Esaias Tegnér
Esaias Tegnér | |
---|---|
Tegnérův portrét od Johana Gustafa Sandberga (kolem roku 1826) | |
Narození | 13. listopadu 1782 Kyrkerud, Värmland, Švédsko |
Úmrtí | 2. listopadu 1846 (ve věku 63 let) Östrabo, Växjö, Småland Švédsko |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Växjö |
Povolání | básník, biskup a profesor řečtiny na Lundské univerzitě. |
Národnost | švédská |
Alma mater | Lundská univerzita |
Žánr | epická poezie |
Literární hnutí | romantismus |
Významná díla | Frithiofs saga |
Ocenění | Komandér velkokříže Řádu polární hvězdy (1829) |
Manžel(ka) | Anna Maria Gustavia Myhrmanová (od roku 1806) |
Děti | tři synové (Christofer, Jacob, Lars Gustaf) a tři dcery (Eva Marie, Anna Göthilda, Disa Gustava) |
Rodiče | Esaias Tegnér[1][2] a Sara Maria Seidelius[1][2] |
Příbuzní | Elof Tegnér, Esaias Tegnér the Younger, Jakob Tegnér a Disa Hilda Johanna von Post (vnoučata) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Esaias Tegnér (13. listopadu 1782, Kyrkerud, Värmland – 2. listopadu 1846, Växjö, Småland) byl švédský romantický básník, biskup a profesor řečtiny na Lundské univerzitě.[3][4] Je považován za švédského národního básníka.[5]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině venkovského faráře. V devíti letech osiřel, ale díky jeho nadání (naučil se latině, řečtině, francouzštině a angličtině) mu bylo umožněno díky mecenášům vystudovat.[6][7] Roku 1799 se stal studentem na Lundské univerzitě a již roku 1802 promoval z filozofie. Na univerzitě pak působil jako docent estetiky a bibliotekář. Roku 1806 se oženil s Annou Myhrmanovou, nejmladší dcerou svého bývalého mecenáše, kterou znal již od dětství. Roku 1812 byl na univerzitě jmenován profesorem řečtiny a byl vysvěcen na kněze, V tom samém roce se stal členem romantického Gótského spolku (Götiska Förbundet) a v klubovém časopise Iduna publikoval svou poezii a své názory, zejména pokud jde o studium staré islandské literatury a historie. Byl rovněž skvělým řečníkem. Roku 1819 byl zvolen členem Švédské akademie.[8]
V prvních básnických pokusech navazoval na tradice klasicistní poezie a v tomto duchu napsal i nacionální epos Svea (1811) vyjadřující nálady ve Švédsku po odtržení Finska od Švédska po prohrané finské válce s Ruskem, za který obdržel hlavní cenu Švédské akademie. Po vstupu do Gótského spolku začínají mít jeho básně romantické rysy. Zachoval si však odstup od současných módních literárních manýr a odmítal jak osvícenskou racionalistickou filozofii tak i přehnané romantické uctívání všeho mystického a temného. Usiloval o syntézu mezi mezi klasicismem a romantismem.[3][5] Jeho poezie, inspirovaná Schillerem, dánským romantikem Oehlenschlägerem, idealismem Kanta a Fichteho a staroseverskou mytologií, obsahuje národní i romantické motivy a má svižný energický spád v rychlém sledu obrazů a asociací.[4] Evropské slávy pak dosáhl přebásněním staroislandské ságy Frithijofs Saga (1825, česky jako Píseň o Frithiofovi), která byla přeložena do řady jazyků.[9]
Funkci profesora vykonával až do roku 1825, kdy byl jmenován biskupem ve Växjö, čímž se stal zároveň členem Riksdagu (švédského parlamentu).[5][6] V roce 1835 byl zvolen členem Královské švédské akademie věd a roku 1838 čestným členem Královské švédské akademie literatury, historie a starožitností.[10]
Roku 1840 se naplno projevila jeho těžká duševní choroba, jejíž symptomy se objevovaly již od roku 1833. Tegnér se obával šílenství, kterým trpěl jeho starší bratr, a podíl na jeho zhroucení měla pravděpodobně i jeho nešťastná láska. Trpěl nedůvěrou v život a lidi. Byl poslán na léčení do sanatoria ve Šlesvicku a roku 1841 se mohl vrátit do svého úřadu. V říjnu roku 1846 mu ale mrtvice ochromila levou stranu těla a 2. listopadu téhož roku krátce před půlnocí zemřel. Byl pohřben na hřbitově ve Växjö.[6]
Výběrová bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Över livets plågor och tröst (1803, Nad životními útrapami a útěchou), báseň vycházející z principů klasicismu.
- Det eviga (1810, Věčnost), klasicistní báseň namířená proti Napoleonovi, o němž se Tegnér domníval, že podporoval ruskou expanzi do Švédska
- Svea (1811), patriotický rétorický epos v alexandrínech pojednávající o švédské ztrátě Finska, který získal cenu Švédské akademie.
- Sång till solen (1813, Zpěv slunci), romantická báseň
- Stjärnsången (1817, Píseň hvězd), romantická báseň
- Hjälten (1813, Hrdina), báseň věnovaná Napoleonovi, na nějž přehodnotil svůj názor.
- Den vaknade örnen (1815, Probuzený orel), báseň chválící Napoleona.
- Nattvardsbarnen (1820, Děti večeře Páně), idyla, kterou americký básník Longfellow přeložil do angličtiny.
- Axel (1821), hrdinská veršovaná pohádka
- Mjeltsjukan (1824, Melancholie), báseň obsahující básníkovi pocity smutku a bázně ze života.
- Frithiofs saga (1825, Píseň o Frithiofovi), lyrickoepická parafráze staroislandské ságy skládající se z 24 metricky rozlišených zpěvů. Dílo bylo přeloženo do řady jazyků a přineslo Tegnérovi evropskou slávu.
- Smärre samlade dikter af Esaias Tegnér (1828, Menší sebrané básně Esaiase Tegnéra), sbírka básní.
- Den döde (1834, Mrtvá), elegická báseň
- Avsked med min lyra (1840, Rozloučení s mou lyrou), báseň vyjadřující nastupující duševní problémy.
- Kronbruden (Panenská nevěsta) a Gerda, nedokončené epické básně..
Adaptace
[editovat | editovat zdroj]Hudba
[editovat | editovat zdroj]Mnohe Tegnérovy básně byly zhudebněny, například švédsko-finským skladatelem Bernhardem Crusellem, v jehož díle zaujímají písně napsané na Tegnérovy texty významné postavení.[11]
Film
[editovat | editovat zdroj]- Carl XII:s kurir (1924, Kurýr Karla XII.), švédský němý film, režie Rudolf Anthoni.[12]
- Frithiofs Saga (1924), švédský němý film, režie Moritz Tyster.[13]
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Píseň o Frithiofovi. Praha: Jan Otto 1891, přeložil Josef Václav Sládek.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b By-Säffle kyrkoarkiv, Födelse- och dopböcker, SE/VA/13069/C I/5 (1781-1821), bildid: C0036828_00018, sida 13. Dostupné online. [cit. 2019-05-12].
- ↑ a b Herman Hofberg: Svenskt biografiskt handlexikon. 1906. Dostupné online. [cit. 2020-07-24].
- ↑ a b HEGR, Ladislav a kol. Slovník spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Førské ostrovy, Island, Nizozemí, Belgie, Praha: Odeon 1967. S. 312.
- ↑ a b HARTLOVÁ, Dagmar a kol. Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 439-440.
- ↑ a b c TAUBE, Agneta. Esaias Tegnér. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky)
- ↑ a b c Ottův slovník naučný. 25. díl. Praha a Litomyšl. Argo a Paseka 2001. S. 145.
- ↑ Esaias Tegnér. Encyclopædia Britannica. Dostupné online
- ↑ 1911 Encyclopædia Britannica/Tegnér, Esaias - Wikisource, the free online library. en.wikisource.org [online]. [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl 2., M-Ž. 1. vydání. Praha: Odeon, 1988. S. 304–305.
- ↑ HILDEBRAND, Bengt a kol. Matrikel över ledamöter av Kungl. Vitterhetsakademien och Kungl. Vitterhets Historie och Antikvitets akademien. Stockholm. Kungl. Vitterhetsakademien 1992. S. 35.
- ↑ Swedish Musical Heritage – Bernhard Crusell. www.swedishmusicalheritage.com [online]. [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Carl XII:s kurir (1924) | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ TYSTER, Moritz. Fritiofs Saga. [s.l.]: Aktuellfilm, Lundastudenternas Karnevalskommitté Dostupné online. IMDb ID: tt6201040 event-location: Sweden.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Esaias Tegnér
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Esaias Tegnér na Wikimedia Commons
- Autor Esaias Tegnér ve Wikizdrojích (švédsky)
- Plné texty děl autora Esaias Tegnér na projektu Gutenberg (anglicky)
- Tegnér Esaias. Nordisk familjebok. Projekt Runeberg. Dostupné online
- Frithiofs saga. Heimskringla. Dostupné online
- Tegnérmuseet (Tegnérovo museum v Lundu). Dostupné online