Exozom (váček)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mechanizmy, jimiž se z buněk mohou uvolňovat exozomy: 1, 2, 3: uvolňování exozomů přímo z cytoplazmatické membrány; A, B, C: uvolňování exozomů splynutím multivezikulárního telíska s membránou
Možná hledáte: mikrovesikly.

Exozom je váček uvolněný z buňky do okolního prostředí – včetně všech tělních tekutin (krve, moči) či růstového média buněčných kultur.[1][2] Udávaný průměr exozomálních váčků leží mezi 30 a 100 nm, což je více než LDL částice, ale méně než například červená krvinka. Exozomy se z buněk dostávají buď fúzí multivezikulárních tělísek s cytoplazmatickou membránou, nebo se formují přímo z okrsku cytoplazmatické membrány.[3] Z vědeckých poznatků vyplývá, že exozomy hrají důležitou roli v tak významných procesích, jako je srážení krve, mezibuněčná signalizace a odstraňování odpadních látek.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku exosome (vesicle) na anglické Wikipedii.

  1. a b VAN DER POL, E.; BÖING, A. N.; HARRISON, P., et al. Classification, functions, and clinical relevance of extracellular vesicles. Pharmacol Rev.. 2012, roč. 64, čís. 3, s. 676-705. Dostupné online. ISSN 1521-0081.  
  2. KELLER, S.; SANDERSON, M. P.; STOECK, A., et al. Exosomes: from biogenesis and secretion to biological function. Immunol Lett.. 2006, roč. 107, čís. 2, s. 102-8. Dostupné online. ISSN 0165-2478.  
  3. BOOTH, A. M.; FANG, Y.; FALLON, J. K., et al. Exosomes and HIV Gag bud from endosome-like domains of the T cell plasma membrane. J Cell Biol.. 2006, roč. 172, čís. 6, s. 923-35. Dostupné online. ISSN 0021-9525.