Fluorid neptuničný
| Fluorid neptuničný | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid neptuničný |
| Anglický název | Neptunium(V) fluoride |
| Německý název | Neptunium(V)-fluorid |
| Sumární vzorec | NpF5 |
| Vzhled | světle modrá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 31479-18-2 |
| PubChem | 165359232 |
| SMILES | F[Np](F)(F)(F)F |
| InChI | InChI=1S/5FH.Np/h5*1H;/q;;;;;+5/p-5
Key: QROYIGAVOZBRHJ-UHFFFAOYSA-I |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 332,04 g/mol |
| Teplota tání | 318 °C (rozkládá se) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | tetragonální |
| Hrana krystalové mřížky | a = 653,58(18) pm
c = 445,62(14) pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1941 ± 25 kJ·mol−1 |
| Standardní molární entropie S° | 200 ± 15 J·mol−1·K−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -1834 ± 25 kJ·mol−1 |
| Měrné teplo | 133 ± 8 J·mol−1·K−1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid neptuničný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NpF5.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Fluorid neptuničný lze připravit redukcí fluoridu neptuniového s jodem:[1]
- 10 NpF6 + I2 → 10 NpF5 + 2 IF5
Fluorid jodičný vzniká jako vedlejší produkt.
Fluorid neptuničný byl také připraven reakcí roztoku NpF -
6 s Lewisovou kyselinou fluoridem boritým ve fluorovodíku. Čistota fluoridu neptuničného byla stanovena pomocí Mössbauerovy spektroskopie, která prokázala přítomnost pouze NpV. [2]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Fluorid neptuničný je radioaktivní světle modrá pevná látka.[3] Krystalizuje v tetragonální soustavě s prostorovou grupou I4/m (Číslo 87) a parametry mřížky a = 653,58(18) pm a c = 445,62(14) pm.[2][4] Fluorid neptuničný má stejnou strukturu jako α-UF5.[5] Fotochemickým ozařováním fluoridu neptuniového vznikl amorfní materiál, o kterém se předpokládá, že to je fluorid neptuničný.[2] Fluorid neptuničný se tepelně rozkládá při teplotě 318 °C za vzniku fluoridu neptuničitého a fluoridu neptuniového. Na rozdíl od fluoridu uraničného, fluorid neptuničný nereaguje s chloridem boritým, ale reaguje s fluoridem lithným v bezvodém fluorovodíku za vzniku LiNpF6.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Neptunium(V) fluoride na anglické Wikipedii a Neptunium(V)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b LUMETTA, Gregg J.; THOMPSON, Major C.; PENNEMAN, Robert A. Curium. Příprava vydání Lester R. Morss, Norman M. Edelstein, Jean Fuger. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online. ISBN 978-1-4020-3555-5, ISBN 978-1-4020-3598-2. DOI 10.1007/1-4020-3598-5_9. S. 1397–1443. (anglicky)
- ↑ a b c MALM, J.G.; WILLIAMS, C.W.; SODERHOLM, L. Preparation, chemical reactions, and some physical properties of neptunium pentafluoride. Journal of Alloys and Compounds. 1993-04, roč. 194, čís. 1, s. 133–137. Dostupné online [cit. 2024-02-23]. DOI 10.1016/0925-8388(93)90658-A. (anglicky)
- ↑ HOLLEMAN, Arnold F.; WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Lehrbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter 2149 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-017770-1. S. 1969. (německy)
- ↑ ZACHARIASEN, W. H. Crystal chemical studies of the 5f-series of elements. XII. New compounds representing known structure types. Acta Crystallographica. 1949-12-02, roč. 2, čís. 6, s. 388–390. Dostupné online [cit. 2024-02-24]. DOI 10.1107/S0365110X49001016.
- ↑ GMELIN, Leopold. Gmelins Handbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: Verlag Chemie GMBH 204 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-93410-3. Teil C Transurane, s. 107. (německy)