Diskuse k Wikipedii:Loutkový účet/Hlasování

Procedurální připomínky

Byl jsem dotázán, zda nebude třeba toto hlasování předčasně ukončit jak zmatečné. To si nemyslím, ale zdá se, že vynechání některých doporučovaných kroků vede většinu (ne)hlasujících k názoru, že jde o hlasování uspěchané nebo zbytečné.

Hlasování má sice stanoveno, od kdy do kdy se hlasuje ale chybí zde odkaz, kdo může hlasovat. Můžou hlasovat IP adresy? nebo se řídí pravidlem? Hlasování má uzavírat byrokrat. Ano, byrokraté mají být lidé s vyšší důvěryhodností (proto byli zvoleni), ale proč by měli uzavírat zrovna oni? proč ne třeba správci, arbitři, stewardi nebo zakladatel hlasování? Proč se vůbec hlasuje?

Jako vhodnější postup, když už se má hlasovat, bych pro příště viděl toto:

• Pročíst předchozí diskusi, zkontrolovat, zda bylo adekvátně reagováno na všechny připomínky (což zde nebylo), zapracovat
• Vyzvat komunitu (Pod lípou / Pod lípou (oznámení) / Pod lípou (pravidla)) k poslední diskusi s tím, že pokud nebudou po dva týdny zásadní připomínky, bude přistoupeno k hlasování
• Po uplynutí založit hlasovací stránku s tím, že hlasování začne k nějakému datu
• Stanovit kdo a jak může hlasovat (odkázat na pravidlo), kdy hlasování končí a jak bude vyhodnoceno - např. že by byla potřeba dvoutřetinová podpora nebo naopak stačí nadpoloviční
• Odkázat v předstihu na hlasování z pod lípy

Je pravdou, že pravidlo k přijímání pravidel už nemáme. Ale máme pravidlo o pravidlech, kde je postup při změně (analogicky při zavádění nového) pravidla naznačen. A ze starého pravidla lze také získat nějakou inspiraci. ````JAn (diskuse) 16. 6. 2016, 14:11 (CEST)

Pravidla jsem sebral z předchozího hlasování o WP:PAR. Zkopíroval jsem a přepsal údaje. A byrokraté mají úlohu vyhodnocování konsensu, proto zrovna oni :). Totéž dělají u voleb správců, byrokratů a někdy u arbitrů. K diskusi, za připomínkami si nikdo nestál, proto je to jakýsi způsob jejich vyřízení. Zbytek si můžu vzít pro příště. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 6. 2016, 14:44 (CEST)

@JAn Dudík: Tvé připomínky jsou rozumné a z podobných základů jsem vycházel i ve zmíněné diskusi u PAR, kde jsem dosáhl toho, že pravidlo/doporučení bylo místo chaotického rádobykonsenzu odhlasováno komunitou v řádném hlasování (oznámeném kromě RC i pod Hlavní a Pravidlovou lípou). Tam víceméně odpadla ta závěrečná diskuse před hlasováním, neboť výstupy diskuse o pravidle byly poměrně čerstvé. Šlo tak hlavně o způsob přijetí. Zde ta "finální" diskuse odpadla, což je škoda, a skutečně to některé kolegy může/mohlo odradit od toho, aby hlasovali pro přijetí pravidla. Teď je otázka, co s tím.

Možnosti:

1. nechat hlasování proběhnout a počkat na výstup
2. hlasování anulovat s tím, že se oznámí hlasování nové, například za měsíc, s tím, že do té doby bude probíhat diskuse o finální podobě návrhu
3. během hlasování do pravidla zapracovávat námitky zúčastněných, aby bylo dosaženo macimálního konsenzu

Možnost 3 nedoporučuji. Každý hlasující má podle mě právo vědět, o čem přesně hlasuje. A některá se zapracovaných námitek by se zase nemusela líbit někomu, kdo hlasoval pro „dřívější“ podobu.

--Vachovec1 (diskuse) 16. 6. 2016, 16:28 (CEST)

Teď už asi nechat doběhnout. Bude-li schváleno, pak se můžou dělat dílčí úpravy na základě diskuse. Bude-li zamítnuto, znovu se pak můžou projít ty připomínky a po doladění obsahu zkusit schválit vyladěnou podobu. --Bazi (diskuse) 16. 6. 2016, 16:38 (CEST)

Taky jsem pro možnost 1, mezitím je možné někde bokem připravit návrh se zapracovanými připomínkami. JAn (diskuse) 16. 6. 2016, 22:09 (CEST)

Jako JAn a Bazi. Možnost 3 je obecně naprosto nepřijatelná. --Packa (diskuse) 16. 6. 2016, 22:17 (CEST)

Zdá se tedy, že je shoda na tom nechat hlasování doběhnout a jednat podle výsledku. V této souvislosti bych si ale dovolil podotknout, že hlas proti argumentující pouze chabými procesními/procedurálními důvody bych jako uzavíratel (což však samozřejmě nebudu) považoval za nulitní. Argumenty by měly být věcné a vztahovat se k podobě pravidla, ne že se budou hledat mouchy v proceduře. --Vachovec1 (diskuse) 17. 6. 2016, 01:45 (CEST)

S tim nesouhlasím. Obecně se má posuzovat síla argumentů. Jestli jdou argumenty proti obsahu nebo proti proceduře, není důležité. --Packa (diskuse) 17. 6. 2016, 08:33 (CEST)

Pokud by hlasy proti zdůvodněné procedurální námitkou neměly být brány v úvahu, pak je potřeba hlasování anulovat. Není dost dobře možné pravidla měnit průběžně.

Toto hlasování má řadu procedurálních nedostatků. Nejspíše je lze odstranit, jenže jak řečeno výše, chybí pravidlo o přijímání pravidel. Chybí-li pravidlo, postupuje se podle zvyklostí. Toto hlasování následuje hlasování o PAR, jehož přípravná část se příliš nezdařila. Takže nedbalá příprava se stane tolerovanou zvyklostí a napříště můžeme, s odkazem na tyto dva precedenty, bez rozmyslu spustit akci s vědomím, že to nějak dopadne.

Oceňuju snahu Vachovce1 dát věcem řád, z chaosu dal dohromady opakované hlasování o PaR a z nesourodých připomínek založil přehledný ŽoK, úsilí je to příkladné. Jak vidno, nemá žádné následovníky. Také z výchovných důvodů navrhuju hlasování ukončit a po pečlivé formální i obsahové přípravě zahájit znovu. Když jsme se bez pravidla/doporučení dosud obešli, chvíli to ještě bez něj vydržíme.--Tomas62 (diskuse) 17. 6. 2016, 13:05 (CEST)

Už teď možná mohu říci, že jako příští bych se chtěl já pokusit prosadit Wikipedie:Název šablony nebo modulu. Nyní je ve fázi drobných oprav i úprav a připomínek. Jakmile se bude zdát návrh hotový, oznámím pod pravidlovou (i oznamovací?) lípou 14 dní na finální brainstorming a finální změny, po kterém bude započato hlasování. Těsně před uplynutím (pokud diskuse nebude nijak více rozběhlá) bych se pokusil (po dalším oznámení) připravit hlasování podle pravidla o hlasování (které je celkem dobré a myslím, že je škoda, že se zas tolik nevyužívá) se všemi náležitostmi (začátek od…, konec do…, uzaviratel, podmínky, průběh, atd.). Pokud by se mi to povedlo, mohl by se z toho stát dobrý precedens pro schvalování budoucích návrhů. Klidně tedy pište, zda by to takto šlo, na co nesmím zapomenout, a další návrhy nebo připomínky. Pokud mi s tím ostatní pomohou, tak by se to rozhodně mohlo povést. --Dvorapa (diskuse) 17. 6. 2016, 13:34 (CEST)

Jinak drobná technická: Já sice nejsem tolik na straně procedurálních stěžovatelů, ale jedno mi na tom hlasování přece jenom přijde nedodělané: Jsou hlasy pro doporučení a pro pravidlo v tomto návrhu sčítané oproti hlasům proti? Nebo je každá skupina pro oddělená a bere se jako samostatná (nepodal jsem to úplně dobře, ale snad mi rozumíte)? --Dvorapa (diskuse) 17. 6. 2016, 13:34 (CEST)

Nevím, jestli je ideální nebo bude wikikomunitou akceptovaná, ale jednu možnou metodiku pro rozlišení hlasů pro závazné pravidlo a pro doporučení jsem navrhl v jednom hlasování na Wikislovníku. Pro inspiraci. --Bazi (diskuse) 17. 6. 2016, 13:48 (CEST)

Náhled, jak v minulosti probíhala hlasování, získáte zde: Kategorie:Wikipedie:Archiv hlasování. Ale nejsem si jist, zdali jsou tam všechna.--Tomas62 (diskuse) 17. 6. 2016, 13:57 (CEST)

(po EK) K technické: to jsou dva různé návrhy: schválit jako závazné pravidlo a schválit jako doporučení. Projít by měl pouze ten, který sám dostane 2/3 nebo 3/4 hlasů (viz úvahy výše). V principu by tedy v podmínkách hlasování mělo být, že člk může hlasovat pro každý návrh samostatně. Někdo souhlasí, jen když to bude závazné, jiný to chce jako závazné, ale přijme i když to bude "jen" doporučení (ten by pak hlasoval pro oba). --Packa (diskuse) 17. 6. 2016, 13:52 (CEST)

Já si právě až dosud myslel opak. Nicméně bych spíš chtěl vědět, jak to myslel autor@Martin Urbanec:. --Dvorapa (diskuse) 17. 6. 2016, 14:10 (CEST)

Můj záměr byl, že se napřed zjistí (dle součtu hlasů pro závazné pravidlo a pro doporučení), zda vůbec má být pravidlo schváleno, následně uzavírající dle svého úsudku rozhodne, zda se pravidlo stane doporučením, anebo závazným pravidlem. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 6. 2016, 14:21 (CEST)

Pak jsem to pochopil víceméně správně a na omylu je Packa. --Dvorapa (diskuse) 17. 6. 2016, 14:30 (CEST)

Takové zásadní věci dost těžko mohou záviset na tom, jak to „myslel autor“. Takové věci se mají jasně říct předem. Tohle by byl asi doposud nejsilnější argument pro uzavření důvodu zmatečnosti.--Tchoř (diskuse) 17. 6. 2016, 17:38 (CEST)

Nechci se hádat jestli jsem byl na omylu nebo ne - to není vůbec důležité. Důležité je, aby příště toto bylo dáno písemně předem, jak píše Tchoř. --Packa (diskuse) 19. 6. 2016, 12:18 (CEST)

@Martin Urbanec: Jen k vyjádření: „… uzavírající dle svého úsudku rozhodne, zda se pravidlo stane doporučením, anebo závazným pravidlem,“ bohužel není možné na Wiki aplikovat. O těchto věcech rozhoduje komunita jako celek. Hlasování má být nastaveno tak, aby byl závěr jednoznačný, a jakýkoli uzavírající si nemohl vybírat jedno z více řešení, jejichž rozhodnutí je výlučně věcí komunity – náleží celku ne jednotlivci na základě jeho úsudku. Zdraví--Kacir 17. 6. 2016, 21:29 (CEST)

Jednak máme k hlasování proceduru a zadruhé v něm také nelze měnit sílu hlasů, tedy škrtat je z důvodů subjektivního posouzení jen proto, žen někdo hlas nezdůvodnil, k čemuž lze přihlédnout např. v ŽOPSech. Neuznat lze jen hlasy, které byly v rozporu s podmínkami hlasování. Pokud by jakýkoli uzavírající započítával hlasy podle kvality zdůvodnění, pak už to není hlasování, ale klasická diskuse s váhou argumentů, tedy HOS vs. DOS, a hlasování jako procedura neměla být v takovém případě vůbec založena.--Kacir 17. 6. 2016, 14:58 (CEST)

Uzavíratel?

Bylo by záhodno zvážit, kdo vlastně hlasování uzavře, když všichni tři byrokrati jsou ve věci zřetelně angažováni a těžko lze některého z nich označit za nezávislého. Nějaké nápady? --Vachovec1 (diskuse) 17. 6. 2016, 01:55 (CEST)

Bohužel nedostatkem je to neurčení konkrétní potřebné většiny ke schválení, jakožto výrazu konsenzu. Hlasování má sloužit právě k tomu, aby nebylo nutné zvažovat argumenty (diskuse nikam nedospěla a více variant zůstává možných), ale pouze sečíst hlasy. Proto i nutnost uzavření ze strany byrokrata nebylo nikdy potřeba a měl by to zvládnout běžný wikipedista. Ta hranice měla být oznámena a předjednána, jako se to stalo např. u vzhledu Hlavní strany
Dle povahy konsensu pro doporučení by mělo být požadováno minimálně 2/3 a pro přijetí závazného pravidla vyšší míra blížící se, ne-li rovna, 3/4.--Kacir 17. 6. 2016, 02:12 (CEST)

Ach ti odpůrci

Vidím obvyklé výkřiky typu "hlasování je zmatečné". Vždycky s tím někdo vyrukuje. Asi mělo být napřed hlasování o tom, zda se bude hlasovat - jako v parlamentu.

A pak spousta hlasů proti především z procesních důvodů, které hlasování nejspíše potopí. A další si stěžují, že zrovna ty jejich připomínky nebyly vypořádány. Na co si tady ti odpůrci hrají? Zapomínáte, že jste ze své podstaty amatérský projekt? Proč všude vyžadujete takovou profesionalitu? Skončí to tu jako vždy - wikipedisté se opět na ničem nedohodnou, protože každá dobrá věc tu má vždy příliš mnoho odpůrců. --2A00:1028:83B8:3696:24D5:1BD1:EAEB:8C26 17. 6. 2016, 22:55 (CEST)

Cíl je jediný, vyhnout se budoucímu napadení pravidla pro neligitimní přijetí a to nejen zablokovanými, až na jeho základě budou třeba padat dlouhé bloky. Jsem příznivcem přijetí návrhu jako doporučení, ale nehlasuji právě pro tu zmatečnost. Opravdu není těžké provést hlasování v souladu s pravidly Wikipedie, stačí si k tomu přečíst několik příslušných stránek a postupovat podle nich. Zdraví--Kacir 18. 6. 2016, 04:29 (CEST)

No a jaký bude mít smysl, schválit doporučení, pokud už v samotném procesu schvalování wikipedisté ignorují jiné doporučení, totiž Wikipedie:Hlasování. Nemá smysl mít pravidla a doporučení, pokud je chceme ignorovat a tvářit se, že neexistují či že jsou nepodstatná.--Tchoř (diskuse) 18. 6. 2016, 10:05 (CEST)

Tchoři a Kaciri, nekrmte tohoto trolla. --Packa (diskuse) 18. 6. 2016, 12:54 (CEST)

Kdybych byl troll, nařknu vás z osobního útoku. Takhle bez komentáře. Pánům výše děkuji za smysluplné odpovědi. --2A00:1028:83B8:3696:648F:670E:C764:E51C 19. 6. 2016, 14:23 (CEST)

Uzavření

Abychom to uzavřeli, rád bych uvedl krátké shrnutí výsledku, jeho analýzu a návrh řešení: 9 hlasujících bylo pro, 6 proti, pro přijetí je tedy nadpoloviční většina. 5 hlasujících bylo pro závazné pravidlo, čímž převážili o jeden hlas hlasující pro doporučení. Je však možné, že někdo, kdo je pro doporučení, by byl jinak proti, pokud by se návrh stal závazným pravidlem (a naopak). S tím je také spojeno to, že někdo mohl být jak pro doporučení, tak pro závazné pravidlo, avšak přidal hlas pouze k jedné z možností, té preferovanější (i já se k nim počítám). Z těchto dvou možných scénářů vyplývá, že nelze na základě výše shrnutého výsledku hlasování jasně rozhodnout o tom, zda se pravidlo stane závazným, nebo jen doporučením. Stejně tak by se dalo polemizovat i o oné nadpoloviční podpoře pro (pokud by návrh byl přijat jako závazné pravidlo, mohli by někteří wikipedisté hlasující pro doporučení chtít měnit svůj názor na proti), která by tím mohla klesnout i pod polovinu, čímž by převážily hlasy proti. Můžeme však přihlédnout k tomu, že se tento nedostatek týká statisticky zanedbatelného množství wikipedistů, že wikipedisté hlasující pro jednu z možností by zkousli i možnost druhou nebo by jim do jisté míry nevadila a že někteří wikipedisté hlasovali proti pouze z důvodu zmatečnosti okolo přijímání tohoto návrhu. Mohu říci, že hlasující pro závazné pravidlo by pravděpodobně spíše zkousli i doporučení, neboli nižší stupeň oproti závaznému pravidlu, případně by při příštím řádnějším hlasování (už předbíhám) prosadili svou. Proto navrhuji, aby se hlasování uzavřelo s výsledkem přijato nadpoloviční většinou (9/6 nebo zanedbatelně menší) a návrh byl (i přes více hlasujících pro závazné pravidlo) prohlášen za doporučení s tím, že se doporučuje během krátké doby připravit a prodiskutovat návrh propracovanější, ve kterém budou opraveny doposud v diskusi řešené nedostatky (na jejichž opravě již byla shoda, ale oprava nebyla zapracována nebo na jejichž opravě ještě padne shoda) i případné nedostatky nově objevené a odsouhlasené komunitou a že se doporučuje v dohledné době připravit hlasování nové, které již bude řádněji provedené a ve kterém nebude chybět položka pro opětovné odebrání statutu doporučení v případě, že by se pravidlo neosvědčilo nebo že bych s analýzou neměl tak úplně pravdu. Ona krátká doba by mohla také posloužit k otestování, jak se bude pravidlo osvědčovat v praxi (je možné, že negativně a mnoho hlasujících nyní pro zavedení se poté vyjádří pro zrušení). Nevím, zda to mohu uzavřít, pokud je to hlasování o pravidlu, ve kterém jsem se účastnil, a pokud nejsem žádný správce, proto píšu svůj názor na uzavření sem, třeba se toho někdo ujme, vyjde z mojí analýzy a uzavře toto hlasování (byť třeba trochu jinak, než navrhuji). --Dvorapa (diskuse) 3. 7. 2016, 23:04 (CEST)

Doplnění: Než se tu rozběhne nějaká názorová výměna, chápejte, že mohu být méně či více ovlivněn svým názorem, tudíž mne prosím neobviňujte z vnucování mého názoru ostatním, předem připouštím svoje zaujetí. I proto to sem píšu pouze jako doporučení, kterým se uzaviratel může i nemusí řídit. Vím, že hlasování by se uzavírat nemělo, lépe řečeno by jeho výsledek měl být patrný ihned po skončení, avšak v tomto případě bych byl pro klasické uzavření jen s tím rozdílem, že uzaviratel nebude přihlížet k váze argumentů, ale spíše k nějakému dobrému řešení nastalé situace, jako navrhuji já. Mohl by kdyžtak někdo poprosit někoho důvěryhodného a nezaujatého, kdo by toto hlasování uzavřel? --Dvorapa (diskuse) 3. 7. 2016, 23:45 (CEST)

Za ne zcela samozřejmý považuji sám návrh, aby hlasování uzavíral byrokrat. Nic proti stávajícím, ale tento princip se mi zdá novátorským. V zásadě mi nevadí, aby byrokraté byli takto pověřeni, ale s touto pravomocí nebyli do funkce voleni. Byl jsem to já, kdo vznesl procesní dotaz jednomu z byrokratů, protože úkolovat někoho mimo předem určené pravomoci mi přijde nezdvořilé.

Ale především, nepřeju si, aby se pravidlo/doporučení stalo klackem v probíhajících sporech či se stalo základem sporů dalších. Retroaktivita by mohla být výslovně řešena, stejně tak dávám v úvahu lhůtu pro přiznání problematických účtů. Zneužití účtů je dostatečně řešeno na jiných místech.--Tomas62 (diskuse) 3. 7. 2016, 23:50 (CEST)

S tím, že by hlasování měl uzavřít někdo jiný, než byrokrat, souhlasím. Navíc všichni stávající byrokraté se angažovali v hlasování (pokud se nemýlím), což jsem zmínil ve své prosbě po poohlédnutí se někom důvěryhodném a nezaujatém. --Dvorapa (diskuse) 4. 7. 2016, 00:35 (CEST)

Asi se míjíme. Nemyslím, že by byrokraté museli být nutně nestranní. Jde mi o principiální/procesní/procedurální záležitosti. Vítám, když jsou zaujatí wikipedií. Podle toho pro ně hlasuju. Dejme jim úkol (task) a na vymezeném hřišti budou běhat a nepřešlápnou. V tomto duchu hlasuju já. Na jiném hřišti budou běhat jinak.--Tomas62 (diskuse) 4. 7. 2016, 00:59 (CEST)

Já to chápu tak, že vy myslíte, že by hlasování nemusel uzavřít byrokrat, protože to není nikde procedurálně pro ně stanoveno, já myslím, že by hlasování nemusel uzavřít byrokrat jak kvůli důvodu, který jsem nastínil vy, tak kvůli důvodu svému, který přidávám, tedy že nikdo ze stávajících není v tomto nezaujatý. Pokud jsem si však váš názor špatně vyložil, pak se omlouvám. --Dvorapa (diskuse) 4. 7. 2016, 01:58 (CEST)

@Dvorapa: To nemyslíte vážně: „Proto navrhuji, aby se hlasování uzavřelo s výsledkem přijato nadpoloviční většinou (9/6 nebo zanedbatelně menší) a návrh byl (i přes více hlasujících pro závazné pravidlo) prohlášen za doporučení.“
Jednak je to mylná interpretace, když už budu chtít počítat hlasy, pak v poměru 5:4:6, kdy 6 bylo proti. K uváděné „nadpoloviční většině“ si prosím přečtěte doporučení Hlasování, zejména pak větu: „Za ukazatel panující shody nelze považovat prostou většinu.“ Zde jsou poměry hlasů: 33,33 % (závazné pr.) / 26,67 % (doporučení) / 40 % (proti). Sečtení dvou skupin hlasů do jedné (5+4=9) je zjevné zneužití a podobný zavádějící návrh uzavření jsem na Wikipedii ještě neviděl. Nehledě na to, že hlasování bylo od počátku bohužel zmatečné.--Kacir 4. 7. 2016, 01:03 (CEST)

Nemůžete však vyvrátit, že obě skupiny, jež jsem sečetl, hlasovaly pro přijetí jako pravidlo, pouze druh pravidla se lišil. Toto není standardní hlasování, může tedy s jeho výsledky být naloženo jak standardně, abychom to uvedli aspoň částečně na pravou míru, tak nestandardně, abychom našli uspokojivé řešení. Pokud bych uvažoval nestandardně, pak mi přijde oprávněné chtít, aby jej uzavřel někdo nestranný, komu mohu dát radu v tom, aby uvažoval třebas takto. Je lepší po týdnu čekání na řešení situace přijít s nápadem, jak to lze řešit, než čekat další týden, jestli se něco stane (a ono se třeba nestane). Nevím, čeho by to mohlo být zneužití. Nastalé zmatečné situace? Ale před tím přeci varuji v mém návrhu, jsem zaujatý a že to tedy může znít trochu zavádějícně. I přesto však můj cíl není prosadit svůj názor, ale dojít konečně k nějakému (byť možná dočasnému) řešení. Druhá možnost, standardní, kterou jsem nezmínil, ale zmínit chtěl, je hlasování uzavřít s výsledkem, jaký jste nastínil vy (33/27/40 %), neboli neschváleno. Přiklonil jsem se k možnosti popsané výše, ale nevadí mi ani druhá, ani třetí, ani jakákoliv jiná, jenom ať tuto situaci máme nějak uspokojivě uzavřenou a můžeme přemýšlet, co s tím dál. --Dvorapa (diskuse) 4. 7. 2016, 01:58 (CEST)

Zmatečné hlasování je to proto, že nesplnilo kritéria již existujícího doporučení Hlasování, o čemž je psáno výše. Při přijímání pravidel je nutné postupovat vždy standardně, tj. transparentně a předvídaně. Před zahájením má být jednoznačně uvedeno, jak bude s hlasy nakládáno a stanoveny všechny potřebné podmínky (účast, termíny atd.). S hlasy není možné začít kouzlit ex post podle toho, jak se situace vyvinula. Každý má předem vědět, jak budou hlasy sčítány, přeskupovány nebo škrtány.--Kacir 4. 7. 2016, 02:15 (CEST)

Abych to zkrátil, hlasování jsem uzavřel. Můžete mne revertovat a pokračovat v diskusích, ale nemyslím si, že by bylo jakkoliv průchozí interpretovat to jako schválení. A diskuse o tom, kdo tedy má uzavírat a zda to prohlásit za zmatečné nebo za neschválené mi přijdou trochu ztráta času. Raději ho věnujme na budoucí řádné schválení.--Tchoř (diskuse) 4. 7. 2016, 08:24 (CEST)

Díky. --Dvorapa (diskuse) 4. 7. 2016, 13:21 (CEST)

Wikipedie:Loutkový účet/Uzavření

Přesunutí příspěvků z hlasovací stránky po archivaci (celé sekce).--Kacir 5. 7. 2016, 06:33 (CEST)

Hlasování uzavírám jako zmatečné. Nechť si příště zakladatelé čehokoliv nejdříve prostudují příslušná pravidla.--Zdenekk2 (diskuse) 4. 7. 2016, 03:10 (CEST)

@Zdenekk2: Neměl uzavírat byrokrat? OJJ, Diskuse 4. 7. 2016, 06:30 (CEST)

Podle kterého pravidla přesně má nebo dokonce musí hlasování uzavírat byrokrat?--Zdenekk2 (diskuse) 4. 7. 2016, 21:15 (CEST)

Pokud vím, nemáme na to žádné pravidlo. Proto platí podmínky, které při zahájení hlasování nastavil Martin Urbanec. --Packa (diskuse) 4. 7. 2016, 22:35 (CEST)

@Zdenekk2: Nemáme. Ale bylo už to tak určeno v začátku, takže mi nepřipadá vhodné to narušovat. OJJ, Diskuse 5. 7. 2016, 05:10 (CEST)

Deklarovaný způsob uzavření by IMO mělo smysl dodržet pouze v případě řádné hlasovací procedury. Jestliže ta samotná nesplňuje podmínky WP:Hlasování, je možné uzavřít hlasování jako zmatečné, kde by uzavírající rozvedl důvody zmatečnosti. Před dalším hlasováním je žádoucí ponechat čas na vypořádání připomínek ke stanoveným kritériím a jejich případnému doplnění (cca týden před zahájením).--Kacir 5. 7. 2016, 06:33 (CEST)

To si úplně nemyslím, Kaciri. Byrokraty máme i k tomu, ale dělali trochu složitější rozhodnutí než správci. A rozhodnutí, jestli bylo hlasování zmatečné, je přece jen trochu víc než "běžné uzavření". U tohoto to ale nebylo - tam i sami navrhovatelé uznali, že to začali divně. Jinak ale nevím, jestli by obecně musel uzavírat takové hlasování byrokrat... A s tvým zbytkem souhlasím :-) --Packa (diskuse) 5. 7. 2016, 10:44 (CEST)

Hlasování by měl uzavírat ten, kdo je k tomu před spuštěním hlasování určen. Zde tedy byrokrat. Zakladatel(é) hlasování by ovšem také měl(i) myslet na situaci, kdy všichni dostupní uzavíratelé budou zaangažováni, jako se stalo zde. Uzavření zaangažovanou osobou je pochopitelně vždy velmi problematické. Jinak skutečně není nikde řečeno, že uzavírat podobné hlasování musi byrokrat. Uzavření jediným správcem může být na místě, pokud je vůle komunity jednoznačná, ve složitějších případech může byrokrata nahradit panel několika správců (na en-wiki nejkomplikovanější Žádosti o komentář, včetně tech týkajících se změn pravidel a doporučení, uzavírá obvykle panel 3 nezaangažovaných správců). V každém případě uzavíratel(é) by neměl(i) být ve věci zaangažováni, tj. měl(i) by se od počátku držet stranou. Konkrétní uzavíratelé mohou být dokonce jmenováni předem, pokud se sami nabídnou a komunita je jako uzavíratele akceptuje. --Vachovec1 (diskuse) 5. 7. 2016, 11:09 (CEST)

U hlasování mají být dopředu stanoveny jednoznačné podmínky – kdo smí hlasovat dle WP:UVH a jaký bude výsledek podle konkrétního poměru hlasů. Nemá být možná dvojí interpretace uzavíratelem, protože pravidla přijímá komunita, nikoli subjektivní názor uzavíratele. Škrtat hlasy se smí jen podle WP:UVH, ne podle uvážení uzavíratele. Proto ani není nutné, aby hlasování uzavíral byrokrat/správce. Samozřejmě, nic proti ničemu, na začátku může být uvedeno jméno uzavíratele či příslušnost k nějaké skupině.--Kacir 5. 7. 2016, 11:27 (CEST)

(s e. k.)Osobně bych jakousi „procesní angažovanost“ ve smyslu „jsem proti tomu, aby se odhlasovalo doporučení při ignorování doporučení hlasování“ od byrokratů očekával. Od toho je máme, aby hlasování nebyla zfušovaná a výsledky následně nebyly zpochybňovány. Ale jistě, je lepší, pokud se nezapojují do hlasování a raději ho buď na začátku zaříznou jako zmatečně uspořádané, nebo na konci patřičně vyhodnotí. Ovšem když hlasování mizerně připraví sám byrokrat a jednostranně se určí za jednoho ze tří možných uzavíratelů, tak se dostáváme do už poněkud absurdní situace. Podle mne nejlépe na tohle zapomenout, další hlasování prostě připravit podle doporučení. Podmínky uzavírání navrhnout řádně s předstihem, aby je ostatní mohli připomínkovat ... a tam pak ať tyhle postřehy zazní, budou-li podmínky navrženy nějak nevhodně.--Tchoř (diskuse) 5. 7. 2016, 11:32 (CEST)

Zatím se raději přesunu k jinému pravidlu, totiž k metapravidlu pro pravidla. Pokud tady nebude, tak předkládání pravidel k diskusi/hlasování nebude mít nikdy jasný řád. Nedává moc smysl připravovat pravidla ad hoc pro každé nové navrhované pravidlo a tohle metapravidlo zní vcelku dobře. Budu se ale řídit radami, které jsem zde získal. --Martin Urbanec (diskuse) 5. 7. 2016, 20:23 (CEST)

Zase nevyvolávejme dojem, že problém byl v absenci pravidel a doporučení. Tak to prostě nebylo. Máme tu Wikipedie:hlasování, které bylo ignorováno. Bude-li nové pravidlo ignorováno stejně, budeme tam, kde teď. A naopak, kdyby nebylo ignorováno Wikipedie:hlasování, žádné metapravidlo by pravděpodobně výrazněji nescházelo. Ostatně žádným metapravidlem nemůžeme komunitě zakázat udělat přesvědčivým konsenzem (právě v duchu wikipedie:hlasování) revoluci metapravidla ignorující.--Tchoř (diskuse) 6. 7. 2016, 01:46 (CEST)