500 dětí. Jakmile začalo odbojové hnutí v táboře dostávat informace o tom, že všichni Židé ze zářijových transportů mají být zplynováni, určilo jako vůdce pro případné povstání právě Fredyho Hirsche. Poté, co bylo 7. března 1944 3791 mužů, žen a dětí přeloženo z rodinného tábora do tábora karanténního (BIIa) pověřilo osvětimské odbojové hnutí Rudolfa Vrbu, aby Hirsche kontaktoval. Snažil se jej přesvědčit o nutnosti vyvolat povstání, k němuž by se přidali také členové Sonderkommanda.[3] Ráno 8. března se Vrba znovu sešel s Hirschem a potvrdil mu, že likvidace Židů z zářijových transportů v plynových komorách je jistá. Fredy Hirsch si vyžádal hodinu na rozmyšlenou, a když se Vrba vrátil, našel jej umírajícího na otravu. Přivolaný dr. Kleinmann (francouzský Žid polského původu) Vrbovi sdělil, že se pravděpodobně otrávil barbituráty a že by sice bylo možné jej zachránit, ale nebyl by schopen se několik týdnů postavit na nohy. Vzhledem k situaci považoval dr. Kleinmann za nejlepší nepokoušet se Hirsche zachraňovat.[4]
Okolnosti Hirschovy smrti ale nejsou stále úplně vyjasněny, někteří přeživší holokaust, kteří Hirsche osobně znali, verzi o sebevraždě popírají.[5]

Terezínská iniciativa, sdružení českých přeživší holokaustu, dodnes považuje tematizaci Hirschovy sexuální orientace za "znevažování jeho památky."[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HÁJKOVÁ, Anna. Utajená láska v době holokaustu. Lidové noviny. 8. září 2018, roč. 2018, s. 23. 
  2. TV dokument Krotitel esesáků z cyklu Neznámí hrdinové-pohnuté osudy, režie: O. Sommerová, ČT 2011
  3. Fiedler, E., Siebertová, B., Kilian, A.: Svědkové z továrny na smrt, Praha 2007, ISBN 80-87067-64-9, s. 203-206.
  4. viz výpověď R. Vrby v dokumentárním filmu C. Lanzmanna Shoah, 1985.
  5. viz rozhovor s Ditou Krausovou pro Rádio Wave, 10. 10. 2013, http://www.rozhlas.cz/radiowave/rozhovory/_zprava/knihovnice-z-osvetimi-verila-jsem-ze-preziju--1266872
  6. HÁJKOVÁ, Anna. Utajená láska v době holokaustu. Lidové noviny. 8. září 2018, s. 23. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ONDŘICHOVÁ, Lucie. Příběh Fredyho Hirsche. Praha: Sefer, 2001. 113 s. ISBN 80-85924-32-3. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]