Melanozom
Melanozom je speciální organela, která slouží k tvorbě a shromažďování melaninu v pigmentových buňkách obratlovců.[1] U člověka se nachází v melanocytech v kůži a v oku a v pigmentových epiteliálních buňkách sítnice.
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Zralý melanozom má 500–700 nm v průměru a má přibližně kulovitý tvar.[2] Je obklopen lipidovou dvouvrstvou.
Biogeneze[editovat | editovat zdroj]
Melanozom a další podobné organely patří mezi tzv. organely příbuzné lysozomům (lysosome-related organelles). S lysozomem je spojuje podobný molekulární aparát, např. komplexy BLOC1 a BLOC2.[3]
Melanozom vzniká ve vyvíjejících se melanocytech a jeho prekurzorem je časný endozom, který obsahuje množství intraluminálních váčků (stadium I). Ve stadiu II přibývá proteinových fibril, jež je možno pozorovat v cytoplazmě na snímku v elektronovém mikroskopu. Tehdy začíná syntéza melaninu pomocí enzymu tyrosinázy. Melanin postupně zaplňuje celý vnitřek buňky (stadium III), až ho zcela vyplní (stadium IV).[4]
Zralé melanozomy jsou transportovány do cytoplazmatických membránových výběžků (dendritů) melanocytů, které se dostávají do kontaktu s okolními pokožkovými buňkami – keratinocyty. Transport těmito výběžky je závislý na molekulárních motorech a tubulinovém i aktinovém cytoskeletu. Následně jsou melanozomy předány do keratinocytů; přesný průběh tohoto předání stále není znám. Melanozomy jsou určitým způsobem pohlceny keratinocyty, kde následně zůstávají a chrání tělo před škodlivými účinky UV záření.[5]
Fosilní melanozomy[editovat | editovat zdroj]
Od roku 2008 bylo již vícekrát oznameno izolování fosilních melanozomů ze zkamenělých těl živočichů starých desítky milionů let. Zejména se jedná o tzv. opeřené dinosaury z Číny, jako byly rody Anchiornis nebo Sinosauropteryx.[6][7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2009. S. 231.
- ↑ SHIMIZU, Hiroshi. Shimizu's Textbook of Dermatology. [s.l.]: Hokkaido University Press, 2007.
- ↑ WASMEIER, Christina; HUME, Alistair N.; BOLASCO, Giulia. Melanosomes at a glance. J Cell Sci. 2008-12-15, roč. 121, čís. 24, s. 3995–3999. PMID: 19056669. Dostupné online [cit. 2017-08-06]. ISSN 0021-9533. DOI:10.1242/jcs.040667. PMID 19056669. (anglicky)
- ↑ RAPOSO, Graça; MARKS, Michael S. Melanosomes — dark organelles enlighten endosomal membrane transport. Nature Reviews Molecular Cell Biology. Roč. 8, čís. 10, s. 786–797. Dostupné online. DOI:10.1038/nrm2258.
- ↑ TADOKORO, Ryosuke; TAKAHASHI, Yoshiko. Intercellular transfer of organelles during body pigmentation. Current Opinion in Genetics & Development. August 2017, roč. 45, s. 132–138. PMID: 28605672. Dostupné online [cit. 2017-08-06]. ISSN 1879-0380. DOI:10.1016/j.gde.2017.05.001. PMID 28605672.
- ↑ Valentina Rossi; et al. (2019). Tissue-specific geometry and chemistry of modern and fossilized melanosomes reveal internal anatomy of extinct vertebrates. Proceedings of the National Academy of Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1820285116
- ↑ Jakob Vinther (2020). Reconstructing Vertebrate Paleocolor. Annual Review of Earth and Planetary Sciences, 48: 345-375. doi: https://doi.org/10.1146/annurev-earth-073019-045641
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Klara K. Nordén; et al. (2018). Melanosome diversity and convergence in the evolution of iridescent avian feathers--implications for paleocolor reconstruction. Evolution. doi: https://doi.org/10.1111/evo.13641
- Valentina Rossi, Samuel M. Webb & Maria E. McNamara (2020). Hierarchical biota-level and taxonomic controls on the chemistry of fossil melanosomes revealed using synchrotron X-ray fluorescence. Scientific Reports, 10, Article number: 8970. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-65868-3