Přeskočit na obsah

Drozdovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDrozdovití
alternativní popis obrázku chybí
Kos černý (Turdus merula)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďMuscicapoidea
Čeleďdrozdovití (Turdidae)
Rafinesque, 1815
Rody

zhruba 20 (viz text)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drozdovití (Turdidae) je početná čeleď řádu pěvců, zastoupená zejména na kontinentech východní polokoule.

Drozdovití jsou mírně zavalití, malí až středně velcí ptáci žijící v lesích. Jejich velikost se pohybuje v rozmezí od 14,5 cm velkého skalníka lesního (Monticola sharpei) až po 33 cm velkého modravce siného (Myophonus caeruleus). Opeření většiny druhů je šedé nebo hnědé, často se skvrnami.

Jsou hmyzožraví, ale většina jejich zástupců požírá také červy, žížaly, plže a různé plody. Druhy z teplých oblastí bývají obvykle stálé, zatímco ty z oblastí chladnějších na zimu migrují směrem na jih a často přitom překonávají i značné vzdálenosti.

Drozdovití si staví pohárovitá hnízda, která bývají často vymazána tvrdou hlinitou vrstvou. Jejich typická snůška čítá 2–5 většinou skvrnitých vajec, často přitom hnízdí 2× i vícekrát za rok. Na péči o mláďata se podílí oba rodiče.

Některé druhy, zejména zástupci rodů Catharus, MyadestesTurdus, jsou známí i díky svému výraznému a melodickému zpěvu, který bývá často označován za nejkrásnější v celé ptačí říši vůbec.[1][2]

Taxonomické řazení této početné čeledi prošlo během několika uplynulých let výraznými změnami. V minulosti byl např. mezi drozdovité do podčeledi Saxicolini řazen i slavíkčervenka obecná, nyní je však většina autorů řadí do čeledi lejskovitých (Muscicapidae).

  1. Výčet rodů a počet druhů je sestaven na základě knihy Handbook of the Birds of the World: Cuckoo-shrikes to ThrushesThrushes (2000)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turdidae na anglické Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BURNIE, David, a kol. Ptáci. Překlad Helena Kholová. Praha: Euromedia Group, 2008. ISBN 978-80-242-2235-6. 
  • SHIRIHAI, Hadoram; SVENSSON, Lars. Ptáci: Pěvci Evropy, Blízkého východu a severní Afriky. Svazek I. Překlad Robert Doležal, Anna Lučanová, Adéla Šenkýřová, Petr Musil. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2021. 648 s. (Universum). ISBN 978-80-242-7676-2. S. 29, [227–361], 362–404. 
  • SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. 2., rozš. a oprav. vyd. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 294–301. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]