Diskuse:Moravané

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 měsíci od uživatele Juraj103 v tématu „Slováci vs Slovač
Archivy
Archivy

Návrh na přesun (na Obyvatelé Moravy)[editovat zdroj]

Především proto, že moravská národnost existuje, přesun nedoporučuji. Namístě by bylo spíše rozdělení článku na článek o národnosti národu (Moravané) a o demografii (Obyvatelé Moravy Obyvatelstvo Moravy).--Rosičák (diskuse) 20. 12. 2020, 19:32 (CET)--Rosičák (diskuse) 21. 12. 2020, 19:28 (CET)Odpovědět

Souhlasím s Wikipedistou:Rosičákem, dobrý nápad. --R-bahn (diskuse) 20. 12. 2020, 19:52 (CET)Odpovědět

O národnosti už zvláštní článek máme (Moravská národnost). Pochopitelně se nemůže jmenovat Moravané, protože pod tím názvem si většina lidí představí všechny obyvatele Moravy bez ohledu na jejich národnostní cítění, takže to má daleko k předpokládanému významu. Když se přestěhuji do Hradce, stanu se Hradečákem, když se přestěhuji na Moravu, stanu se Moravanem. Ať už jsem jakékoliv národnosti. --Tchoř (diskuse) 20. 12. 2020, 20:12 (CET)Odpovědět
Technická poznámka: článek o demografii by se myslím měl jmenovat Obyvatelstvo Moravy ("obyvatelstvo" je správný demografický pojem, podobně jako v Obyvatelstvo Spojených států amerických). Ale jeho založení vřele nedoporučuji, pokud pro to nejsou obzvlášť dobré důvody, např. že by článek Morava v tomto směru přetékal. Demografie Moravy se totiž pokud vím už mnoho dekád oficiálně nesleduje, a článek by tak buď byl rejdištěm vlastního výzkumu, nebo by sahal jen někam k roku 1940.--Ioannes Pragensis (diskuse) 20. 12. 2020, 20:57 (CET)Odpovědět
Nesouhlasím. Asi je to dost subjektivní, ale nestanu se přece Rusem, pokud se pouze odstěhuji do Ruska. Stejně se nestanu ani Čechem, pokud se odstěhuji do Čech. Především pokud nezměním svou národnost nebo občanství. --Rosičák (diskuse) 21. 12. 2020, 19:38 (CET)Odpovědět
Nesouhlasím s přejmenováním. Vytváření jednorázových výjimek jen aby to nějak uskokojilo potřeby wikipedistů není dobrý pohled na věc. Myslete na potřeby čtenářstva, systematičnost pojmenovávání článků a očekávanost (jistého jednotného systému). Chrzwzcz (diskuse) 21. 12. 2020, 18:12 (CET)Odpovědět
Nehledal jsem nijak, kdo a kdy ten přesun navrhl. Ale jsem proti tomu. Pojem „Moravané“ existuje, to přece nikdo nemůže popřít. Zdá se, že ten přesun tady nechce nikdo, tak to postupně tak uzavřeme. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 12. 2020, 19:44 (CET)Odpovědět
Já se k tomu vyjadřuji ne proto, že bych chtěl něco přejmenovávat, ale že mě zaujalo, že obyvatelé Čech jsou Češi, (tedy, že v Čechách jsou díky Bohu stále ještě Češi) i když se za ně ne všichni považují, stejně tak Moravané, jsou obyvatelé Moravy, i když se za ně ne všichni považují. Tak to prostě je, velkou vědu v tom nehledám. Je to způsobeno tím, že lidé cestují. Proč takový příklad "Když se přestěhuji do Hradce, stanu se Hradečákem, když se přestěhuji na Moravu, stanu se Moravanem."? Pokud to má být doložení něčeho na stejné úrovni, tak v případě české země při změně bydliště, nejlépe trvalé, aby si vás místní všimli, protože ti vás jako takového přijmou a za místního budou považovat, z například Hradce Králové, třeba tam z toho sídliště u řeky - mimo střed Hradce Králové, na Prahu jižní město, se z "Hradečáka" stane nejspíš "Pražák" - tak to vidí lidé z odstupu, kteří neznají místní části, místní by to vyjádřil přesněji. Pokud půjde o moravskou zemi, tak, pokud se vystěhujete/přestěhujete/přistěhujete z Brna do Olomouce, z Brňáka, nebo úžeji např. Novolískovečáka, se zřejmě stane Olomoučák, nebo Křelovák, protože, když vám to na slezině vykládal, chtěl, abyste si jej rychle zařadili, a tak pověděl název nejbližšího města, což je Olomouc, resp. řekl, že bydlí v Křelově u Olomouce - a zbytek práce odvedla vaše fantazie. Pokud by podmínkou nebyla změna adresy (trvalého pobytu), myslím, že se ta změna identity může dokonce udát jen ve vaší hlavě, ani nemusíte vstát z křesla. To ale vyžaduje větší soustředění a vytrvalost, než když necháte na okolí, kterým se necháte obklopit fyzicky, aby vám vtisklo svůj ráz a nabídlo členství v partě. --Pavel Fric (diskuse) 21. 2. 2021, 09:03 (CET)Odpovědět
Význam slova Čech je především národnostní.--Tchoř (diskuse) 21. 2. 2021, 11:58 (CET)Odpovědět

I když Pražák :-), název Moravané mi nevadí a považuji ho za častěji užívané (protože kratší) synonymum výrazu Obyvatelé Moravy (Google 148 000 oproti 5 620). Podíval jsem se například, kolikrát třeba Palacký v Dějinách národu českého v Čechách a na Moravě slovo Moravané užil - 51x. Slovo Čechové má pochopitelně řádově větší výskyt, ale vazbu Čechové a Moravané, jasně obyvatele obou zemí rozlišující, má v tomto díle 14x. Takže se domnívám, že jde opravdu o dlouho zaužívaný výraz s jasným významem (znal ho už Dalimil). Co nám brání zachovat článek s tímto očekávanějším názvem a z Obyvatelé Moravy sem vést přesměrování? Zdraví--Svenkaj (diskuse) 21. 2. 2021, 15:00 (CET)Odpovědět

Poslední editace[editovat zdroj]

@Dr. Králík: Dobrý den.

Včera, dne 23.3.2021 v podvečer jste uveřejnil editaci, která měla v popisu "-POV, +kampaň před sčítáním lidu 2021". V ní jste napsal, že dle Základní listiny lidských práv a svobod si můžeme subjektivně určit národnost bez ohledu na její existenci. To ovšem není pravda, já o své národnosti nemůžu říci, že je valašská už proto, že taková národnost neexistuje (ano, i k tomu se lidé hlásili, 1, 2, 3). Takové případy byly při censech dány do kolonky jiné. Oficiálně ani fakticky tedy neexistují. Listina zaručuje přihlášení se ke kterékoli národnosti, nikoli smyšlené blbosti. Toto jsem tedy odstranil.

Dále jste v úvodu informoval o kampani pro-moravských aktivistů, která je vedena před SLDB 2021. Já nevím, ale podle mě sem ta informace úplně nepatří, je to jako kdybych na stránku Češi napsal něco typu: "Čeští nacionalisté vedli před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky kampaň proti muslimům." Nejsu si jistý, že by to sem patřilo, skupinka několika radikálů nemá nic společného s celým národem. Také to není celá kampaň, ale jenom její část, kterou vede jistý MUDr. Ctirad Musil (známý též jako Moravský troll). Navíc zdroj je psán tak, aby co nejvíce tuto kampaň zdiskreditoval. A Primu je také třeba brát trochu s rezervou, 4, jako např. Parlamentní listy. Takže informaci odstraňuji.

Formulace "...díky získání absolutní svobody volby národnosti...se začali při sčítání lidu na území českých zemí respondenti hlásit i ke zvláštní moravské národnosti... je trochu problematická. Ono to je první republikové sčítání, kde mohli. Za moanrchie se totiž lidé k moravské národnosti (zjišťována pomocí obcovacího jazyka - umgangssprache) hlásili (5 - kolonka IX.). Národnost moravská poté byla často zapisována i do některých map - 6, 7 (ovšem nutno říct, jako větev jednoho "československého národa). Za ČSR se to vše sloučilo do jedné národnosti československé (Češi, (Moravané) a Slováci však byli dle úřadů jedním národem již před tím, 8 - národnostní složení německé aliance dle německých zdrojů) a v roce 1950 rozdělilo do národností české a slovenské, což se drželo až do roku 1991. Komunisté škrtali moravskou národnost, i když je jasné, že se k ní respondenti již dávno hlásili.

Sám jsem měl pocit, že jediným cílem bylo dokázat neexistenci či spíše marginalizovat existenci moravské národnosti. To rozhodně není neutrální editace. Ještě jednou tedy připomínám, že až na malé výjimky se Moravané cítili být až do druhé poloviny 19. století (či začátku 20. století) jako Moravané. V 19. století se stali moravskými Čechoslováky z oprávněného strachu před germanizací a bezprostředně po konci hrozby (1945) se začínají emancipovat, což skončí (znovu)-uznáním moravské národnosti v roce 1991.

Tímto jsem tedy vysvětlil odstranění většiny Vašich posledních editací.

S přáním pěkného zbytku dne, --R-bahn (diskuse) 24. 3. 2021, 10:21 (CET)Odpovědět

Dobrý den. Tady jste na Wikipedii. To je encyklopedie. To, mimo jiné, znamená žádný vlastní výzkum a neodstraňování ozdrojovaného textu, který je relevantní. I Vám pěkný zbytek dne.--Dr. Králík (diskuse) 24. 3. 2021, 17:00 (CET)Odpovědět

Moravané jako moravská národnost[editovat zdroj]

Toto tvrzení jsem z článku odstranil, protože k němu nemohu najít žádný zdroj.

Například i politická strana Moravané (patrně nejradikálnější z moravistů) zjevně chápe Moravany NIKOLIV jako osoby hlásící se k moravské národnosti. Na svých stránkách (http://www.moravane.cz/domains/moravane.cz/zeme-morava/moravska-narodnost) doslova uvádějí „Moravané jsou tradičně svébytným kulturně-historickým zemským národem (zemskou obcí) s vlastními dějinami, kulturou a více než tisíciletou tradicí, jejíž kořeny zasahují do 6. století. Hlásíme se k odkazu Velké Moravy a civilizačnímu dílu Konstantina a Metoděje, ke „středověkému národu“ Moravanů, k široké moravské autonomii raného novověku. Pokračujeme v odkazu našich předků, kteří se po tisíc let vždy nazývali Moravany a spravovali a rozvíjeli Moravu, svoji zemi a vlast. Neexistuje žádný důvod, proč by se měli Moravané rozplynout v českém národě.“.

To znamená, že ani tito radikální moravisté nevedou rovnítko mezi Moravany a osoby hlásící se k moravské národnosti. Moravanem je i dle jejich pojetí např. i osoba, hlásící se k české/slovenské/romské/vietnamské, atd. ad nauseam národnosti, která má (blíže nespecifikované) spojení s Moravou.

Moravskou národnost vnímají pouze jako prostředek politického nátlaku k naplnění svého programu („Čim víc občanů ČR se přihlásí k moravské národnosti, tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy“).--Dr. Králík (diskuse) 26. 3. 2021, 15:36 (CET)Odpovědět

Dobrý den, pane Frici. „Rozsudek Krajského soudu v Brně, Brno 8. října 2020: "Podle zdejšího soudu tvoří Moravané, respektive občané České republiky na Moravě, konstitutivní část českého národa, která má jednak plná a neomezená práva coby občané České republiky a která nenaplňuje znaky národnostní menšiny ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o právech příslušníků národnostních menšin."“ není zdrojem pro Vámi doplněné tvrzení, že „Moravané je označení ... lidí hlásících se k moravské národnosti“. Naopak. Moravané mají být dle Krajského soudu v Brně občany České republiky na Moravě. Soud tedy neztotožňuje Moravany s osobami, hlásícími se k moravské národnosti. Jeho pohled je v tomto ohledu rámcově stejný, jako politické strany Moravané. Budete muset najít jiný zdroj. Anebo Vaše tvrzení revidovat.--Dr. Králík (diskuse) 26. 3. 2021, 17:02 (CET)Odpovědět
Jakkoli se dokument a v něm odkazované dokumenty na zákonné úrovni snaží sdělovat věci jasně, je možné, že je tu prostor na otázky - z nich a z odpovědí na ně ale nemusí nutně vyplývat nakonec použitý závěr. Soudce cituje preambuli ústavy České republiky: (pro obyčejného člověka, který jak čte, tak slyší) tak „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (...).“ Dobře - občané, historické země, každý zrovna někde buduje svůj hrad. Souce dále píše: Podle zdejšího soudu tvoří „Moravané, respektive občané České republiky na Moravě, konstitutivní část českého národa, která má jednak plná a neomezená práva coby občané České republiky (...).“ Tady je váš výklad, a potom ještě další výklad, který proti vašemu zdánlivě stojí, ale jinak mu neodporuje, až na to, že říká, že nemáte tak docela pravdu, když hledáte způsoby, jak jej odmítnout. Možnost, na kterou při výkladu zdrojového dokumentu asi narážíte: 1) Moravané, respektive občané České republiky na Moravě, konstitutivní část českého národa: jedná se o všechny obyvatele Moravy, jedno jestli Čech, Slezan, moravský Větnamec/Vietnamec, nebo Rom/Moravský cikán, jak jsem kdysi četl v originálu (ale starém víc než mnoho let), jedním z Holomků někde od Hodonína? podepsané ohrazení se proti tomu, že „Já nésu žádné Róm, já su moravské cigán“), Rumun, Bulhar, Řek, Francouz, Španěl, Němec, Američan, Japonec, Ital..., ovšem, a to je důležité, protože jinak se tu s pasem může ubytovat kdekdo, když dodržuje místní zákony (jinak by byl ubytován v zadržovací vazbě - logicky), pokud tito mají přiznáno státní občanství České republiky, a pak 2) Moravané, respektive občané České republiky na Moravě, konstitutivní část českého národa: myšlenka, že je jedno, kolik je na Moravě Moravanů, totiž, i kdyby jich bylo jen pět tisíc, a po pětinách žili většinově v Brně, Olomouci, ve Zlíně, v Jihlavě a v Hodoníně, tak se stále jedná a jednat bude o Moravany, občany České republiky na Moravě, konstitutivní část českého národa - pravděpodobně se přihlásivší při sčítání lidu k moravské národnosti jako prostředku vyjádření tohoto názoru, aby se o nich jako o Moravanech dalo vůbec mluvit - a nevznikla snad domněnka/otázka „Jsou na Moravě vůbec Moravané?“, a „Jsou Moravané způsobem, jak je označit jako národnost?“ Z toho se dále dovozuje, že Češi, i kdyby jich v daném okamžiku současně bylo, kupř. osm tisíc, a to v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dohromady, jsou Čechy, občany České republiky v Čechách (a také na Moravě, a ve Slezsku), konstitutivní část českého národa. Ještě se do vzorce dle znění preambule Ústavy dají dosadit Slezané, ti „naši“, i kdyby jich bylo jen sto nebo dvě stě tisíc tisíc atd. To je zajisté (při srovnání s dnešními statistikami) jasně přehnaný příklad, ale vysvětluje, jak je možné, když se v dalších částech rozsudku zmiňuje moravská národnost, která nevystupuje v úloze národnostní menšiny, a z toho důvodu není odůvodněné přiznávat k ní se hlásícím subjektům jiná oprávnění, než má většina obyvatel České republiky, ale je jak žalovaným, tak soudem zastáván názor, že „v tomto směru přihlášení se k moravské národnosti lze chápat i jako výraz teritoriální, historické či kulturní sounáležitosti s Moravou coby regionem (či jejími jednotlivými regiony) se specifickou kulturou či nářečím. Již z preambule Ústavy České republiky plyne, že Moravané, Češi a Slezané dohromady tvoří společný národ, v rámci něhož jsou si rovni.“--Pavel Fric (diskuse) 26. 3. 2021, 20:26 (CET)Odpovědět
Čerstvě lze v případě zájmu ocitovat pokračující vztah Morava - Moravané - obyvatelé Moravy - moravská národnost - Moravské náměstí - dějiny Moravy (...) článkem zveřejněným dnes na stránce Zprávy z Moravy pod názvem Brno se před sčítáním přihlásilo k moravské národnosti. “Jošta” ozdobil znak Moravy. Událost zmínily další sdělovací prostředky, jako např. iDNES: Sochu Jošta v Brně ozdobil moravský znak, připomíná význam Moravy: „Socha Jošta na Moravském náměstí v centru Brna nese od pátku moravský znak. Představitelé města tím připomínají letošní sčítání lidu, které začne v sobotu a potrvá do 11. května.“, „Umístěním znaku s moravskou orlicí na sochu Odvahy chtějí také připomenout historickou a dodnes trvající významnost Moravy jako někdejší země Koruny české a dnešní součásti České republiky.“ Městský radní pro kulturu Marek Fišer k tomu řekl: „V souvislosti se Sčítáním 2021 chceme podpořit ty, kteří se cítí být Moravany. Já sám se k této národnosti hlásím zcela přirozeně a hrdě. Považuji za nutné podpořit myšlenku moravské národnosti, a to zásadně ve smyslu patriotismu, nikoliv separatismu.“.--Pavel Fric (diskuse) 26. 3. 2021, 21:42 (CET)Odpovědět
Další významový odstín v sobě nese představa, že jsou snad i Moravané, kteří se hlásí k moravské národnosti, ale nutně ji ve sčítacím archu z těch nebo oněch důvodů nevyplní. Nebo, protože národnosti mohou vyplnit dvě, lehce si představíme Moravany, kteří vyplní česká národnost a moravská národnost, nebo romská národnost a moravská národnost, nebo slezská a národnost a moravská národnost, nebo vietnamská národnost a moravská národnost, nebo ..., aniž bychom měli, abychom to doložili, že je to možné, možnost v v minulosti již zveřejněných statistických přehledech sledovat, že je to možné, nebo jaké jsou skutečně uváděné kombinace(?!). I/nejen těmto všem postojům odpovídá věta na začátku hesla: Moravané (...) je označení lidí žijících na Moravě nebo z Moravy pocházejících a zároveň lidí hlásících se k moravské národnosti.--Pavel Fric (diskuse) 26. 3. 2021, 23:08 (CET)Odpovědět
Děkuji za reakci. To je hodně slov, ale stále žádná informace, proč by mělo být postaveno rovnítko mezi Moravany a osoby, hlásící se k moravské národnosti. Ale možná si jen nerozumíme. Je zjevné, že osoby moravské národnosti jsou (nejméně v obecném smyslu) Moravané. Není ale zjevné, že Moravané jsou pouze osoby, hlásící se k moravské národnosti.
Jinými slovy, osoby hlásící se k moravské národnosti jsou zjevně jednou ze složek Moravanů (a určitě významnou). Pojem Moravané ale zahrnuje i ty Moravany, kteří se hlásí k české národnosti (doposud většina Moravanů), slezské národnosti (možná např. brněnský prof. Wihoda?), vietnamské národnosti, romské národnosti, „neexistující“ československé národnosti, zcela nového fenoménu evropské národnosti, ale i „starých“ (a moravisty, pokud vím, upřímně nenáviděných, přes jejich prokázanou subjektivní existenci) národností slovácké (to byla kdysi i obcovací řeč - Umgangssprache, „slowakisch“ v Předlitavsku mířila především na Moravské Slováky, nikoliv na uherské Slováky), hanácké, horácké či valašské.
Hezký víkend!--Dr. Králík (diskuse) 27. 3. 2021, 08:08 (CET)Odpovědět
Možná je to o tom, jak je věta postavená. Význam může ovlivnit každá čárka a tečka, resp. čárka, která tam není. Aniž bych to zkoumal, ale potvrdil jsem si dojem, že tam, kde žádáte zdroj, jsem jej původně vložil a vy jste jej, jak jsem pozoroval, odsunul ve větě dopředu. Tímto se prostě říká to, že slovo Moravané se používá v těchto dvou či třech pozicích (pokud jsou další, tak ve čtyřech, pěti, šesti, ...), ale ty se zde nevyzdvihují: "označení lidí žijících na Moravě nebo z Moravy pocházejících a zároveň lidí hlásících se k moravské národnosti." - Moravané je označení pro: 1) Moravany žijící na Moravě, 2) Moravany žijící (trvale nebo přechodně) v jiných zemích, než je Morava, 3) Moravany hlásící se k tomu, čemu se říká národnost, označuje se proto v tomto případě přívlastkem moravská, a je to jeden ze sledovaných ukazatelů (statistický úřad); čili samé důležité rozlišovací znaky, které, když píšeme stručně o Moravanech, jako je ta úvodní věta, my Češi, Moravané ani Slezané nepomíjíme. Zdroje dokládající myšlenku jsou výše uvedeny, jeden až dva. S tím prvním stačí udělat to, že se v hesle posune na konec souvětí, kam se dá pro další ilustraci v případě zájmu přidat i jeden z těch vícero zdrojů, které rozebírají páteční událost v Brně na Moravském náměstí spojenou se záměrným zviditelněním moravské totožnosti pro "místní i přespolní" - v sobě zahrnuje obojí: 1) Moravu, moravanství, a 2) vyjádření se přihlášením se k moravské národnosti. V citovaném rozsudku je v odkazovaném článku s jeho zněním zvýrazněna pasáž v části s posouzením: "shodně s názorem žalovaných má zdejší soud za to, že v tomto směru přihlášení se k moravské národnosti lze chápat i jako výraz teritoriální, historické či kulturní sounáležitosti s Moravou coby regionem (či jejími jednotlivými regiony) se specifickou kulturou či nářečím. Již z preambule Ústavy České republiky plyne, že Moravané, Češi a Slezané dohromady tvoří společný národ, v rámci něhož jsou si rovni.". Je proto pravdivé tvrzení, že občané, kteří se hlásí k moravské národnosti, se považují a jsou považováni za Moravany. Můžete hned za ni přidat vlastní větu, nebo více vět, a článek to třeba uvítá, v níž/nichž se pokusíte o upřesnění, rozeberete vše, co bude náležité, abyste doložil, že k moravské národnosti se, jak se předpokládá na základě deset let starých výsledků, nehlásí všichni občané na Moravě. Na přesné citační zdroje si ale budeme muset snad několik měsíců počkat.--Pavel Fric (diskuse) 27. 3. 2021, 09:31 (CET)Odpovědět
Dobrý den. Omlouvám se, ale vůbec Vám nerozumím. Na základě čeho má platit, že „Moravané = osoby hlásící se k moravské národnosti“? „Rozsudek Krajského soudu v Brně, Brno 8. října 2020: "Podle zdejšího soudu tvoří Moravané, respektive občané České republiky na Moravě, konstitutivní část českého národa, která má jednak plná a neomezená práva coby občané České republiky a která nenaplňuje znaky národnostní menšiny ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o právech příslušníků národnostních menšin."“ není zdrojem pro rovnici Moravané = osoby hlásící se k moravské národnosti. Krajský soud v Brně ve Vámi odkazovaném rozsudku naopak tvrdí, že Moravané jsou občané České republiky na Moravě. Stricto sensu tedy podle Krajského soudu v Brně např. nejsou Moravany občané Slovenské republiky, kteří se hlásí k moravské národnosti (protože to nejsou „občané České republiky na Moravě“). Krajský soud v Brně tedy naopak zcela zjevně vylučuje část osob, hlásících se k moravské národnosti, z označení Moravané.--Dr. Králík (diskuse) 27. 3. 2021, 10:41 (CET)Odpovědět
Za to, že nerozumíte, se přece nemusíte omlouvat. Zdá se, že začínáte definovat předmět tím, čím není. :-) Povšimněte si, jak v argumentaci vypichujete jen část tvrzení, a to tu, která vám nevyhovuje, která ale v předmětu, o kterém se bavíme, jak je mým záměrem, tvoří se začátkem společný významový celek. Celá věta, která začíná takto: Moravané ..., pokračuje a dále zní "označení lidí žijících na Moravě nebo z Moravy pocházejících a zároveň lidí hlásících se k moravské národnosti." - Dokážu porozumět tomu, že ve své argumentaci jakoby pro svůj účel berete jednu část tvrzení a o té v diskuzi opakovaně tvrdíte, že není pravdivým výrokem (= ve vztahu k začátku odstavce - vysvětlovanému pojmu), jakoby šlo jen o ni, a mažete ji následně, když se vám zdá, že se vám opět podařilo prokázat, že tato část není v pořádku, zatímco zbytek věty ano. Takto se ji snažíte napadnout s odkazem na to, že není doložená, nebo, že jste nenašel, a také, že jste nepochopil, protože jak jinak to udělat, aby se vám to mohlo podařit. Ona část zajisté platí sama o sobě. A platí i v jiných vztazích. Nepopírá je. Je pro mě pochopitelné, slovy příkladu, když se napíše: "Češi = osoby hlásící se k české národnosti.". Nebo, jak byste popřel tuto větu? Jistě, v našem světě, který je ze své podstaty nedokonalý, je možné všechno. Na jazyku je pěkné, že není třeba vymýšlet vymyšlené. Dokazovat to ale není mým cílem. Nedokazuji onu část, kterou tam nechcete vidět a hodláte se jí zbavit, samu o sobě, ale dávám ji dohromady se začátkem věty. Ta věta má na začátku slovo označení: "označení lidí žijících na Moravě nebo z Moravy pocházejících a zároveň lidí hlásících se k moravské národnosti.". Abyste to mohl lépe přijmout, rozvedu tuto stylizaci a použiji slovo označení dvakrát: "označení lidí žijících na Moravě nebo z Moravy pocházejících a zároveň označení lidí hlásících se k moravské národnosti.". Jednoduchý zákrok, ale pomůže, aby vám věta byla srozumitelná. Klidně je možno do věty doplnit, ale jen pokud tato stylizace je nutná. Mně k pochopení stavby té věty stačí její úsporněji postavená verze.--Pavel Fric (diskuse) 27. 3. 2021, 16:24 (CET)Odpovědět
Na moravská témata máte přesně z těchto důvodů blok, nemýlím-li se. Prosazování vlastní verze podporovanou podružnými zdroji a svéráznými vlastními výklady čehokoliv. Jestli to bylo jen na Moravu a Moravskou vlajku, tak jste si, koukám, našel skulinku. --Chrz (diskuse) 27. 3. 2021, 18:24 (CET)Odpovědět
Důvodem, proč vás to dráždí, je, že jsem schopen přinést argumenty, kterými přednesené informace dokládám a přesvědčivě vysvětlím. Pokud v argumentaci výše diskutující zrovna nevidí to, co já, není to problém; je to snad i proto, že neviděl odraz vědomí o jednotné české státnosti a občanství, s jakým jsem se setkal já (ale on, jak píše nenašel), jak je zachycen i v rozhovoru "paní Bohumily" v rozhlase: Paní Bohumila k tomu v rozhlase před lety řekla: "No, já každopádně teda jsem Moravanka a myslím si, že není potřeba hledat rozdíly mezi Moravany a Čechy, protože tady nejde o to, jestli jsme rozdílní nebo nejsme rozdílní, nebo jak jsme rozdílní, protože my, to není v tom, že jsme jiní, ale my jsme Moravané. Asi tak bych to řekla. My nejsme jiní, my jsme Moravané. Asi takhle, takže tak to cítím a vidím já. (...) Ale prostě, není to v těch rozdílech, je to v tom, že my se cítíme Moravany a oni se cítí Čechy.".". Paní Bohumila žije na Moravě, a hlásí se k moravanství, které tito lidé, jak se píše v citovaném dokumentu Krajského soudu, vyjadřují teritoriálně/přihlášením se k moravské národnosti/...--Pavel Fric (diskuse) 28. 3. 2021, 08:47 (CEST)Odpovědět
Jistě, proto budeme zdrojovat článek vyjádřením paní Bohumily. --Chrz (diskuse) 28. 3. 2021, 11:09 (CEST)Odpovědět
Jistě, jakkoli s odstupem z vašeho pohledu podružné zdrojování, ať už od Petra nebo Pavla, Dr. nebo PhDr., ale je ho spousta. To se musí přiznat. Když už jste tedy zmínil heslo Morava, tak čerstvá informace nejen pro uživatele Ioannes Pragensis, kterou lze využít v ozdrojování úvodního tvrzení hesla Morava, poté, co samozřejmě bude v souladu s použitými zdroji informací znění vět opraveno podle toho, co se píše v těch zdrojích, které jsou tam tak šlechetně nyní ponechány (poté, co jsem je předtím dodal), ač v rozporu s tím, co tam kvalitář jmenovaný výše napsal: Stránka Magazín.cz, článek Moravská a slezská národnost – otazník letošního sčítání lidu: část Něco málo z historie: "Většina lidí ví, že Česká republika se skládá ze tří historických zemí, tedy Čech, Moravy a Slezska." (...). Protože se hlásite k citu pro zdrojování, s důvěrou se na vás s vaší zkušeností obracím. Jdete do toho?--Pavel Fric (diskuse) 1. 4. 2021, 12:37 (CEST)Odpovědět
Já mám dost svých problematik o kterých se na Wikipedii přít :) A zde mi navíc chybí motivace. --Chrz (diskuse) 1. 4. 2021, 12:53 (CEST)Odpovědět
Jsou věci sporné a věci nesporné. Před chvílí jsem si v nové poště otevřel přílohu - obrázek, co si tak řetězově lidé z radosti z života na síti přeposílají, pojmenovaný: "Moravské moudro": "Esli ste dobří, nahrnú na vás všecku prácu." "Esli ste kurva dobří, dokážete sa jí zbavit." (...) "A esli totok nepošleš všeckým ludom keré znáš, tak si mňa nepřej!!!". Pozn. původní moravské uvozovky jsem nahradil znakem pro palce, nebo co je to za klávesu. Nevím, jestli se tomu dokážete zasmát, a neposoudím jestli to odpovídá zrovna vaší situaci.--Pavel Fric (diskuse) 1. 4. 2021, 14:03 (CEST)Odpovědět

Slováci vs Slovač[editovat zdroj]

Zdravím. Zaujala ma časť: "v té době žily na Moravě také termíny jako Valaši pro obyvatele Valašska a Slováci pro obyvatele Moravského Slovácka, pro dnešní Slovensko se používal výraz „Slovač“." Nanešťastie ju neviem vystopovať dohladať. Poznáte niekto zdroj? -- Juraj103 (diskuse) 28. 1. 2024, 19:02 (CET)Odpovědět