Fluorid iridičný
| fluorid iridičný | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid iridičný |
| Anglický název | Iridium(V) fluoride |
| Německý název | Iridium(V)-fluorid |
| Sumární vzorec | IrF5 |
| Vzhled | žlutá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 14568-19-5 |
| PubChem | 165365636 |
| SMILES | F[Ir](F)(F)(F)F |
| InChI | InChI=1S/5FH.Ir/h5*1H;/p-5
Key: AATQDZHVUIFERN-UHFFFAOYSA-I |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 287,209 g/mol |
| Teplota tání | 104,5 °C (220,1 °F; 377,6 K) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | monoklinická |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid iridičný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem IrF5. Fluorid iridičný byl poprvé popsán roku 1965 Neilem Bartlettem.[1]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Fluorid iridičný lze připravit reakcí iridia s fluorem při teplotě 350 °C:[2]
- 2 Ir + 5 F2 → IrF5
Lze jej také připravit redukcí fluoridu iridiového křemíkem, nebo vodíkem ve fluorovodíku:[3][4][1]
- 4 IrF6 + Si → 4 IrF5 + SiF4
- 2 IrF6 + H2 → 2 IrF5 + 2 HF
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Fluorid iridičný je žlutá reaktivní pevná látka, která krystalizuje v monoklinické soustavě.[2] Fluorid iridičný existuje jako tetramer Ir4F20,[5] který se skládá z oktaedricky koordinovaných atomů iridia.[6] Struktura je typu fluoridu osmičného a rutheničného. S fluoridem xenonatým tvoří fluorid iridičný různé sloučeniny v závislosti na poměru fluoridů:[7]
- 2 XeF2 + IrF5 → [Xe2F3][IrF6]
- XeF2 + IrF5 → [XeF][IrF6]
- XeF2 + 2 IrF5 → [XeF][Ir2F11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Iridium(V) fluoride na anglické Wikipedii a Iridium(V)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b BARTLETT, Neil; RAO, P. R. Iridium pentafluoride. Chemical Communications (London). 1965, čís. 12, s. 252. Dostupné online [cit. 2024-01-14]. ISSN 0009-241X. DOI 10.1039/c19650000252. (anglicky)
- ↑ a b BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 281. (německy)
- ↑ GUTMANN, Viktor. Halogen Chemistry. [s.l.]: Elsevier 486 s. Dostupné online. ISBN 978-0-323-14847-4. S. 193. (anglicky)
- ↑ PAINE, Robert T.; ASPREY, Larned B. Reductive syntheses of transition metal fluoride compounds. Synthesis of rhenium, osmium, and iridium pentafluorides and tetrafluorides. Inorganic Chemistry. 1975-05-01, roč. 14, čís. 5, s. 1111–1113. Dostupné online [cit. 2024-01-14]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50147a030. (anglicky)
- ↑ EAGLESON, Mary. Concise Encyclopedia Chemistry. [s.l.]: Walter de Gruyter 1216 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-011451-5. S. 550. (anglicky)
- ↑ WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Inorganic Chemistry. [s.l.]: Academic Press 1958 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-352651-9. (anglicky)
- ↑ STEUDEL, Ralf. Chemie der Nichtmetalle: Synthesen - Strukturen - Bindung - Verwendung. [s.l.]: De Gruyter 600 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-030439-8. S. 570. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu fluorid iridičný na Wikimedia Commons
