Domašínský meandr
 Domašínsky meander | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Domašínský meandr, chráněné území, v pozadí vrch Domašín | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1978 |
| Rozloha | 80,3700 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| Okres | Žilina |
| Umístění | Malá Fatra |
| Souřadnice | 49°10′15″ s. š., 18°53′24″ v. d. |
  Domašínský meandr | |
| Další informace | |
| Kód | 243 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Domašínský meandr je říční meandr a přírodní památka ve slovenském pohoří Malá Fatra na řece Váh, který je součástí Národního parku Malá Fatra. Jde o největší přírodní výtvor nacházející se v Malé Fatře.
Opis[editovat | editovat zdroj]
Váh ze tří stran obtéká nevýrazný lesnatý vrchol Domašín (575 metrů nad mořem). Délka tohoto území činí 1,63 km, šířka pak 480 až 740 metrů, nadmořská výška se zde pohybuje v rozmezí 360–580 metrů nad mořem.[1]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Meandr rozděluje Malou Fatru na Lúčanskou (jižní část na levém břehu Váhu) a Krivánskou část (severní část na pravém břehu Váhu). Jde o vhloubenou formu říčního reliéfu, která je v celých Západních Karpatech ojedinělá. Vznikl postupným zařezáváním řeky Váh do zdvihajícího se pohoří koncem třetihor a počátkem čtvrtohor. Vznikl tak Strečenský průsmyk.
Turistika a ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Nejkrásnější pohled na Domašínský meandr se naskýtá ze zříceniny hradu Starhrad, který je turisticky přístupný po červené turistické značce. V roce 1978 byl meandr vyhlášen přírodní památkou s výměrou 80.4 hektarů.
Váh byl využíván na plavbu vorů a tato tradice byla v současnosti v obci Strečno obnovena jako turistická atrakce. V minulosti byl Domašínský meandr nejnebezpečnějším úsekem zdejší voroplavby. Báseň Jána Botta Margita a Besná nese názvy dvou obrovských skal z tohoto úseku. Po odstřelu dynamitem se tento úsek stal už pro voroplavbu bezpečnějším, na jejich místě se však dodnes stále nacházejí mohutné peřeje.
Na úseku pod Starhradem vypracoval soukromý investor[kdo?] projekt, který počítá s výstavbou vodní elektrárny a biokoridoru.[zdroj?]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Kromě voroplavby po řece je údolím Váhu vedena i silnice a dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať mezi Žilinou a Vrútkami (Železniční trať Košice - Žilina). Zatímco silnice přesně kopíruje tvar údolí, železniční trať meandr obchází tunelem.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Domašínsky meander na slovenské Wikipedii.
- ↑ Gorgulák, Vladimír Križo a kol: Malá Fatra. Turistický sprievodca ČSSR 2. vyd, Šport, slovenské telovýchovné vydavateľstvo, Bratislava 1984
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Domašínský meandr na Wikimedia Commons - Přírodní památka Domašínsky meander, Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR
- Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky
