František Zatloukal
| MUDr. František Zatloukal | |
|---|---|
| Narození | 2. dubna 1863 Doubravice u Mohelnice[1]  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. dubna 1926 (ve věku 63 let) nebo 4. dubna 1926 (ve věku 63 let) Plzeň |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Gymnázium ve Valašském Meziříčí |
| Alma mater | Univerzita Karlova Univerzita Innsbruck |
| Povolání | lékař, balneolog, urolog, vlastivědný publicista |
| Zaměstnavatelé | 1992–1994 lázně Rožnov pod Radhoštěm 1894–1926 Karlovy Vary |
| Titul | MUDr. 1889 promován v Praze[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Zatloukal (2. dubna 1863, Doubravice u Mohelnice – 2. dubna 1926, Plzeň) byl lékař, urolog a balneolog. Téměř celý profesní život věnoval karlovarskému lázeňství, v Karlových Varech působil v letech 1894–1926, je autor prvního českého průvodce po Karlových Varech a okolí. Byl velký český vlastenec.
Mládí a studium
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 2. dubna 1863 na Moravě v Doubravici u Mohelnice do rodiny statkáře Františka. Gymnázium vystudoval ve Valašském Meziříčí, medicínu pak na Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě v Innsbruku. Promován byl v Praze roku 1889. Jako aspirant c. k. vojenského sboru byl jmenován c. k. aktivním vrchním lékařem a na tři roky byl přidělen do vojenské nemocnice v Josefově, kde vykonával aktivní vojenskou službu.[1][2]
Profesní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Po ukončení vojenské službv vstoupil jako pluk. lékař do zálohy a po dva roky zastával místo lázeňského lékaře v tehdy populárních lázních v Rožnově pod Radhoštěm, kde se léčila tuberkulóza plic.[pozn. 1] Zde poznal významného balneologa, doktora Vladimíra Mladějovského (1866–1935), pozdějšího profesora balneologie na Univerzitě Karlově. Ten začínajícího Františka Zatloukala výrazně ovlivnil, zajímal se pak o komplexní léčení vodoléčbou a tělesným cvičením.[1][2]
Od roku 1894 vykonával praxi v Karlových Varech. Bylo to v období velkého rozmachu lázní, které právě prožívaly svůj tzv. „Zlatý věk“. Doktor Zatloukal přišel do lázeňského města kompletně německého. Jediným českým lékařem zde byl tehdy doktor Emanuel Engel, a po dvou letech doplnil trojici českých lékařů doktor Vincenc Janatka. Zatloukal se rozhodl usnadnit českým klientům orientaci v lázeňském městě a jeho okolí a sestavil českého průvodce s názvem „Karlovy Vary a jejich léčivý význam“. Kniha se setkala s velkým zájmem, takže vyšla znovu v rozšířeném vydání a později ještě v anglickém, německém a ruském překladu. Publikace přivedly do Zatloukalovy ordinace mnoho nových pacientů. Převážnou část jeho klientely tvořili bohatí Rusové.[2]
Lázně bývaly tehdy sezónní záležitostí[pozn. 2] V zimním období navštěvoval doktor Zatloukal přední univerzitní ústavy a kliniky – v Praze, Vídni, Innsbrucku, Berlíně, Paříži, Londýně, Petrohradě, Moskvě aj. – a získával nové znalosti a zkušenosti. Ve svém zájmu a především kvůli svým pacientům chtěl být obeznámen se všemi novými informacemi svého vědeckého oboru, kterému se věnoval již na univerzitě. Byla to urologie. Ve své lázeňské praxi se pak zajímal o diagnostiku chorob vyšetřením moči. V Karlových Varech založil Ministerský autorizovaný lékařsko-chemický a bakteriologický výzkumný ústav se sídlem ve Vřídelní ulici. V pozdější době pracoval v tomto ústavu celoročně. Své poznatky a zkušenosti sepsal v publikaci Urologie – Praktická příručka klinického vyšetřování moči k diagnostickým účelům, která byla návodem k chemickému, mikroskopickému a bakteriologickému vyšetření moči.[1][2]
Své ordinace míval vždy nedaleko pramenů, v Mlýnské nebo Vřídelní ulici, např. v roce 1895 v domě Černý lev a od roku 1911 trvale v domě Korunní princ. V posledním roce svého života měl ordinaci na nové, reprezentativní Sadové ulici. Doktor František Zatloukal věnoval většinu života a úsilí karlovarskému lázeňství. Zemřel v dubnu 1926 v Plzni.[2]
Společenský život českých a slovanských návštěvníků lázní
[editovat | editovat zdroj]O společenský život českých a slovanských klientů se v Karlových Varech staral český vlastenecký spolek Slovanská beseda, založený v roce 1881 z iniciativy lázeňských hostů. Jeho prvním starostou se stal doktor Emanuel Engel. Po jeho smrti v roce 1907 zaujal místo Vincenc Janatka a od roku 1913 pak František Zatloukal. Ten vždy v německých Karlových Varech vystupoval jako neohrožený český vlastenec, což mu přinášelo nemalé problémy. Němečtí lékaři se ho snažili společensky i odborně znemožnit, ale jeho převážně ruská klientela mu zůstávala věrná.[2]
Od roku 1903 sloužil české kulturně-osvětové činnosti v Karlových Varech dům Slovanské besedy; v roce 1958 byl prohlášen za kulturní památku.[3]
Publikační činnost
[editovat | editovat zdroj]Mimo četných pojednání různého obsahu napsal František Zatloukal tyto práce:[1]
- Karlovarská léčba a její význam – 1896
- Průvodce po Karlových Varech – 1896
- Karlovy Vary a jejich léčivý význam – 1897, III. vydání, později též anglicky, německy a rusky
- Carlsbad and its therapeutical importance – II. vydání
- Karlsbad und seine therapeutische Bedeutung – 1906
- Urologie. Tisíc případů Glucosurie – 1907
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]František Zatloukal dostal od své věrné ruské klientely mnoho poct a řádů, např."[1][2]
- Nejvyšší uznání za léčení ruských důstojníků raněných v rusko-japonské válce – od Jejího Veličenstva ruské carovny, vdovy
- Záslužná medaile ruské Společnosti Červeného kříže.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Lázně v Rožnově pod Radhoštěm byly zrušeny v roce 1953.
- ↑ Hlavní lázeňská sezóna se tradičně otvírala vždy 1. května za zvuku fanfár, spolu s průvodem karlovarských střelců, hasičů a veteránů, a končila zpravidla v polovině října.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g KRAMERIUS. Almanach českých lékařů [online]. Praha: Michal Navrátil, 1913 [cit. 2022-11-29]. S. 367. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g HANYKOVÁ, Eva. Karlovarští lázeňští lékaři. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci s Kolegiem karlovarských lázeňských lékařů, 2011. 252 s. Kapitola MUDr. František Zatloukal, s. 63–64.
- ↑ Hotel Beseda [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2022-11-29]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Eva Hanyková. Karlovarští lázeňští lékaři. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci s Kolegiem karlovarských lázeňských lékařů, 2011. 252 s. Kapitola 63–64, s. MUDr. František Zatloukal.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Slavní návštěvníci a zajímavé události – informace v Karlovarských radničních listech, leden 2009, str. 5, autorka Eva Hanyková [cit. 2022-11-29]
- Inzerát v Časopisu lékařů českých – diplomová práce na téma Lázně a lázeňství v periodickém tisku (1890–1938), str. 83, autorka Martina Dostálová [cit. 2022-11-29]
