František Douda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
František Douda
František Douda 1.jpg
Narození 23. října 1908
Planá nad Lužnicí
Úmrtí 15. ledna 1990 (ve věku 81 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Letní olympijské hry
bronz LOH 1932 atletika - vrh koulí
Mistrovství Evropy v atletice
bronz ME 1934 vrh koulí

František Douda (23. října 1908, Lhota Samoty – 15. ledna 1990) byl československý všestranný sportovec – reprezentant; trojnásobný účastník OH (1928, 1932, 1936) a medailista; první československý světový rekordman v atletice (vrh koulí); Narodil se jako jeden z pěti dětí zemědělce v usedlosti Lhota Samoty, místní části (1 km severozápadně) města Planá nad Lužnicí; v letech 1919 – 1927 studoval reálné gymnázium v Táboře; po maturitě byl úředníkem na poštovním úřadě v Praze, vystudoval Fakultu elektrotechniky ČVUT v Praze a nastoupil jako inženýr na Ministerstvo spojů.

Sportovní začátky[editovat | editovat zdroj]

O atletiku se začal Douda zajímat v době VIII. Olympijských her v Paříži (1924) a první zájem věnoval disciplinám, o nichž si mohl udělat bližší představu. Ve Vilímkově „Studentském kalendáři" na školní rok 1924/25 našel stručný popis atletických disciplín a údaje o váze a rozměrech atletického nářadí; vyrobil si svůj první oštěp a trénoval sám na zahradě u samoty. Četl sportovní literaturu a údaje o vrhačských rekordech, zejména dorosteneckých, začal se zajímat o další vrhačskou disciplínu – disk. Udělal si (po prvním z plochého kamene) zdokonalený disk z dubového dřeva [1] a když pro bolest v lokti nemohl intenzivně házet oštěpem, začal se ještě zajímat i o vrh koulí. K tréninku měl zpočátku půjčené pětikilové závaží nebo „svůj“ kulatý kámen.

První závody[editovat | editovat zdroj]

Na jaře 1926 zkusil v Táboře, na tehdejším hřišti „U sloupu", poprvé hod normálním oštěpem, všechny přítomné překvapil délkou hodu – 47 m – kterou neoficiálně překonal tehdejší dorostenecký rekord. Byl vzápětí nominován do městského mužstva Tábora (na nátlak profesora Pecha slíbil účast) a za týden nastoupil k meziměstskému atletickému utkání Tábor–Nymburk. Skončil jako druhý v oštěpu i v disku. Po tomto závodě začal trénovat systematicky a v květnu 1927 na středoškolských závodech v Českých Budějovicích o pohár YMCA vyhrál pět disciplín: oštěp 43,80 m, disk 34,80 m, kouli 12,12 m, dálku 580 cm a výšku 160 cm.

Praha a S. K. Slávie[editovat | editovat zdroj]

Výkony "venkovského“ atleta zaujaly vedení S. K. Slavia Praha; Douda od nich dostal domů regulérní vrhačskou kouli a zároveň přihlášku do klubu. V červnu 1927, druhý den po maturitě, odjel do Prahy na své první mistrovství mužů v lehké atletice. Zde potkal řadu tehdejších vynikajících atletů (např. Otakar Jandera, Miloš Prunar, Václav Chmelík, Josef Machaň aj.) a poprvé se dostal přes 14 m v kouli a přes 44 m v disku.

Od roku l931 nastal pro Františka Doudu čas světových úspěchů:

  • v červenci v Londýně ve vrhu koulí byl druhý (15,10 m);
  • na podzim v Budapešti zvítězil vrhem 15,82 m a ve vrhu obouruč vytvořil český rekord (27,05 m);
  • při utkání s rakouskými atlety utvořil v disku nový československý rekord (45,90 m).
  • V roce 1932 v hodu diskem vytvořil nový československý rekord (46,30 m).
  • Obnovilo se mu staré zranění v zádech a handicapován jel na olympijské hry do Los Angeles.
  • V roce 1933 na III. Masarykových hrách při účasti atletů 11 zemí Evropy vyhrál vrh koulí (15,23 m) a byl třetí v disku (43,56 m). Na prvním Mistrovství Evropy v atletice 7. - 9. září 1934 v Turíně (Itálie) vybojoval jedinou medaili pro ČSR – bronzovou ve vrhu koulí výkonem 15,18 m (první Arnold Wiiding (Estonsko) a druhý Risto Kunti (Finsko) měli shodně 15,19 m).

Světové rekordy[editovat | editovat zdroj]

František Douda v Brně po vyrovnání světového rekordu ve vrhu koulí
  • František Douda v říjnu 1931 na hřišti Moravské Slavie Brno v Pisárkách v utkání ČSR–Rakousko vyrovnal světový rekord Emila Hirschfelda (Německo) z 26. srpna 1928 a tímto výkonem 16,04 m se stal prvním světovým rekordmanem v historii československé mužské atletiky;
  • 24. září 1932 utvořil v Praze při utkání proti polským atletům nový světový rekord – 16,20 metrů – když překonal stávající světový rekord Leo Sextona (USA) o 4 cm;
  • Tento Doudův světový rekord pak překonal 24. března 1934 Jack Torrance (USA) výkonem 16,30 m; v Československu překonal Doudův výkon až v roce 1951 Jiří Skobla (atlet Dukly Praha).

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

František Douda (č. 108) na stadionu OH v Los Angeles roku 1932

František Douda byl celkem nominován na troje OH:

  • IX. Letní olympijské hry 1928 – Amsterodam, Nizozemsko (7. května – 12. srpna); Douda nepostoupil do finále, dosáhl v kouli 13,12 m a v disku 41,50 m (20. místo), ale hry byly pro něho pravou sportovní maturitou;
  • X. Letní olympijské hry 1932 – Los Angeles, USA (30. července – 14. srpna); získal bronzovou medaili výkonem 15,61 m (tímto prvním soutěžním vrhem zpočátku vedl).
    • Na tréninkovém olympijském hřišti tři dny před startem se Doudovi při tréninku podařil vrh 16,30 cm (tj. o 26 cm lepší světového rekordu), který z něho rázem udělal favorita celé soutěže. V USA se Douda těšil největší pozornosti ze všech členů evropské výpravy. New-York Herald o něm napsal při příjezdu: „Ze všech atletů, kteří včera přešli přístavní můstek >Europy<, nejvýraznějším typem je Douda, který přijel s českou výpravou. Je nádherným vzorem fyzické dokonalosti. Vypadá jako hlavní hrozba Americe ve vrhu koulí a v hodu diskem."[2]
    • Ve vlastní soutěži při druhém pokusu se Doudovi obnovilo zranění a výkon z prvého vrhu již nezlepšil, ale soupeři ano – Američan Sexton šestým vrhem na 16,005 m a druhý Američan Rothert na 15,67 m. Světový rekordman Hirschfeld skončil čtvrtý. V hodu diskem skončil Douda na 15. místě
  • XI. Letní olympijské hry 1936 – Berlín, Německo (1. -16. srpna); Douda obsadil 7. místo výkonem 15,28 m;

Osmnáctinásobný mistr ČSR ve vrhu koulí a hodu diskem se rozloučil se sportovní závodní činností svým posledním závodem v roce 1941 a potom se dlouhá léta věnoval výchově mladých vrhačských adeptů v pražském klubu Slavie. Žil až do své smrti (ve dvaaosmdesáti letech) v Praze-Dejvicích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tento exemplář byl potom uschován v atletickém archivu odboru S. K. Slavia jako výmluvný svědek těžkého pronikání atletiky do zapadlých vísek českého jihu
  2. Dr. Antonín S. Kalina: Čtvrt století českého sportu, (Praha, květen 1940)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Douda: "Jak jsem se dostal k atletice" (novinový článek – rodinný archiv Ing. Petra Doudy)
  • Alfred Janecký: "Slavné postavy naší atletiky" (1946)
  • Ivan Hanousek, Jiří Lacina: Naši slavní sportovci, Albatros, Praha, 1987, 13-749-87, str. 16-17
  • Jan Jirka a kolektiv: Sto let královny, Česká atletika ve vydavatelství IRIS 1997, ISBN 80-85893-11-8
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot-Dvo. Praha: Libri, 2011. 339-466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 347-348. 

Související články[editovat | editovat zdroj]