Přeskočit na obsah

František Zahrádka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Zahrádka
Narození30. října 1930
Děčín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. prosince 2017 (ve věku 87 let)
Povoláníodbojář a politický vězeň
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 3. třídy (2007)
Ceny paměti národa(2012)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Zahrádka (30. října 1930, Děčín15. prosince 2017[1]) byl po druhé světové válce skautem a účastníkem protikomunistického odboje, v jehož rámci se podílel na tisku ilegálních letáků a časopisu a převádění exulantů do zahraničí, kde navázal styk se CIC. Roku 1949 byl dopaden a odsouzen na 20 let. Velkou část dobu věznění strávil v uranových dolech. Propuštěn byl roku 1962 a roku 1968 se podílel na zakládání sdružení politických vězňů K 231, roku 1990 se pak spolupodílel na zakládání Konfederace politických vězňů České republiky. Z této organizace však byl roku 2009 zřejmě kvůli svým sporům s předsedkyní KPV Kavalírovou vyloučen. Roku 2007 obdržel za své celoživotní zásluhy Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Narodil se 30. října 1930 v Děčíně, jeho otcem byl francouzský legionář. Základní školu začal navštěvovat v Meziměstí, odkud však byla celá rodina na podzim 1938 vyhnána sudetskými Němci, kteří pak dokonce vlak, ve kterém jeli s dalšími českými rodinami, ostřelovali. Proto musel nějakou dobu žít v železničním vagónu, dokud jej teta roku 1939 neodvezla do Veselí nad Lužnicí. S rodiči se opět setkal až roku 1942, bydleli spolu v Českých Budějovicích, o dva roky později ovšem gestapo na nějakou dobu zatklo.[2]

Roku 1945 byl svědkem osvobození Českých Budějovic Rudou armádou pod velením maršála Malinovského i příletu 312. čsl. stíhací perutě RAF. Po 2. světové válce se zapojil do činnosti obnoveného 10. oddílu Junáka, který po krčmaňské balíčkové aféře, smrti Jana Masaryka a s počínající kolektivizací začali vyvíjet odbojovou činnost. Zahrádka se účastnil tisku protirežimních letáků a časopisu Za pravdu a od ledna 1949 začal také převádět lidi do exilu. Na území Německa navázal styk s americkou CIC. Během čtyř ilegálních přechodů hranice převedl do zahraničí celkem asi 11 osob. V září 1949 jej však na udání jednoho sudetského Němce pracujícího v německé pohraniční stráži, avšak spolupracujícího s československým režimem zatkli dva příslušníci Obranného zpravodajství (OBZ). Dva týdny jej vyšetřovalo OBZ, pak jej předalo Státní bezpečnosti a 9. prosince 1949 byl odsouzen na 20 let těžkého žaláře.[2]

Po odsouzení byl transportován z Ruzyňské věznice na Bory, kde dral peří. Na podzim roku 1951 jej přesto, že vážil pouhých 45 kg, poslali pracovat do uranového dolu v Jáchymově, roku 1956 byl přesunut do uranového lágru Vojna a Bytíz. Během doby věznění zemřeli oba jeho rodiče. Účast na velké amnestii roku 1960 mu nebyla uznána, roku 1961 však byl přesunut na Pankrác na Technické oddělení ministerstva vnitra (TÚMV).[2]

František Zahrádka u památníku obětem komunismu Vojna u Příbrami, který spoluzakládal.

Po propuštění roku 1962 se neměl kam vrátit, a tak začal pracovat v uranových dolech v Příbrami, kde pracoval jako elektrikář až do roku 1981, kdy odešel do důchodu. Roku 1968 se aktivně zapojil do zakládání sdružení bývalých politických vězňů K 231 v Příbrami, za což byl po okupaci Československa popotahován. Roku 1990 Zahrádka založil v Příbrami pobočku Konfederace politických vězňů (KPV) a spolu s Jiřím Málkem založil Památník obětem komunismu Vojna u Příbrami.[2]

Roku 2007 ocenil jeho celoživotní zásluhy prezident České republiky Václav Klaus Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Působil také jako odborný poradce několika filmů s tematikou politických vězňů.[2] Roku 2009 byl Zahrádka z KPV vyloučen, oficiálně kvůli údajnému a nikdy neprokázanému členství v KSČ, odpůrci předsedkyně KPV Naděždy Kavalírové ovšem tvrdí, že důvodem byly Zahrádkovy kritické postoje vůči Kavalírové.[3]

Zemřel v prosinci 2017.

  1. Ve věku 87 let zemřel František Zahrádka, za totality převedl jedenáct lidí za hranice
  2. a b c d e Paměť národa. František Zahrádka [online]. 2008-10-31 [cit. 2010-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-05. 
  3. ZÍDEK, Petr. Morálka muklů. Lidové noviny. 2009-05-09. Dostupné online [cit. 2020-08-25]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BLAŽEK, Petr: "Podkopávej ze všech sil dnešní režim!" Ilegální tiskoviny odbojové skupiny Za pravdu (1949). In: Paměť a dějiny, 2007, č. 1, s. 134-161.
  • JINDRA, Martin: Nezapomenutelný frajer František Zahrádka. In: Paměť a dějiny, 2018, roč. 12, č. 1, s. 122–123.
  • JINDRA, Martin: Převaděčská trasa Františka Zahrádky. In: Paměť a dějiny, 2018, roč. 12, č. 4, s. 133–134.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]