František Fáček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Fáček
František Fáček (1889)
František Fáček (1889)
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
??? – 1889
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873[1] – 1879
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní strana

Narození29. ledna 1826
Počátky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. ledna 1889 (ve věku 62 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
DětiVladimír Fáček (syn)
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
Profesespisovatel, soudce, novinář, právník a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Fáček (29. ledna 1826[2] Počátky[3][4][5]20. ledna 1889 Praha[2][6]) byl český politik Národní (staročeské) strany, publicista a právník.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Studoval na gymnáziu v Německém Brodě, pak absolvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Působil jako soudce, například v Tachově a Přísečnici, od roku 1867 přestoupil do služeb obce Pražské, kde se stal magistrátním tajemníkem. Pro obec vypracoval právní analýzu v jejím sporu s belgickou plynárenskou společností, která později vyšla jako samostatný spis.[6][7]

Později přesídlil do Jindřichova Hradce. Zde pracoval jako notář[7], byl předsedou tamního politického spolku a rovněž se stal starostou okresního zastupitelstva v Jindřichově Hradci.[6] V Praze přispíval do časopisu Právník.[7]

Byl aktivní i v politice. V 60. letech 19. století[7] byl zvolen do Českého zemského sněmu za obvod Chotěboř a Habry. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[8] Na sněmu v roce 1884 vystoupil proti požadavku českých Němců na rozdělení Čech[7], navrhl změnu obecního řádu Pražského a roku 1887 navrhl nový obecní řád v Čechách (takzvaný lex Fáček[6]). V zemském sněmu zasedal až do své smrti.[7]

V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát poslance v Říšské radě za kurii venkovských obcí, obvod Čáslav, Kutná Hora, Chotěboř atd. V souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence ale mandát nepřevzal a do sněmovny se nedostavil, čímž byl mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.[9]

Zemřel v lednu 1889. Byl raněn mrtvicí v hostinci u arcivévody Štěpána v Praze, kde byl ubytován. Již několik dní předtím se musel omluvit ze schůze zemského sněmu pro nevolnost. Ulehl a lůžko už neopustil. V posledních dnech se o něj staral syn, který v Praze studoval práva.[6]

Jeho synem byl politik Vladimír Fáček.[10]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Die Streitfrage über Benutzung der Prager Gassengründe durch die Karolinenthaler Gasanstalt

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fakticky nevykonával mandát, v rámci politiky pasivní rezistence mandát nepřebíral.
  2. a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 62. 
  3. Digitalizovaná matrika narozených, Počátky, 1823–1847 uvádí místo narození Počátky, datum narození 29. a křtu 30. ledna 1826.
  4. Světozor, 8. 2. 1889, s. 132.
  5. Marie Lišková v Slovníku představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913 chybně uvádí místo narození „Počátky okres Havlíčkův Brod“.
  6. a b c d e František Fáček. Národní politika. Leden 1889, roč. 7, čís. 21, s. 2. Dostupné online. 
  7. a b c d e f Franz Fáček. Politik. Leden 1889, roč. 28, čís. 21, s. 1–2. Dostupné online. 
  8. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. Zájmy Českomoravské vysočiny, 22. 4. 1937, s.5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]