František Josef Heissler
| František Josef Heissler z Heitersheimu | |
|---|---|
| Moravský zemský hejtman | |
| Ve funkci: 1. červenec 1748 – 12. červenec 1753 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | v letech 1746–1748 úřad neobsazen, předtím Maxmilián Oldřich z Kounic |
| Nástupce | Jindřich Kajetán z Blümegenu |
| Nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství | |
| Ve funkci: 1738 – 1748 | |
| Panovník | Karel VI., Marie Terezie |
| Předchůdce | Jan Leopold z Ditrichštejna |
| Nástupce | František Antonín Schrattenbach |
| Císařský tajný rada | |
| Císařský komorník | |
| Úmrtí | 12. července 1753 |
| Choť | Marie Anna Vratislavová z Mitrovic |
| Rodiče | Donát Heissler z Heitersheimu Barbara Marie z Rottalu |
| Děti | Marie Terezie, Marie Judita |
| Příbuzní | Bernard Heissler z Heisselsheimu (sourozenec) |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Josef hrabě Heissler z Heitersheimu († 12. července 1753) byl německý šlechtic usazený na Moravě, kde se prosadil v zemské správě a nakonec byl moravským zemským hejtmanem (1748–1753). Zemřel jako poslední člen svého rodu a moravské statky prodal ještě před smrtí.
Původ a mládí
[editovat | editovat zdroj]Byl starším synem polního maršála Donáta Heisslera z Heitersheimu (1648–1696), který se vyznamenal v tureckých válkách a zemřel v Uhrách na následky zranění. František Josef po něm zdědil statky na Moravě (Uherčice, Písečné), v Uhrách (Ráckeve) a domy v Brně a ve Vídni. Po dobu jeho nezletilosti spravovala majetek matka Barbara Marie, rozená z Rottalu, která jeho část prodala. Po dosažení zletilosti převzal Uherčice, kde pokračoval v umělecké výzdobě započaté otcem[1], v letech 1702–1718 navíc vlastnil nedaleké Chvalkovice.
Kariéra na Moravě
[editovat | editovat zdroj]Uplatnil se v moravské zemské správě a od roku 1730 byl přísedícím zemského práva a v letech 1738–1748 byl na Moravě nejvyšším zemským sudím. Mezitím dosáhl také čestných hodností císařského komořího a tajného rady. Kariéru završil jako moravský zemský hejtman (1748–1753). V této funkci v roce 1748 na moravském zemském sněmu prosadil obrovské daňové zatížení země na deset let dopředu (1 800 000 zlatých ročně; tzv. decenální reces)[2], podílel se také na reformách politické správy Marie Terezie[3]. Jako moravský zemský hejtman byl iniciátorem stavby císařské silnice z Vídně do Prahy a přesně v její polovině v Rančířově u Jihlavy nechal postavit sochu sv. Josefa. Byl též mecenášem katolické církve a pro kostel sv. Antonína Paduánského v Dačicích nechal na vlastní náklady pořídit dva oltáře, na oltáři sv. Josefa je umístěn rodový erb Heisslerů.[4] Finančně i naturáliemi podporoval také klášter ve Vratěníně.
.jpg)
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Oženil se v Praze 29. května 1713 s hraběnkou Marií Annou Vratislavovou z Mitrovic (1691–1759), sestrou významného diplomata Františka Karla Vratislava z Mitrovic. Z jejich manželství pocházely čtyři dcery, ale žádný mužský potomek. Nejstarší dcera Marie Terezie byla manželkou hraběte Maxmiliána Mitrovského z Nemyšle, další dcery se provdaly za francouzské důstojníky ve službách habsburské monarchie. Po smrti mladšího bratra Bernarda prodal František Josef statky na Moravě (1731) a zemřel jako poslední mužský potomek rodu. Manžel Marie Judity Heisslerové, generálmajor Jean-Baptiste de Joyeuse (1699-1765), požádal o šlechtický titul v habsburské monarchii, mimo jiné s odkazem na příbuzenskou vazbu k vymřelému rodu Heisslerů. V roce 1754 získal titul hraběte i inkolát na Moravě.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KUBOVÁ, Tereza: Interiérová výzdoba zámku v Uherčicích (magisterská diplomová práce), Masarykova univerzita, Brno 2015 dostupné online
- ↑ JANÁK, Jan: Moravští zemští hejtmani a guvernéři 1720-1849; Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 2003 dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XVII.; Praha, 1901 (reprint 1999) ISBN 80-7185-057-8
- ↑ POLNICKÁ, Veronika: Klášterní kostel sv. Antonína v Dačicích jako místo paměti (bakalářská diplomová práce), Jihočeská univerzita, České Budějovice 2015 dostupné online
- ↑ BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední; Ostrava, 2015 ISBN 978-80-7464-461-0
| Předchůdce: Maxmilián Oldřich z Kounic |
|
Moravský zemský hejtman 1748–1753 |
|
Nástupce: Jindřich Kajetán z Blümegenu |