Diskuse:Homoparentalita/Archiv3

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Od NPOV k DČ a zpět

Zajímalol by mne, kolik cyklů podle majoritního autora článku od DČ k NPOV musí článek udělat, aby se potvrdila či vyvrátila jeho stabilita? Také si říkám, zda mu nepřide blbé dávat DČ do vlastního článku, aniž by se vyřešily připomínky toho, kdo DČ odebral? --DeeMusil 10. 6. 2011, 23:57 (UTC)

Tak ty vaše aktuálně připomínky zopakujte, ať je to přehledné. --84.42.249.213 11. 6. 2011, 05:16 (UTC)

Dobrý den, kolego DeeMusile, děkuji vám za ohlas, byť nezní zrovna vybíravě. Ujišťuji vás, že připomínky kolegy Ionna Pragensise byly vypořádány a jím odsouhlaseny. Uznávám, že příslušná diskuse neproběhla zde, takže o tom ostatní editoři nemusí mít informace, nicméně bych si skutečně netroufal sám použít DČ, aniž by to bylo podloženo souhlasem toho, kdo jej odebral. Hezký víkend všem! --Bazi 11. 6. 2011, 08:00 (UTC)

Dobrá, přesto by bylo vhodné nechat celou věc na někom druhém, případně oznámit takový úmysl předem zde v diskusi. Takto expost se to řešit dá jen velmi obtížně a nepůsobí to moc transparentně, což je u Vás ale běžné, na to jsme si už jaksi zvykl.--DeeMusil 11. 6. 2011, 20:54 (UTC)

Děkuji vám za laskavé upozornění a přeji hezký den. --Bazi 11. 6. 2011, 22:00 (UTC)

Wikipedia by neměla sloužit "homo-propagandě"

Kterou při vší úctě tento článek je. Tím více je zarážející, že na tento článek vede odkaz z titulní stránky cs.wikipedia.org, coby "Článek týdne". Pokud by tento trend měl pokračovat (jakékoli zneužívání Wikipedii k politice), pak zřejmě wikipedia vypadne ze zdrojů vhodných pro mládež, a to celá! 85.162.72.184 21. 9. 2012, 17:04 (UTC)

Prosím o nějaké konkrétní námitky. V čem spočívají problémy s neutralitou článku? Které konkrétní názory v článku chybějí, že je potřeba označit ho šablonou NPOV? Vložení takové šablony je třeba řádně zdůvodnit. Děkuji. Okino (diskuse) 21. 9. 2012, 17:10 (UTC)

Článek se schovává za to, že popisuje "diskurz veřejnosti a odborníků o homosexualitě", kdyby byl neutrální popisoval by společenské aspekty tohoto fenoménu.--Fraantik (diskuse) 21. 9. 2012, 17:26 (UTC)

Můžete být konkrétnější? Ve skutečnosti vůbec nechápu, co konkrétně Vám schází (a těžko to pochopí někdo jiný). Jaké společenské aspekty máte na mysli? Okino (diskuse) 21. 9. 2012, 18:08 (UTC)

Přidávám se ke kolegovi Okinovi. Ta věta nedává vůbec smysl. Jaké společenské aspekty homoparentality článku chybí? --Verosusa (diskuse) 21. 9. 2012, 18:21 (UTC)

Článek prošel dvěma recenzemi a byl uznán za Dobrý článek. Popisuje jak vědecká zjištění (speciálně v úvodu kapitoly Děti homoparentálních rodin… pak vysvětluje i rozdílné interpretace) a jedna rozsáhlá kapitola se věnuje popisu různých postojů ve společnosti včetně kritických. Pro označení za NPOV tedy není nejmenší důvod.

Nemůže jít v žádném případě o propagandu. Pokud ovšem nepovažujeme za propagandu jakoukoli zmínku o tématu. Podobnou logikou by i každý článek o komunismu nebo Hitlerovi – bez ohledu na to, jak je napsán – mohl být už jen z důvodu zaměření označen za podporu zločineckých režimů. Takový přístup je ovšem nesmyslný.

Označení Homoparentality za Článek týdne dokonce ani nedává kladné nebo záporné znaménko k tomu, jaká homoparentalita je nebo jak by měla být hodnocena. Dokládá, že jde o encyklopedicky významné téma a že článek o ní vykazuje určitou kvalitu. Ostatně na Článek týdne byl navržen v červnu 2010 a víc než dva roky čekal, než se na něj dostalo, což také vypovídá o tom, že nejde o nijak prosazované téma. --Bazi (diskuse) 21. 9. 2012, 19:20 (UTC)

Oddíl Vědecká kritika stejnopohlavního rodičovství

Vložil jsem oddíl Vědecká kritika stejnopohlavního rodičovství a odkaz na něj, včetně 5 hlavních zdrojů, které následně citují další desítky a stovky zdrojů vědeckých (sic) článků. Dosavadní pojetí celého článku je z 95% jednostranné a předpojaté. Oddíl pojednává o jevech:

• v "odborné" literatuře se vyskytují spousty vědecky nesolidních článků, typicky:
  • slabá nebo žádná statistika => vědecky nepodložené závěry, bohužel citované a rozšiřované v médiích jako ověřená pravda,
  • nereprezentativní vzorky,
  • respondenti se zájmem o kladný výsledek,
  • neexistence nebo chybné srovnávací skupiny,
• statisticky skutečně validní průzkum (r.2012), závažná zjištění mj. jsou:
  • děti s gay otcem - zvýšené riziko sebevraždy,
  • děti s lesbickou matkou - nesamostatnost a ekonomická tragédie.

Thorop (diskuse) 22. 9. 2012, 23:31 (UTC)

Nechci nijak hanit Vaší snahu o zlepšení článku, ale mám bohužel pochybnosti jestli toto je ten správný způsob. Měla bych několik hlavních výtek. Dva z Vámi dodaných zdrojů jsou zdroje vzniklé v rámci jednostraně zaměřených názorových skupin, ale nikoliv vědecké texty, uveřejněné v recenzovaných časopisech, takže jejich "vědeckost" je otázkou. Text Cretelly a Trumbully je prohlášením American College of Pediatrists (ACPeds), není to žádná odborná studie, ale de fakto politické stanovisko. ACPeds je konzervativně zaměřená asociace, která vznikla z protestu proti APA a jejímu postoji právě k homoparentalitě. K té má ACPeds odmítavé stanovisko. Pokud tedy chceme citovat její názory je nutné zohlednit tuto skutečnost. Totéž platí pro text vydaný v Marriage Law Project, která má za ve vínku opět nesouhlas s rodičovstvím homosexuálů. Je to jejich vlastní publikace, takže zmínka o tom by v rámci textu měla být. On je rozdíl v tom, pokud jde o názor APA, která má mnohem šiřší profesní agendu a negativně se vymezujícími asociacemi tohoto typu.

Zdá se, že text Loren Markse naopak odpovídá vědeckým normám a byl vydán v impaktovaném časopise. Tady mám ale výhrady k způsobu jeho "využití" zde na Wikipedii. Jeho článek se v závěrech nepříklání ani k jedné straně. Pouze konstatuje, že podle jeho názoru dosavadní studie nedokládají jednoznačnou odpověď na otázku zda homoparentální rodiny představují ekvivalentní formu rodiny k té tradiční. Ten článek se zaměřuje na prvním místě na metodologii. Citované věty z toho článku i dalších článků potom nemají přesnou paginaci, což nedpovídá pravidlům o referencích. Je nutné uvést, kde přesně se dá onen citát dohledat v pdf verzích těch článků. Podobně je to i s článkem Rangneruse. Ten říká: "I am thus not suggesting that growing up with a lesbian mother or gay father causes suboptimal outcomes because of the sexual orientation or sexual behavior of the parent; rather, my point is more modest: the groups display numerous, notable distinctions, especially when compared with young adults whose biological mother and father remain married." (s.766) Tohle je dost podstatné tvrzení, které by mělo zaznít.

Potom se mi zdá docela zvláštní výběr typů rodin uvedených na Wikipedii. Rengnerus totiž nekontrastoval jenom gay, lesbické rodiny a biologické (tj. heterosexuální) rodiny se dvěma rodiči. Jeho vzorek zahrnoval také adoptivní rodiny, rozvedené a s jedním rodičem a další. V závěrech píše: "Just how different are the adult children of men and women who pursue same-sex romantic (i.e., gay and lesbian)relationships, when evaluated using population-based estimates from a random sample? The answer, as might be expected, depends on to whom you compare them." Výběr ze statistiky, který je jenom srovnání heterosexuální kompletní rodiny a potom rodin gayů a lesb mi nepřijde přesný vzhledem ke studii, která nabíIzí výsledky pro celou škálu i k autorovým závěrům.

Konečně se mi zdá jako značně POV představit tyto kritiky jako vědecké tím, že studie s opačným názorem jsou označeny implicitně za nevědecké. Já osobně bych například vnímala studie Markse a Rengneruse jako metodologické kritiky. Přičemž jen Marks se k otázce vědeckosti nějak vyjadřuje ale pořád s cílem podrobit problém metodologické kritice a nabídnout alternativy řešení - tj. zlepšení metodologie. Ani jeden nenabízí konklusívní závěry.

Otázkou je zda by nebylo vhodné tuto sekci zahrnout do sekce odborných diskurzů jako další příklad kritiky. Tím vším neříkám, že to sem nepatří a že tyto zdroje a názory odmítám ale jen to, že se s nimi nezachází optimálně a že mám dojem, že jejich vložení sleduje autorovo POV. --Verosusa (diskuse) 24. 9. 2012, 15:35 (UTC)

• Celá diskuse (včetně té vědecké) je již dlouho zpolitizovaná a manipulovaná organizacemi, které si gayové a lesby založili k prosazování svých zájmů. Příkladem může být fakt, že článek na toto krajně kontroverzní téma byl protlačen na titulní stranu české wikipedia v tom stavu, v jakém zde poslední týden visel!

• Je pravda, že „Násilí mezi stejnopohlavními partnery je 2-3x běžnější než mezi heterosexuálními sezdanými páry. Stejnopohlavní partnerství jsou mnohem náchylnější k rozpadu než heterosexuální manželství, přičemž stejnopohlavní partnerství průměrně trvají pouze 2-3 roky. Homosexuální muži i ženy jsou sériově promiskuitní, a to i v případě nacházení se ve vzájemně odsouhlasených vztazích.“, anebo to pravda není? Já se domnívám (snad s výjimkou lesbické promiskuity, která je nižší než u gayů), že to pravda je. Pokud to pravda není, pak by se dalo soudit, že autoři Cretellová ... neměli být citováni. Cretellová a spol. napsali svůj článek vědeckou formou, tj. jejich tvrzení jsou podložená citacemi a měla by být tedy ověřitelná. Pokud to ovšem přeci jen úplně nebo převážně pravda je, pak jak to, že se tato zásadní informace neobjevila ve wikipedickém článku, ev. se jí "vědecké" zdroje nezabývají, neuvádějí ji atd., takže tito autoři jsou nakonec nuceni si zakládat (podle Vás) alternativní organizace?

• Soustředil jsem se pouze na "protinformace" vědeckého rázu. Uvedené informace ovšem zahrnují informace, že celý nebo značná část pro-gay/lesbian "výzkumu" byla hrubě zmanipulována, ať již záměrně nebo z neznalosti či idealismu.

• Výklad Regnerusem zjištěných údajů bude zcela určitě na další výzkum. Z jeho studie by se dalo jistě citovat i více, zde však šlo o vystižení hlavních zjištění vůči tématu článku. Není však ale pravda, že články Markse a Regneruse nejsou v ničem konkluzivní. Marks je konkluzivní ohledně toho, že jím zkoumaných 59 článků z APA z hlediska v nich použitých statistických metod neobstojí, že tvrzení z těchto článků nebyla statisticky podložena, tj. že právě toto byla "bogus science", což je velká diskreditace APA, neboť ta se jistě považuje za vědeckou organizaci. Úplně mne to nepřekvapuje, protože psychologie je tradičně kecací věda a tak je možné, že revieweři neuměli dobře statistiku. Nebo se přimhouřilo oko. Regnerus je pak konkluzivní ohledně toho, že jeho statistický průzkum odhalil četné kvalitativní rozdíly mezi dospělými z různých výchovných prostředí, přičemž jako optimální se ukázala nedotčená biologická rodina! Pokud bude nezávisle potvrzen, jako že asi bude, tak s dosud líčenou idylkou (média) homo rodičovství bude nejspíš konec.

• V Regnerusově studii jedny z nejhorších "výsledků" mají adoptované děti. Je otázkou, zda tyto děti postižené faktem ztráty přirozených rodičů mají být dále ještě více zestresovány ve vývinu tím, že se jim poskytnou rodiče homosexuální, kteří zjevně jsou značným rizikovým faktorem pro dítě i v tom případě, že jsou biologickým rodičem.

• V Česku se provádí tradičně převážně "sledovací výzkum", tj. "vědci" sledují, na co kolegové na západě přišli a pak to přepisují do svých knih. Už jen homoparentalita je anglikanismus jako hrom, v české vědecké etymologii by to mělo být něco jako homopaternalita. Pochopitelně, že ten termín je nesmysl biologicky a potažmo i etymologicky.

• Je pravda, že po vložení mého oddílu je současná struktura wiki článku nesourodá, ale z časových důvodů to nešlo jinak. Rovněž je zcela neslučitelný se zbytkem z oddílu Děti homoparentálních rodin v odborném diskurzu. Vědecký závěr nemůže být, že něco je A a současně, že to je nějaké úplně jiné B. Dlouhodobě to tak být nemůže a pokud to tak přesto je, tak věda musí říci NEVÍM. Do té doby soudím, že by se článek nejspíš měl přepsat na část Pro a část Proti, v níž by si každý napsal svoje hlediska. Nebo každou část rozdělit na Pro a Proti. Protože za současného stavu věcí jen těžko vznikne konsensus nad jedním textem, už jen editace vět a odstavců bude haprovat. --Thorop (diskuse) 24. 9. 2012, 19:30 (UTC)

No, například to, že Regnerus jasně říká, že nedává ony negativní výsledky do souvislostí se sexuální orientací rodičů je podle mě dost významné. Je to přitom součastí jeho závěrů. Ne něco co se má v rámci výběru důležitého prostě vynechá a budeme se nenápadně tvářit že ano, jak to naznačujete Vy. Později odlišuje otázku ability být dobrým rodičem od reality rodiny.

Obě studie jsou kritikou jiných studií. To je ale nedělá konkluzivnějši, vědečtější nebo pravdivější. Je to zase jeden z názorů na problém a nelze je povyšovat nad ty ostatní. Jde o dva další názory, tedy názory dalších dvou dalších autorů. Mají tu tedy místo jako takové ale není možné je tu upředňostňovat nebo pasovat do vědeckých kritik nevědeckých a v zásadě a vždy zpolitizovaných studii APA.

Stanovisko ve jménu nějaké asociace je prostě stanovisko. Není to vědecký článek a za takový ho tu neni možné prezentovat. Mimo to jeho rétorika staví na paušalizaci negativních jevů spojených s tzv. homosexuálním stylem. Já tu nejsem od toho posuzovat zda-li je pravda kolik procent homosexuálních páru má sklony k domácímu násilí ani zda jsou sexuálně promiskuitní víc než heterosexuálové atp. a zda citování takového názoru zakládá nárok na vědeckost či dokonce pravdu. Já jenom chci aby se tu pracovalo s referencemi poctivě a tedy řeklo se, že jde o stanovisko asociace s konzervativními postoji k otázce. Ona asociace dokonce vznikla pro to, aby se stala advokátem opozičmích názorů. Osobně nesouhlasím s tím paušalizovat a spojovat všechny homosexuály s promiskuitou nebo zvýšeným výskytem násilí, je to očividná strategie o negativní obraz ale do článku to prosazovat nehodlám.

Nezdá se mi, že tento článek představoval nevyrovnaně pro a proti. Ani že byl nějakou homosexuální propagandou. Naopak negativnim názory v něm zazněly dost jasně a vyrovnaně. Samozřejmě článek nepokrývá všechny existujici studie, jak pro tak i proti co o tématu byly napsány. Zpolitizovanost tématu na více místech otevřeně přiznává. Neznamená to, že je perfektní ale jen proto, že obsahuje názory se kterými nesouhlasíme, neznamená, že je špatný. --Verosusa (diskuse) 24. 9. 2012, 20:46 (UTC)

• Máte na mysli toto ze závěru While it is certainly accurate to affirm that sexual orientation or parental sexual behavior need have nothing to do with the ability to be a good, effective parent, the data evaluated herein using population-based estimates drawn from a large, nationally-representative sample of young Americans suggest that it may affect the reality of family experiences among a significant number. ? Pokud míníte tuto větu, tak podotknu, že je třeba umět číst texty se statistickými závěry a tuto znalost zatím zřejmě nemáte. Pochopitelně, že v nějakém, konkrétním případě "sexuální orientace nebo sexuální jednání rodiče se NEMUSÍ nijak dotýkat schopnosti být dobrý, efektivní rodič", ale současně "zde vyhodnocená data s použitím odhadů populace na základě velkých, národně reprezentujících údajů mladých Američanů naznačují, že mohou mít účinek [tj. sexuální orientace či jednání rodiče] na realitu zkušenosti z rodiny ve významném počtu". Regnerus je jednak diplomatický, jednak nechce dělat konkluze, které nemá podložené (na rozdíl od těch studií APA, které kritizuje Marks a které tak činily). V tomto smyslu můj text významu studie Regneruse proto nijak zkreslen není. I kdybych připsal výše uvedenou větu, její význam je stejný jako to, co již cituji. Zkusím příklad: je pochopitelně možné, že existují jedinci, kteří při 1 promile alkoholu v krvi budou lepšími řidiči než jiní konkrétní zcela střízliví (špatní) řidiči. Ale průměrně to vůbec neplatí a je to silně právě naopak. Obě tvrzení jsou pak pravdivá! Zákon ale řízení pod vlivem zakazuje obecně, protože je nastaven na většinový případ a nelze mít zvláštní právo pro jedny a jiné pro druhé. To je příklad čtení tvrzení ze statistiky, ne jakákoli analogie k rodičovství. V tomto statistickém smyslu skutečně mohou existovat lidé, kteří i coby homosexuálové budou jako rodiče stejně dobří jako heterosexuálové, ale podle Regnerusových dat toto neplatí paušálně, průměrně. Ještě další věc je, že můžete být super rodič (jakékoli orientace), a stejně se Vám dítě "nepovede". V lidské přirozenosti prostě žádné úplné jistoty chování nejsou. V tom je ale i lidská naděje, že člověk může svůj život ovlivňovat.

• Jinak ve vědě nepanuje demokracie, že by se výsledek dal odhlasovat. --Thorop (diskuse) 25. 9. 2012, 13:57 (UTC)

Ne, neměla jsem na mysli tuto větu ale větu ze strany s.766 v pdf formátu studie. Je to věta z diskuzní části studie a vysvětluje autorovu interpretaci a postoj k poznatkům. Ta říká: "Nechci tedy tvrdit, že vyrůstat v rodině s lesbickou matkou nebo gay otcem způsobuje neoptimální výsledky kvůli sexuální orientaci nebo sexuálnímu chování rodičů, můj názor je spíše skromější: skupiny vykazuji četné, významné rozdíly zvláště ve srovnání s mladeží, jejichž biologický otec a matka zůstávají v manželství." Předtím autor také píše: "I přes to že NFSS nabízí silnou podporu pro tvrzení, že existují významné rozdíly mezi dospívajícími, jež úzce korespondují s rodičovským chováním, rodinou strukturou, zkušenostmi z domácnosti v době jejich dospívání, nechci zde spekulovat o kauzalitě částečně proto, že data nejsou optimálně uspořádána a také proto, že kauzální závěry pro tak různé druhy výsledků přesahují možnosti tohoto přehledového rukopisu." V závěrech se vyjadřuje k tomu, že jeho studie není příspěvkem k politickým a právním diskuzím o rodičovství gayů a lesb ("to neither undermine nor affirm any legal rights concerning such"). Takže podle mě je nutné prezentovat to co autor sktečně říká a jak interpretuje svoje výsledky. Tedy, že 1. Nechce dokazovat správnost nebo nesprávnost rodičovství gayů a přispívat k politické debatě, 2. Nechce tvrdit, že existuje kauzalita mezi gay/lesbickou orientací a chováním a neoptimálními výsledky, které v té studii prezentuje, ale 3. jeho argument je ten, že podle dat, které využil existují četné rozdíly a že tedy dosavadní argument o tom, že rozdíly nejsou není validní ("must go"), 4. Sexuální orientace podle jeho interpretace ovlivňuje realitu zkušenosti vyrůstajících v rodinách homosexuálních rodičů, nikoliv ale schopnost být dobrým rodičem, a že 5. Podle výsledků NFSS vykazují nejlepší výsledky děti z rodin vyrůstajících v celých rodinách s otcem a matkou. Tohle jsou jeho závěry a těch se tu máme držet. Vaše prezentace z toho dělá zcela jasně jen argument proti rodičovství gayů, což ale autor netvrdí. Konečně, autor také přiznává možné externí vlivy na negativní výsledky u rodin leseb a gayů jako "nedostatek sociální podpory pro rodiče, stres v důsledku trvalého stigmatu a skromná nebo žádná právní ochrana pro jejich rodičovský nebo romantický stav". Tohle tvrzení má dost velký význam vzhledem k tomu, že autor činí rozdíl mezi schopností a realitou zkušenosti. Tomu jste se také nějak vyhnul. Takže moje námitka trvá. Váš text s autorovýmu závěry napracuje férově.

Protipříměr k Vašemu příměru. S ohledem na řekněme sociálně slabé rodiny, u nichž se už prokázalo, že svoje rodičovství nezvládají, neexistuje debata o tom, že by jejich práva na rodičovství měla být zpochybněna či odebrána. To by jistě hraničilo s eugenikou. Přitom existuje vysoká pravděpodobnost toho, že jako rodiče selžou a že negativně ovlivní život svých dětí (psychicky i sociálně). Zajímavé je, že taková debata existuje u lidí s menšinovou sexuální orientací ba co více, že současná legislativa jim v tom aktivně zabraňuje. Zde se společnost vytrvale angažuje a argumentuje negativními následky a nutností chránit společnost a děti před možnými negativními dopady. Možné negativní dopady u heterosexuálních rodin se berou prostě jako něco normálního, odchylka od normy. Přitom ale demokracie není statistika. Není to tak, že rovnost před zákonem a rovnost šancí či právo na důstojnost se jednotlivců týkají jen na základě statisticky vypočítaných pravděpodobností jejich možných pozitivních nebo negativních dopadů na něco. Rovnost není věcí privilegia a podmínky. Být rodičem bych považovala za právo každého jednotlivce a nikoliv za privilegium heterosexuálních párů. V tomto ohledu myslím jsou všechny vědecky podložené argumenty proti jenom snahou o bohapustou diskriminaci menšinové sexuální orientace. Tohle je ovšem jenom na okraj jako téma k zamyšlení a možná apel na Váš střízlivější postoj k věci. --Verosusa (diskuse) 25. 9. 2012, 17:07 (UTC)

Jen tak mezi námi, podle té "kvalitní a jediné správné" studie představuje klasická binární rodina rizikový faktor pro homosexualitu, nejmenší riziko má dítě vychovávané jedním rodičem. Nabízí se otázka, proč tomu tak je - a vysvětlení je prosté, jde o studii průřezovou, je zatížena řadou principiálních nejistot (reprezentativnost výběru, pravdivost dat,..), takže navzdory zdánlivě velkému počtu respondentů jsou výsledky stejně věrohodné jako výsledky podstatně menších precizněji vedených studií. A to ani nemluvím o tom, že nejde o disjunktní kategorie, takže bylo třeba použít zcela jiného přístupu než (zřejmě) variaci na téma kontingenční tabulka. Tím se nechci pouštět do hodnocení, jednalo by se o vlastní výzkum - jen vás chci požádat, abyste laskavě tlumil své svaté nadšení a řídil se pravidly Wikipedie.--Aronnax (diskuse) 8. 10. 2012, 21:31 (UTC)

"Americké kolegium pediatrů – nezaměňovat s přítelem soudu v tomto dokumentu, Americkou akademií pediatrů – závažně dezinterpretuje nedávnou studii ("Regnerusova studie") jako srovnávající děti sezdaných heterosexuálních rodičí s těmi "vychovávanými stejnopohlavními páry." Regnerusova studie rozřadila účastníky (osoby mezi 18 a 39 lety) do jedné z osmi skupin, šest z nich bylo definováno jako rodinná struktura, kde vyrůstali — např. sezdaní biologičtí rodiče, rozvedení rodiče, rozvedení ale znovu sezdaní rodiče, apod. Nevznikla žádná skupina pro "stejnopohlavní páry". Namísto toho poslední dvě skpupiny zahrnovaly všechny účastníky bez ohledu na rodinnou strukturu, kteří si mysleli, že někdy od doby jejich narození a 18. narozeninami jejich matka nebo otec "měli citový vztah s někým stejného pohlaví". Data tudíž neukazují, zda předpokládaný citový vztah vůbec ve skutečnosti kdy existoval; ani zda se rodiče sami označovali za gaye nebo lesby; ani zda stejnopohlavní vztah byl trvalý, občasný či jednorázový; ani zda osoby v těchto skupinách byly skutečně vychovávany homosexuálním rodičem (děti otců - gayů jsou po rozvodu často vychováváni jejich heterosexuálními matkami), natožpak rodičem v dlouhodobém vztahu se stejnopohlavním partnerem. Ve skutečnosti většina účastníků v těchto skupinách strávila velmi málo, pokud vůbec, času výchovou "stejnopohlavním párem." Regnerusova studie proto vůbec nic nepovídá o rodičovství stabilních, oddaných stejnopohlavních párů – jak Regnerus sám přiznává – a tudíž je vážně zavádějící tvrdit, že studie zahrnovala 175 účastníků "vychovávaných dvěma ženami a 73 dvěma muži" tak jako to dělá Americké kolegium pediatrů."

"Závěry předních asociací odborníků na tuto oblast proto reflektují shodu na tom, že děti vychovávané lesbickými nebo gay rodiči se neliší v žádném podstatném ohledu od těch vychovávaných heterosexuálními rodiči. - Návrh přítele soudu Amerického kolegia pediatrů, že "nová důležitá studie" poskytuje výraznou "kritiku" této shody je nemístná. Vyjádření pro soud č. 4 cituje L. Markse, Same-sex parenting and children’s outcomes: A closer examination of the American Psychological Association’s brief on lesbian and gay parenting, 41 Soc. Sci. Res. 735 (2012). Článek Markse nepřináší žádná nová empirická data. Namísto toho jednoduše přezkoumává studie citované v brožuře z roku 2005 a ignoruje veškerý následný výzkum. Poukazuje na omezení citovaných studií, ale nenapadává jejich zjištění a jejich argument o tom, děti stejnopohlavních párů jsou znevýhodněni se opírá výhradně o nezopakovanou studii jednoho výzkumníka, Sarantakose (742-44). Viz poznámka pod čarou 37. - Jedna nezopakovaná australská studie z roku 1996 tvrdí, že našla nedostatky u lesbických a gay rodičů a jejich dětí. Viz S. Sarantakos, Children in Three Contexts: Family, Education, and Social Development, 21 Child. Australia 23 (1996). Ale tato anomální Sarantakosova zjištění jsou pravděpodobně důsledkem mnoha metodologických problémů, zejména záměny vlivů sexuální orientace rodiče s vlivem rozvodu rodičů, o němž je známá korelace se špatnou adjustací a akademickým výkonem. Viz např., P.R. Amato, Children of Divorce in the 1990s: An Update of the Amato and Keith (1991) Meta-Analysis, 15 J. Fam. Psychol. 355 (2001)." Vyjádření Americké asociace psychologů, Kalifornské asociace psychologů, Americké psychiatrické asociace, (americké) Národní asociace sociálních pracovníků a její kalifornské pobočky, Americké zdravotnické asociace, Americké akademie pediatrů a Americké psychoanalytické asociace jakožto přátel soudu na podporu žalobců u odvolání a na potvrzení rozsudku - Odvolací soud Spojených států pro 9. okrsek. 10. červenec 2012 http://www.ca9.uscourts.gov/datastore/general/2012/07/10/12-15388_Amicus_Brief_Psychological.pdf

-> 1. Zpráva vystavená na webové stránce Amerického kolegia pediatrů jakožto před pár lety účelově vzniklé malinkaté sociálně-konzervativní organizace s politicko-náboženskou agendou a hrubě dezinterpretující přední výzkumníky (http://en.wikipedia.org/wiki/American_College_of_Pediatricians) není věrohodným zdrojem (http://en.wikipedia.org/wiki/Talk:Same-sex_marriage/Archive_12#ACP http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Reliable_sources/Noticeboard/Archive_36#American_College_of_Pediatricians) 2. Regnerusova studie je jednak zcela nerelevantní a jednak zdiskreditována (http://en.wikipedia.org/wiki/Talk:LGBT_parenting/Archive_6#New_2012_study_by_Mark_Regnerus.2C_sociology_professor_at_the_University_of_Texas) a navíc je ji v článku věnován nadměrný prostor. 3. Studie Markse nikterak nezpochybňuje vědecko-odborný konsensus již v roce 2005 a navíc zcela nereflektuje ověření dřívějších zjištění na mnoha větších výzkumných studiích provedených v posledních 7 letech. Vzhledem k nerelevantnosti je jí poskytován nepatřičný prostor (v anglické wikipedii není vůbec zmíněna: http://en.wikipedia.org/wiki/LGBT_parenting). Na základě těchto zdůvodnění dané pasáže vyřazuji, jelikož zde nemají co dělat. --62.245.112.61 5. 11. 2012, 21:14 (UTC)

Skloňování Regneruse či Regnera

Jen víceméně „technická“ otázka či žádost o konzultaci k aktuálně řešeným pasážím: Myslíte, že Mark Regnerus by se měl skloňovat po vzoru antických jmen s koncovkou „-us“, tedy Regnerus / Regnera atd., nebo tak jak to teď v článku je, tedy Regnerus / Regneruse atd.? Jakkoli se podle příručky ÚJČ AV ČR zdá, že je to správně ([1]), protože pro novodobá jména se antické skloňování údajně zpravidla nepoužívá, stejně mě to při čtení tak nějak dráždí. --Bazi (diskuse) 9. 10. 2012, 01:59 (UTC)

Gay otcové více než lesbické matky

Děkuji kolegu Koheletovi za vložení žádosti o zdroj. Jde o pasáž „Homoparentální rodiny svojí povahou narušují tradiční představy o rodičovství (gay otcové více než lesbické matky)“. Předpokládám, že zejména k té informaci v závorce. Pokud ne, prosím o vyvedení z omylu. Je to úvod článku, v němž jsou zhuštěně uvedeny informace ze samotného článku. Konkrétně tato informace je více rozvedena v poslední kapitole Psychologie rodičovské zkušenosti: „Zatímco v případě lesbických matek bývá v pohledu okolí jejich domnělá rodičovská nekompetence z titulu sexuální orientace vyvažována ženskou genderovou kompetencí, u gayů-otců se tyto dva faktory (sexuální orientace a mužský gender) sčítají, a ti tak svojí existencí narušují více stereotypů najednou.“ Zdroj: SOKOLOVÁ, Věra. Otec, otec a dítě: Gay muži a rodičovství. Sociologický časopis. Sociologický ústav AV ČR, 2009, roč. 45, čís. 1, s. 115-145. Dostupné online. ISSN 0038-0288. Zvažte prosím, zda je to k doložení informace dostačující. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2013, 21:28 (UTC)

Kontrola

@Bazi:[2]. OJJ, Diskuse 4. 11. 2018, 17:45 (CET)

Možná to bude trochu sporné. Ta (následně) zcela odstraněná Regnerusova studie by zasloužila pokrátit, protože je prostě jen jednou studií a její zjištění nejsou zas až natolik významné, aby zabírala tolik prostoru oproti mnoha jiným, které už jsou v článku na jiných místech zmíněny (a i to je výběr jen významnějších). Na druhou stranu klidně by o té Regnerusově studii v textu zmínka být mohla, úplně odstranit ji asi není nutné. Co se týká předchozích editací, odkazovaných v původní žádosti o kontrolu (jestli ten příspěvek chápu správně), je to podobné. Bylo tam původně popsáno zpochybnění jedněch studií, to bylo odstraněno a nahrazeno zpochybněním druhých studií. Ony asi k mnoha studiím jsou nějaké kritické hlasy. Když pomineme vyloženě ideologicky zatížené pohledy nebo snad účelové studie, tak rozdíl mezi jedněmi a druhými bude asi hlavně v tom, že těch „pro“ je víc a spíš jsou podporovány i autoritami (typu americké asociace APA), těch „proti“ je míň a častěji jsou dílem autorů tak říkajíc mimo hlavní proud. --Bazi (diskuse) 4. 11. 2018, 18:33 (CET)

Vzato kolem a kolem, ten článek by ve směru, který je prováděn uživatelem Ptomes, úpravu zasluhoval, jenom bych v tom asi nebyl až tak radikální. --Bazi (diskuse) 4. 11. 2018, 18:36 (CET)

@Bazi: Já nevím. Pro mě coby správce je to odstraňování ozdrojovaného obsahu s nesmyslným shrnutím. Vidíte do toho zřejmě lépe, takže to nechám na Vás. Jenom mi nějak přijde, že je dost těžké o podobném tématu napsat DČ/NČ a nějak jej udržovat kvalitní a neutrální (koneckonců diskuse je více než dlouhá). Troufnu si říct, že takové problémy třeba takový nominovaný Chu Čeng-jen mít nebude. OJJ, Diskuse 4. 11. 2018, 19:44 (CET)

Asi vůbec nerozumím souvislosti tohoto článku nebo jeho porovnávání s nějakým dávno mrtvým čínským člověkem. :) Co se týká editací, jejich srhnutí nejsou moc výstižná vůči provedeným změnám, ale zdá se, že mají představovat argumentační váhu, že o tyto citace se editor opírá, když svou úpravu provádí. Patrně předem očekává, že by mohla být někým vnímána nebo označována za problematickou, tedy rovnou se odvolává na ta pravidla. A v tom samotném ctění pravidel má pravdu, složitější je způsob, jak ty editace provádí, jejich necitlivost. --Bazi (diskuse) 4. 11. 2018, 19:54 (CET)

@Bazi: Nu, domnívám se, že míra možné kontroverze, prosazování svého názoru a údržba toho článku je tady zřejmě mnohem složitější. Beru letmě pár článků z DČ: Chu Čeng-jen, Mý Arae, Hokejová rvačka v Piešťanech 1987, Braní mimochodem, Sopečné plyny, které skutečně takové problémy mít nebudou = možnost prosazování svého POV je u nich skutečně minimální (a osobně si myslím, že jste to chápal od začátku). Domnívám se, že články jako Homoparentalita by buď neměly být mezi dobrými nebo by měly být řádně sledovány. Teď tam zase byla odmazána velká část textu, z pohledu wikipedického vidím rozbité reference a nevím, jestli to nějak narušilo NPOV nebo ne. Jinak našel jsem si Diskuse s wikipedistou:Ptomes~cswiki, nevím, jestli účet Ptomes též není nějakou loutkou. --OJJ, Diskuse 5. 11. 2018, 08:41 (CET)

Aha, takže to byla výtka vůči mně, že jsem si neměl dovolit psát dobrý článek. :) Tak tohle opravdu nebylo napoprvé jasné. Jistěže je snazší psát o nekontroverzních tématech. Ale kdyby každý hledal jenom tu nejsnazší cestu, byla by Wikipedie velmi ochuzená o mnoho důležitých, byť náročných témat. --Bazi (diskuse) 5. 11. 2018, 10:57 (CET)

@Bazi: Výtka ne, spíše takové povzdechnutí, protože je jasné, že tohle udržovat nějak kvalitně je témř nemožné. Díky, že se o to staráte. --OJJ, Diskuse 5. 11. 2018, 12:10 (CET)

Nerelevantní primární zdroj

1. "Pokud se tedy nějaká část článku opírá o primární zdroj, musí pouze popisovat informaci obsaženou v primárním zdroji, přičemž přesnost a relevanci této informace může z tohoto zdroje snadno ověřit každá všeobecně vzdělaná inteligentní osoba bez speciálních znalostí;" https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Žádný_vlastní_výzkum

Každá všeobecně vzdělaná inteligentní osoba bez speciálních znalostí nepotřebuje číst část článku opřenou o primární zdroj nerelevantní, protože "zcela jistě nepředstavuje vědecké výzkumné úsilí srovnávající výsledky dětí vychovávaných stejnopohlavními páry s těmi vychovávanými heterosexuálními páry" Skutková zjištění a právní závěry v případu DeBoer, et. al. v. Snyder, et al. "The evidence adduced at trial demonstrated that ... Whatever Regnerus may have found in this “study,” he certainly cannot purport to have undertaken a scholarly research effort to compare the outcomes of children raised by same-sex couples with those of children raised by heterosexual couples.", nenabízí východiska pro závěry o stejnopohlavním rodičovství "BRIEF OF AMICUS CURIAE AMERICAN SOCIOLOGICAL ASSOCIATION IN SUPPORT OF RESPONDENT KRISTIN M. PERRY AND RESPONDENT EDITH SCHLAIN WINDSOR" American Sociological Association, July 10, 2012 a není schopna osvětlit zhola nic o stabilních stejnopohlavních párech "BRIEF OF THE AMERICAN PSYCHOLOGICAL ASSOCIATION, THE CALIFORNIA PSYCHOLOGICAL ASSOCIATION, THE AMERICAN PSYCHIATRIC ASSOCIATION, THE NATIONAL ASSOCIATION OF SOCIAL WORKERS AND ITS CALIFORNIA CHAPTER, THE AMERICAN MEDICAL ASSOCIATION, THE AMERICAN ACADEMY OF PEDIATRICS, AND THE AMERICAN PSYCHOANALYTIC ASSOCIATION AS AMICI CURIAE IN SUPPORT OF PLAINTIFF - APPELLEE AND IN SUPPORT OF AFFIRMANCE" American Medical Association Ptomes (diskuse) 5. 11. 2018, 08:46 (CET)

Díky za vysvětlení a obecně za komunikaci. I když v těch poznámkách není úplně jednoduché se zorientovat, chápu to tak, že v odkazovaném soudním verdiktu soudce odmítl jako důkaz zmíněné studie a zdůvodnil to jejich zásadními nedostatky. Toto zdůvodnění nám pak slouží ke zpochybnění samotné studie a zdroje, a proto byla celá pasáž věnující se studii z článku odstraněně. Budiž. Uznávám, že samotná studie tu předtím dostala až nadbytečně velký prostor, i když byla částečně vyvážena přidáním dalších studií a zpráv významných autorit a následně ještě doplněna kritikou vůči studii samotné. Takže by se to dalo brát tak, že tím byly představeny různé úhly pohledu ve vzájemném vyvážení. Ale v důsledku tu opravdu celá pasáž kolem těchto kontroverzních studií nepřiměřeně nabobtnala na úkor ostatních částí, takže redukce je asi namístě. --Bazi (diskuse) 5. 11. 2018, 12:06 (CET)

Tvrzení, že Regnerusova studie je zcela nerelevantní, jen protože je odsoudila jedna kolektivní organizace, mi přijde dost absurdní. Konečně mnoho studií podporujících homoparentalitu je zpochybnitelných mnohem snáze a přesto byly zahrnuty do metastudie APA. [3] Xenofoncz (diskuse) 11. 6. 2020, 00:00 (CEST)

Chápu, že absolvent arcibiskupského gymnázia Kvapilík musí být na svůj počin náležitě hrdý, možná proto ho vecpal i do České pozice a Aliance pro rodinu ho plácá po zádičkách, ale na rozdíl od snaživého studentíka (nepodařilo se mi ani dohledat, co že na té univerzitě vlastně studuje za obor) bych přece jen očekával od zkušeného sociologa Prokopa jakýsi přehled a zkušenost v oboru. A má pravdu: „Regnerusova studie je proto spíše ukázkou angažované vědy, kdy křesťansky silně založený výzkumník udělal v datech vše proto, aby mu to vyšlo, jak chtěl.“ --Bazi (diskuse) 11. 6. 2020, 15:53 (CEST)

"Je povinností Wikipedie, aby všechny informace v ní obsažené byly důvěryhodné a uznávané. Musejí proto vycházet pouze z důvěryhodných a uznávaných zdrojů. ... Články Wikipedie se mají opírat především o uveřejněné spolehlivé sekundární zdroje a v menší míře o terciární zdroje. Všechny výklady, rozbory nebo syntézy primárních zdrojů musí vycházet z nějakého sekundárního zdroje, a nikoli z analýz primárních zdrojů uskutečněných samotnými wikipedisty.

Primární zdroje uveřejněné spolehlivým vydavatelem lze ve Wikipedii používat, avšak pouze opatrně, protože je snadné tyto zdroje zneužít." https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Žádný_vlastní_výzkum Nerelevantní primární zdroje byly zneužity k tomu, aby několik let uváděly informace zcela okrajové menšiny, kterou soudy v jednom případě za druhým shledávají jako nedůvěryhodné osoby pro poskytování faktů na daná témata, protože to přispěvatelé a editoři nedokázali rozpoznat, v rozporu s "Nezaujatý úhel pohledu znamená, že články by měly být psány nezaujatě a korektně představovat všechny většinové a významné menšinové názory publikované věrohodnými zdroji v přibližném poměru rozšíření každého z nich. Při určování přibližného poměru rozšíření zvažujeme zastoupení pohledu ve věrohodných publikovaných zdrojích a kvalitu takových zdrojů. ... Srovnání různých názorů musí být založeno na spolehlivých sekundárních zdrojích, které takové srovnání přímo provedly, aby se předešlo vlastnímu výzkumu." https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Nezaujatý_úhel_pohledu Tato závazná pravidla by těmto flagrantním excesům dokázala zabránit, pokud by nebyla několikanásobně porušena a nikomu to několik let nevadilo. Ptomes (diskuse) 7. 11. 2018, 03:37 (CET)

Citování z pravidel nám moc nepomáhá, na to stačil odkaz, tím spíš, když už se ty citace do úmoru opakují i ve shrnutích editací. Místo nich by spíš pomohlo zapojit normální lidskou komunikaci. Ten radikální postup, kdy jsou celé pasáže mazány, mi přijde opravdu přehnaný. Ačkoli byly samotné studie zpochybněny, neznamená to, že o jejich existenci nemůže být vůbec žádná zmínka, pokud o nich pojednaly nezávislé věrohodné zdroje. Stačilo by jen ty pasáže náležitě zestručnit a uvést do kontextu. Stejně tak smazání zprávy Americké asociace psychologů pouze s odůvodněním, že je neaktuální, je už trochu moc. Další uvedený důvod, že stav výzkumu neodpovídá tomu, co je napsáno v úvodu článku (když jste to do toho úvodu předtím dopsal sám), dost neobstojí, protože úvod má shrnovat obsah článku, nikoli naopak. Jestliže snad je zpráva z roku 2005 chápána jako neaktuální, bylo by namístě spíš ji doplnit aktuální zprávou nežli ji úplně odmazat. --Bazi (diskuse) 7. 11. 2018, 11:28 (CET)

Co je to „rodičovství“

V úvodu článku stojí napsáno: „Homoparentalita je termín, kterým se označuje rodičovství leseb a gayů, tedy výchova dětí rodinami homosexuálních partnerů nebo jedinci s homosexuální orientací.“ Myslím, že bychom se nad tím měli znova zamyslet. Je opravdu možné pod pojmem „rodičovství“ zahrnovat vztahy osob k dětem bez vzájemného pokrevního příbuzenství, tedy bez biologické komponenty? Kdo rodí děti? Podle mne ženy, nebo snad ne??? Je možné klást rovnítko mezi pojmy rodičovství a výchova dětí?

Právě jsem četl článek o novém resp. designovaném guvernérovi státu Colorado v USA. Jmenuje se Jared Polis, je to muž a nejméně milionář, a je otevřeně gay. V tom článku stálo napsáno (německy), že Polis má se svým manželem dvě děti. Nezdá se Vám to trochu přitažené za vlasy?

Nevím, jaká je sexuální orientace všech zde od roku 2010 diskutujících, ani to nemám právo zjišťovat, ale nejméně jeden kolega se na Wikipedii outoval, jak se říká. Kolega Dee a já jsme otevření heterosexuálové a krom toho biologičtí otcové, ale myslím, že přesto i jako takoví máme právo se této diskuse zúčastnit. Takže prosím o zachování toho, čemu se francouzsky říká contenance a o rozumné pokračování v diskusi o tom, co jsem zde nadhodil. --Zbrnajsem (diskuse) 7. 11. 2018, 19:53 (CET)

„Kdo rodí děti? Ženy?“ Takže otec není rodič, protože muži nerodí? Zajímavá úvaha... --Bazi (diskuse) 7. 11. 2018, 20:00 (CET)

Tady si ale pletete pojmy, kolego. Rození dětí se děje jedině z lůna žen. Mužské rodičovství má jinou podstatu. --Zbrnajsem (diskuse) 7. 11. 2018, 21:34 (CET)

To si právě pletete Vy, kolego. Zkoušel jste tu jakousi podivnou etymologickou argumentaci založenou na tvrzení, že děti rodí ženy. Podle takové logiky, má-li být rodičem jen žena, není zjevně otec rodičem. S touto pomýleností jste přišel Vy.

Každopádně sociální věda, na rozdíl od Vás, pojednává o rodičovství jako o souboru „úloh spojených s výchovou dítěte, které vedou k utváření nezávislé dospělé osobnosti“. Přitom se rozlišují rodiče biologičtí a rodiče sociální. I nebiologický rodič je stále rodičem. S tím není žádný problém. --Bazi (diskuse) 7. 11. 2018, 22:29 (CET)

Výmysly některých tzv. sociálních vědců nelze brát vážně. Vysvětlete mi, jakým způsobem si homosexuální páry "pořizují" děti!? Každopádně je už ta úvodní definice tohoto článku nepřesná, nedostatečná. Pro dnešek končím. Váš idealismus je sice hezký, ale realita života je celkově jiná. Kam ty "teorie" povedou, to nikdo přesně neví. --Zbrnajsem (diskuse) 7. 11. 2018, 22:56 (CET)

Ach tak, pan kolega Zbrnajsem se pasoval do role vyšší odborné autority než lidé skutečně se danou problematikou vědecky zabývající. K tomu asi není co dodat. Až předložíte něco skutečně relevantního, podloženého odbornými autoritami, bude mít možná smysl se tím zabývat. Do té doby Vám přeji klidný spánek.

Chcete-li setrvat ve svém načatém etymologickém diskurzu, můžeme se poučit např. od Iva Možného z jeho knihy Rodina a společnost (Slon 2008) – na str. 176 v rámečku vysvětluje: „Původ slova rodina v indoevropských jazycích ukazuje na její ekonomický základ. Staří Řekové používali pro rodinu slovo oikos. Toto slovo však označovalo též majetek a také bydliště. Do moderních jazyků se z něho vyvinulo slovo ekonomie. Latina pak zavedla slovo familia, které převzaly germánské a románské jazyky jako označení pro rodinu. Římané ovšem nepoužívali toto slovo pro označení pokrevních vztahů, nýbrž pro všechen majetek domácnosti - pole, dům, peníze i otroky.“ Toliko tedy k rozvahám nad rodinou a rodičovstvím ve vztahu k pokrevnosti a slovesu „rození“. Vizte také odstavec následující za 6. bodem u hesla Rodina v Sociologické encyklopedii Sociologického ústavu AV ČR. --Bazi (diskuse) 7. 11. 2018, 23:43 (CET)

Nemám čas na to, abych Vám dalekosáhle dokazoval, že sociální vědy nejsou vědami exaktními. To ostatně snad víte sám. Ale v oblastech jako sociologie nebo politologie apod. je nebezpečí vědecké neserióznosti IMHO mnohem větší než např. v ekonomii. Naprosto nehodlám číst všechno, co mi tady nabídnete, abych se „zařídil“ podle Vás. Mám svůj úsudek o této záležitosti, a ten se zhruba shoduje s úsudkem velké části české společnosti.

Abyste věděl, mezitím jsem upravil tu úvodní definici v článku tak, aby aspoň nebyla neúplná. Není tomu tak, že bych s pojmem „rodičovství“ pro LGBT parenting a s celkovým zněním článku souhlasil. Ovšem na en:wiki je obsaženo v úvodu to, co jsem já tam (odpovídajícími slovy v češtině) teď přidal. A doufám velmi, že Vy ani nikdo jiný to nesmažete. To bych musel pak kvalifikovat jako neoprávněný zásah a revertovat to. Tak tedy (a můžete si to laskavě ověřit), co je na en:wiki hned v první větě:

LGBT parenting refers to lesbian, gay, bisexual, and transgender (LGBT) people raising one or more children as parents or foster care parents.

Podle všeho je v tomto článku mnoho informací převzato z en:wiki, tak tohle tam musí být také. --Zbrnajsem (diskuse) 8. 11. 2018, 17:52 (CET)

A ještě něco. Toto má být dobrý článek (DČ). Přitom je v něm velmi mnoho částí resp. vět, jejichž čeština není dobrá. To je hodně problematické. Na obsah jako takový se ještě někdy znova podívám. --Zbrnajsem (diskuse) 8. 11. 2018, 20:51 (CET)

Wikipedie, ani ta anglická, není žádným věrohodným zdrojem. Prostým přenášením odtamtud sem nemůžete nahradit skutečné zdrojování a ověřitelnost vkládaných informací, tím spíš prostým přenášením a nějakým doslovným překládáním z anglických textů do českých. Po mém soudu je pěstounství coby forma náhradní rodinné péče prostě pořád jen nějaká právní forma, ale z hlediska sociálního a psychologického v tom rozdíl není, prostě jde o rodinu, rodinné vztahy, byť z právního hlediska „náhradní“. Proto mi přijde zbytečné to tímhle v úvodu komplikovat, museli bychom se rozepsat, jaké všechny právní formy té výchovy dětí a vztahů k nim máme, ale to je v té úvodní definiční větě nadbytečné. Máme to rozvedeno hned v druhém odstavci, kde je zmíněno nejen pěstounství, ale i poručenství atd. --Bazi (diskuse) 9. 11. 2018, 01:37 (CET)

Pěstounství

Žádám kolegu Zbrnajsem, aby ustal v revertačním prosazování nesmyslu. Zde, pak znovu zde a do třetice zde. Nemáte jiný argument než že na enWiki to tak mají. Jenže my máme totéž a ještě podrobněji rozebráno hned ve třetím odstavci. Opravdu Vám radím, nechte toho, nejste-li schopen si to zdůvodnit lépe. --Bazi (diskuse) 9. 11. 2018, 12:53 (CET)

Vy revertujete, já pouze vracím svůj oprávněný dodatek do definice, který je Vám a jednomu kolegovi zjevně nepohodlný. U velké části toho jevu, který Vy nazýváte homoparentalita, se jedná ve vztahu k dítěti o pěstounství nejméně jednoho partnera homosexuálního vztahu, nebo i obou partnerů. Biologické rodičovství je u homosexuálního páru téměř nemožné. Pokud přijdete s tím, že tzv. queers by přišli v úvahu, tak kolik tisícin procenta výskytu by to bylo, i v USA? To, že homosexuálové platí ženy, aby jim počaly, odnosily a porodily děti, to je dobře známo. Jak přišly na svět ty dvě děti US-miliardáře Jareda Polise a jeho manžela? (To manželství dvou manželů mužského pohlaví je jev, který není v Česku právně možný, že ano.) Jak jste vůbec Vy editoři přišli k tomu, že můžete českým čtenářům Wikipedie prezentovat všechno, co v článku je a je tam z USA nebo jiných anglicky mluvících zemí, tak, že ten čtenář nabude dojmu, jako by to platilo i v Česku? Jak je v Česku právoplatně definována rodina? --Zbrnajsem (diskuse) 9. 11. 2018, 14:23 (CET)

"Ústavní soud dále konstatuje, že se nehodlá pokoušet o formulaci obecně platné a výstižné definice pojmu „rodina“. To je totiž primárně úkolem jiných společenských disciplín (např. sociologie), kde se odlišuje např. tzv. úplná a neúplná rodina, rodina základní (nukleární), dvou a vícegenerační, harmonická či patologická apod. Z hlediska práva je klíčové vytvořit takové prostředí, aby byla rodina dostatečně chráněna a aby byly zajištěny všechny podmínky pro to, aby dokázala plnit svoje základní funkce. Postačuje proto konstatovat, že pojem „rodina“ chápe Ústavní soud primárně nikoliv jako jakýsi umělý sociální konstrukt, nýbrž především jako konstrukt biologický, založený na pokrevním příbuzenství osob, které spolu žijí, případně jako vztah nepříbuzenský, který vztah biologický napodobuje (osvojení, pěstounství, blíže viz např. S. Radvanová in: S. Radvanová a kol.: Rodina a dítě v novém občanském zákoníku, C. H. Beck, 2015, str. 3 a násl.). Jak upravoval již obecný zákoník občanský, „rodinou rozumějí se prarodiče se všemi svými potomky. Poměr mezi těmito osobami nazývá se příbuzenství, poměr však, který vzniká mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela, švagrovstvím“ (§ 40). V současnosti však občanský zákoník pojem rodina legálně nedefinuje, což je vysvětlováno třeba tím, že panuje značná „nejednotnost, jak je vlastně rodina v pojetí jednotlivých společenských věd vymezována, jednak tím, že rodina sama o sobě není v naší právní úpravě subjektem právních vztahů, ale subjekty jsou pouze její jednotliví členové“ (M. Hrušáková in: M. Hrušáková, Z. Králíčková: České rodinné právo, 3. vyd., Doplněk, 2006, str. 12)." https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/1767100-pl._us_7_15_vcetne_disentu_na_web.pdf Ptomes (diskuse) 9. 11. 2018, 14:28 (CET)

"This paper explores what it means to do a sociology of families, that is, one that acknowledges and considers a wider array of family forms than typically has been explored. We begin by reviewing the existing sociological research on a range of alternative family forms, ultimately focusing on older-parent, adoptive, same-sex, and multiracial families." Implications of Changing Family Forms for Children Brian Powell, Laura Hamilton, Bianca Manago, Simon Cheng Annual Review of Sociology 2016 42:1, 301-322 https://www.annualreviews.org/doi/abs/10.1146/annurev-soc-081715-074444 Ptomes (diskuse) 9. 11. 2018, 14:35 (CET)

Kolego Zbrnajsem, Vy prostě vůbec nereflektujete ty věcné argumenty, které zaznívají. Místo toho jen omíláte cosi o „oprávněnosti“ své verze, ale konkrétně tu oprávněnost nejste schopen doložit. A ještě podnikáte jakési osobně mířené protiútoky, když spekulujete o motivaci jiných kolegů, že jim je cosi „nepohodlné“. Zanechte toho.

Už jsem Vám vysvětloval, že pod rodinu zahrnujeme rodinné vztahy založené jak na rodičovství biologickém, tak i rodičovství sociálním. Kdyby tomu tak nebylo, ani rozvedení heterosexuální rodiče, kteří vstoupili do nového manželství, by nemohli být rodiči. Jenže tak to nefunguje, ten uměle zúžený pohled na rodičovství jako rodičovství výhradně biologické se neuplatňuje, a to jak v právu, tak tím spíše v sociálních vědách. Např. adopcí vzniká (právně) vyloženě nový rodičovský/příbuzenský vztah. Pěstounství je pak jen jednou z forem náhradní rodinné péče, další je např. poručnictví aj. Tyto různé formy máme rozebrané hned v třetím odstavci souhrnného úvodu. Není důvod jen jednu z těch forem vytáhnout a vypíchnout znovu ještě dřív. Když tam chcete jedno, proč ne druhé?

K Vaší závěrečné poznámce – vizte Wikipedie:Čechocentrismus. --Bazi (diskuse) 9. 11. 2018, 15:23 (CET)