Franciszek Świder
| Franciszek Świder | |
|---|---|
| Narození | 27. ledna 1911 Karviná nebo Doly |
| Úmrtí | 22. března 1997 (ve věku 86 let) Karviná nebo Ostrava |
| Místo pohřbení | Karviná Hřbitov Doly |
| Národnost | polská |
| Vzdělání | Państwowa Szkoła Sztuk Zdobniczych i Przemysłu |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř a sochař |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Franciszek Świder (27. ledna 1911 Karviná – 22. března 1997 Karviná) byl polský malíř a sochař Těšínského Slezska.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 27. ledna 1911 v Karviné. Měl tři sourozence, dva bratry a sestru. Otec pracoval jako dělník na koksovně Hohenegger v Karviné, matka Tereza (rozená Kobielusz) byla v domácnosti, kde se věnovala výchově dětí. Od dětství projevoval umělecké nadání a tak po absolvování měšťanky v Karviné nastoupil do sekce malířství a dekorace státní umělecké školy v Krakově (Państwowa Szkoła Sztuk Zdobniczych i Przemysłu). V roce 1932 školu úspěšně absolvoval a v dalším studiu pokračoval v Praze. Rok studoval výtvarnou školu u profesora Františka Kysely. V létech 1933–1938 studoval na pražské Akademii výtvarného umění v ateliéru Tavíka Františka Šimona a Jakuba Obrovského.
První rok druhé světové války strávil ve východním Polsku. Po návratu do Karviné odmítl listinu Deutsche Volksliste a tak pracoval jako pomocný dělník ve firmě Herman Faber. Uměním se během války nezabýval, teprve po jejím skončení pokračoval v umělecké tvorbě. Podílel se na vzniku literární sekce Polského kulturně osvětového svazu. V jeho rámci ilustroval pro měsíčník Zwrot a jiná vydavatelství svazu. Byl členem Svazu československých výtvarníků a Polskiego Związku Literacko-Artystysznego w Czechosłowacji. V hornické kolonii, kde se narodil byl skromným člověkem s pozitivní energií. Jeho přímočarost a otevřenost se ne vždy setkávaly s pochopením okolí a občas míval oprávněně pocit křivdy.[1] Patřil k čelným představitelům umělců Těšínského Slezska.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Byl všestranný umělec. Maloval olejomalby, akvarely, kreslil, věnoval se monumentálnímu sochařství, nástěnné malbě, vitrážím a sgrafitům.
Meziválečné období
[editovat | editovat zdroj]V roce 1933 v polské škole v Horní Suché zhotovil nástěnnou malbu, triptych zobrazující děti jdoucí do školy. Ilustroval sbírky poezie Pawła Kubisze Předjaří a Rapsodie o Oszeldowi. Vlastní tvorbu prezentoval v roce 1937 na výstavách v Českém Těšíně (23 obrazů, grafik a reliéfů) a v roce 1939 na souborné výstavě umělců Zaolší v Těšíně (89 děl).[2]
Období po druhé světové válce
[editovat | editovat zdroj]- 1949 – vytvoření monumentálního památníku obětem Životické tragédie v Životicích z roku 1949
- 1952–1953 – dvě společné výstavy s Rudolfem Źebrokem uskutečněné v pražské galerii Jízdárna
- další památníky věnované obětem druhé světové války vytesal v Karviné (1952), Třinci (1953), Nýdku (1966), Těrlicku (1967), Ropici (1968), Dolní Lištné (1968).
- výstava u příležitosti Mezinárodního dne dětí v muzeu v Českém Těšíně
- 1978 – účast na putovní výstavě v Praze, Převorsku, Varšavě, Opolí a Krakově
- 1992 – reprospektivní výstava celoživotní tvorby v Kulturním domě v Karviné
- 1995 – účast na putovní výstavě Polští umělci Zaolší v Bílsku, Sulkovicích, Krakově, Praze, Ostravě, Bratislavě a Vídni
Spolu s Rudolfem Źebrokem v roce 1953 v českotěšínském hotelu Piast namaloval fresku „Kulturní brigáda o rozměrech 22 m². Toto unikátní dílo bylo po roce 1990 při vnitřní přestavbě zničeno. Spolu se také zabývali sakrální malbou, restaurovali malby v kostelích v Loukách, Marklovicích a Skřečoni. V havířovském zdravotním středisku namaloval obraz zdravotní sestry s dětmi. V roce 1955 v kině Radost vytvořil obraz pro vitráže a namaloval obraz o založení Havířova. Jeho sgrafito z roku 1957 je na stěně polské školy v Českém Těšíně. V roce 1958 vytvořil sgrafito o osvobození Ostravy na stěně gymnázia v Ostravě, které bylo po roce 1990 odstraněno.
Je autorem 14 reliéfů křížové cesty v kostele svatého Vavřince v Těrlicku. V hale budovy dolu ČSA vytvořil obrovskou kovovou plastiku, která byla v roce 1993 odstraněna. Kromě toho maloval portréty, krajiny. V roce 1994 obnovil v polské škole v Horní Suché vlastní nástěnnou malbu z roku 1933, za války Němci zamalovanou. K renovaci použil barvy dle původních receptur. Jedná se o třídílnou fresku délky 6,5 m o ploše 11,5 m².
Za svou tvorbu obdržel četná polská a česká státní vyznamenání. Zemřel 22. března 1997 v Karviné. Pohřben je na hřbitově v Karviné-Dolech.[3]
Dne 19. listopadu 2011, u příležitostí jeho stého výročí narození byla v Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně zahájena výstava Franciszek Świder a jeho dílo.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Sgrafito na polské škole v Č.Těšíně -
Nástěnná malba v polské škole v Horní Suché -
Památník obětem fašismu v Karviné -
Památník životické tragédie
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franciszek Świder na polské Wikipedii.
- ↑ "Franciszek Świder i jego dzieło" w setną rocznicę urodzin artysty | Gazetacodzienna. gazetacodzienna.pl [online]. [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2018-04-30]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Franciszek Świder (1911-1997) Grave Site | BillionGraves. BillionGraves [online]. [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DOKOUPIL, Lumír; MYŠKA, M. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.. Ostrava: Optys, 2003. ISBN 80-85819-45-7. S. 11.
- HOLÝ, Petr. Franciszek Świder - malíř Slezska. Ostrava: Nadace PRO, 1999. ISBN 80-7248-011-1.
