Melanozom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Melanozom je speciální organela, která slouží k tvorbě a shromažďování melaninu v pigmentových buňkách obratlovců.[1] U člověka se nachází v melanocytech v kůži a v oku a v pigmentových epiteliálních buňkách sítnice.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Zralý melanozom má 500–700 nm v průměru a má přibližně kulovitý tvar.[2] Je obklopen lipidovou dvouvrstvou.

Biogeneze[editovat | editovat zdroj]

Na levém schématu je znázorněn postupný vývoj melanozomu v melanocytu; v pravé části je mikrofotografie melanocytu z fluorescenčního mikroskopu (melanozomy červeně)

Melanozom a další podobné organely patří mezi tzv. organely příbuzné lysozomům (lysosome-related organelles). S lysozomem je spojuje podobný molekulární aparát, např. komplexy BLOC1 a BLOC2.[3]

Melanozom vzniká ve vyvíjejících se melanocytech a jeho prekurzorem je časný endozom, který obsahuje množství intraluminálních váčků (stadium I). Ve stadiu II přibývá proteinových fibril, jež je možno pozorovat v cytoplazmě na snímku v elektronovém mikroskopu. Tehdy začíná syntéza melaninu pomocí enzymu tyrosinázy. Melanin postupně zaplňuje celý vnitřek buňky (stadium III), až ho zcela vyplní (stadium IV).[4]

Transport melanozomů cytoplazmatickými výběžky ke keratinocytu – video

Zralé melanozomy jsou transportovány do cytoplazmatických membránových výběžků (dendritů) melanocytů, které se dostávají do kontaktu s okolními pokožkovými buňkami – keratinocyty. Transport těmito výběžky je závislý na molekulárních motorech a tubulinovém i aktinovém cytoskeletu. Následně jsou melanozomy předány do keratinocytů; přesný průběh tohoto předání stále není znám. Melanozomy jsou určitým způsobem pohlceny keratinocyty, kde následně zůstávají a chrání tělo před škodlivými účinky UV záření.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2009. S. 231. 
  2. SHIMIZU, Hiroshi. Shimizu's Textbook of Dermatology. [s.l.]: Hokkaido University Press, 2007. 
  3. WASMEIER, Christina; HUME, Alistair N.; BOLASCO, Giulia. Melanosomes at a glance. J Cell Sci. 2008-12-15, roč. 121, čís. 24, s. 3995–3999. PMID: 19056669. Dostupné online [cit. 2017-08-06]. ISSN 0021-9533. DOI:10.1242/jcs.040667. PMID 19056669. (anglicky) 
  4. RAPOSO, Graça; MARKS, Michael S. Melanosomes — dark organelles enlighten endosomal membrane transport. Nature Reviews Molecular Cell Biology. Roč. 8, čís. 10, s. 786–797. Dostupné online. DOI:10.1038/nrm2258. 
  5. TADOKORO, Ryosuke; TAKAHASHI, Yoshiko. Intercellular transfer of organelles during body pigmentation. Current Opinion in Genetics & Development. August 2017, roč. 45, s. 132–138. PMID: 28605672. Dostupné online [cit. 2017-08-06]. ISSN 1879-0380. DOI:10.1016/j.gde.2017.05.001. PMID 28605672. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]