Pěstounství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pěstounství neboli pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné výchovy v České republice. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud. Tuto formu náhradní rodinné péče může soud zvolit, pokud o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručník. Takto rozhoduje na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě.[1] Pěstounem může být fyzická osoba nebo v určitých případech manželský pár, který je k této péči o dítě vhodný, poskytuje záruku řádné výchovy dítěte a mají bydliště na území České republiky.[2] Dítě může být svěřeno i do pěstounské péče svých příbuzných. [3]

Charakteristika pěstounské péče[editovat | editovat zdroj]

Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, zabezpečované z jeho strany hmotnou podporou. Většinou se jedná o děti, jejichž rodiče se o ně z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí postarat nebo o děti s rizikovou anamnézou, nejistou prognózou, děti s různými postiženími, psychicky deprivované, s poruchami psychického vývoje a děti starší. Pěstounská péče umožňuje život v rodině těm, kteří by se z různých důvodů nedostali do adopce a hrozilo by jejich setrvání v ústavní péči.[4] Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí nejpozději zletilostí nebo nabytím svéprávnosti dítěte.[5]

Historie české právní úpravy[editovat | editovat zdroj]

Pěstounství se původně nazývalo schovanství a bylo od roku 1812 upraveno v § 186 obecného zákoníku občanského. Rodiče mohli své dítě kdykoli svěřit do péče pěstouna, pokud však mělo dojít k omezení práv takového schovance, museli s pěstounem uzavřít smlouvu, kterou musel navíc schválit soud.

Po roce 1950 pěstounství z československého právního řádu zmizelo, tento právní institut nebyl obsažen ani v zákoně č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, ani v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, v původním znění. Vrátilo se až roku 1973 se zákonem č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, který byl později nahrazen zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Základní úpravu pak obsahoval zákon o rodině v § 45a–45d.

Od roku 2014 je pěstounství primárně upraveno v § 958–970 občanského zákoníku.

Formy pěstounské péče[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006, kdy byl uzákoněn nový institut pěstounské péče, existují dvě formy.[6]

 Pěstounská péče dlouhodobá (PP)[editovat | editovat zdroj]

Péče je koncipována jako stabilní a dlouhodobé opatření. Oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte, ale ve funkčních pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se. Je možné dětem propůjčit (pouze se souhlasem biologických rodičů) příjmení pěstounů.[4]

 Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD)[editovat | editovat zdroj]

Poměrně nový institut „pěstounské péče na přechodnou dobu“ bývá někdy označován pojmem „profesionální pěstounská péče“, oběma pojmy je míněn tentýž model pěstounské péče. „Jde o rodinnou individuální formu péče, státem podporovanou, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu v domácnostech pěstounů nebo i v zařízeních pro výkon pěstounské péče.“[7] Jedná se tedy o dočasnou péči o děti (maximálně 1 rok), u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení – buď jiné formy náhradní rodinné péče nebo návratu do původní rodiny. Pěstounská rodina je od začátku připravována na brzký odchod dítěte.[8] V přechodné pěstounské péči mohou být umístěny i děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá osvojení nebo dlouhodobé pěstounské péči.[9]

Vliv přechodné pěstounské péče na socio-emoční vývoj dítěte[editovat | editovat zdroj]

Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko syndromu citové deprivace.[10] Protože jedním z cílů PPPD je dosažení pobytu dítěte v rodinném prostředí od co nejnižšího věku, pak je dobré znát psychický vývoj dítěte s akcentem na rané období:

  • Je dokázáno, že lepší úrovně dosáhne dítě, které bylo umístěno do náhradní rodinné péče do 6 měsíců svého věku, než dítě umístěné do rodiny po 2. roce svého věku.[11] V tomto ohledu se zdá být PPPD prospěšnou.
  • Dítě si potřebuje zažít vztah s primárně blízkou osobou, protože tento vztah je pro dítě vodítkem k pocitu životní jistoty, který je důležitý pro absenci nedůvěřivosti, citového oploštění, úzkostných stavů, duševních onemocnění a obtíží v sociálních kontaktech v  životě dítěte. Kontakt mezi dítětem a dospělým musí být intenzivní a emočně vřelý, a to zvláště v období prvního roku života.[12] V tomto smyslu plní umístění dítěte do PPPD svůj účel.
  • Další náročnou záležitostí po psychické stránce je, když si dítě zvykne na vztah s pěstounem a v té chvíli se vrátí jeho biologická matka. Dítě ji jistě pozná, ale nějaký čas se vůči ní chová negativisticky, aby dalo najevo utrpěnou újmu. Ovšem nakonec matku stejně přijme a pevně k ní přilne. Ale v tom momentě se dítěti navrátí strach z opuštění.[13]
  • Jestliže není dítě, které nemůže vyrůstat ve své původní rodině, umístěno do ústavní výchovy, ale pobývá celou dobu v kvalitní rodině, není tolik ohroženo vznikem traumatizujících a stigmatizujících prožitků jako dítě v ústavní výchově. Navíc pěstouni mohou definitivní rodině předat zkušenosti s chováním dítěte v rodině. Tuto možnost ústavní péče nabídnout nemůže.

Práva a povinnosti pěstounů[editovat | editovat zdroj]

Práva[editovat | editovat zdroj]

Mezi práva pěstounů patří:

  • rozhodovat o běžných záležitostech a v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění,[14]
  • na odměnu pěstouna,
  • na pomoc se zajištěním osobní péče o dítě za situace, kdy je pěstoun nemocný či musí vyřizovat nezbytně nutné osobní záležitosti,[15]
  • na odlehčovací péči, a to v rozsahu minimálně 14 kalendářních dnů v roce, jedná-li se o dítě ve věku 2 a více let,[15]
  • na zprostředkování odborné pomoci v rozsahu minimálně 1× za půl roku (např. návštěva psychologa, terapeuta nebo očního lékaře),[15]
  • na bezplatné vzdělávání, které obnáší možnost znalostního a dovednostního růstu v oblasti výchovy a péče o dítě[15] a
  • na podporu při udržování vztahu dítěte s jeho biologickou rodinou.[15]

Povinnosti[editovat | editovat zdroj]

Mezi povinnosti pěstounů patří:

  • osobně o dítě pečovat,[16]
  • informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech,[17]
  • udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými (pokud je to možné, záleží na individuálním plánu ochrany dítěte),[18]
  • umožnit styk rodičům s dítětem v pěstounské péči,[19]
  • vzdělávat se (když pěstoun nerozumí tomu, co dítě prožívá, může, navzdory dobré vůli, dítěti velmi ublížit – nestačí jen chtít, musí se i vědět)[20] a
  • umožnit sledování toho, zda je naplňována uzavřená dohoda.[21]

Rozdíly v povinnostech pěstounů pro danou formu pěstounské péče[editovat | editovat zdroj]

  • Příprava k výkonu činnosti: Dlouhodobí pěstouni musí splnit 48 hodin příprav, ale časový rozsah příprav pěstounů na přechodnou dobu je větší, činí 72 hodin.[22]

Práva a povinnosti biologických rodičů[editovat | editovat zdroj]

 Práva[editovat | editovat zdroj]

  • Rodičům zůstávají práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti s výjimkou práv, které stanoví soud pěstounovi.[23]
  • Rodiče mají právo se s dítětem pravidelně stýkat a znát informace, které se dítěte týkají.[24]
  • Rodiče mají právo požadovat dítě zpět do své osobní péče. Soud návrhu vyhoví, pokud je to v souladu se zájmy dítěte.

Povinnosti[editovat | editovat zdroj]

Dávky pěstounské péče[editovat | editovat zdroj]

V České republice jsou dávky pěstounské péče od 1. ledna 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, následovně:

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte[editovat | editovat zdroj]

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče, tak do přechodné pěstounské péče. Pokud je dítě nezletilé, příspěvek se poskytuje samozřejmě k rukám pěstouna. Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte (tj. 18. rok věku), nejdéle však do 26. roku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti pěstounem. Co se týká příspěvku pro dítě v PPPD, dítě tento typ dávky pobírá samozřejmě do doby, než opustí přechodnou rodinu.[27] Dítě může být svěřeno i do pěstounské péče svých příbuzných. Když se pěstouny dítěte stanou jeho prarodiče, tak je pak odměna pro pěstouna přiznána jen v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte. Odměna pěstouna náleží prarodičům dítěte vždy, pokud pečuje alespoň o 3 děti nebo alespoň o 1 dítě ve II., III. nebo IV. stupni závislosti.[28]

Výše příspěvku za 1 kalendářní měsíc:

  • pro dítě do 6 roků 4950 Kč měsíčně,
  • pro dítě ve věku od 6 do 12 let 6105 Kč měsíčně,
  • pro dítě ve věku od 12 do 18 let 6985 Kč měsíčně,
  • pro dítě ve věku od 18 do 26 let 7260 Kč měsíčně. [29]

Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí dávka: [30]

Věk I. stupeň závislosti (lehká) II. stupeň závislosti (středně těžká) III. stupeň závislosti (těžká) IV. stupeň závislosti (úplná)
Do 6 let 5 115 Kč 6 105 Kč 6 490 Kč 7 040 Kč
6–12 let 6 215 Kč 7 975 Kč 7 250 Kč 8 6350 Kč
12–18 let 7 095 Kč 8 580 Kč 9 130 Kč 9 570 Kč
18–26 let 7 425 Kč 8 910 Kč 9 460 Kč 9 900 Kč

Příspěvek při ukončení pěstounské péče[editovat | editovat zdroj]

Tato dávka není určena pěstounům, nýbrž samotnému dítěti. Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Příspěvek je jednorázový a činí 25 000 Kč.[31]

Ač má dítě nárok na příspěvek při ukončení PP i PPPD, může nastat odlišnost v rámci doby vzniku nároku na něj. Závisí to na příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Dítěti v PPPD na něj zaniká nárok vždy ukončením péče, to znamená nejpozději zletilostí. Avšak PP může v určitém případě trvat až do 26 let věku dítěte, pak se tedy může prodloužit doba vzniku nároku dítěte na příspěvek při ukončení pěstounské péče.[32] V tom může nastat rozdíl vztahující se k časovému nároku na vyplacení tohoto příspěvku.

Odměna pěstouna[editovat | editovat zdroj]

Nárok na odměnu pěstouna má pečující osoba a osoba v evidenci – tzv. pěstoun na přechodnou dobu.

Osoba pečující má nárok na odměnu po dobu trvání péče o svěřené dítě. Po dosažení zletilosti svěřeného dítěte pobírá odměnu jen do doby, dokud zletilé nezaopatřené dítě pobírá příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Osoba v evidenci– tedy pěstoun na přechodnou dobu – má nárok na odměnu po dobu zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat PPPD – pěstounskou péči na přechodnou dobu a to i v době,kdy nemá momentálně svěřeno žádné dítě, výše odměny osoby v evidenci není odvislá od počtu dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu ).[33]

Výše odměny pěstouna za 1 kalendářní měsíc:

  • 12 000 Kč, je-li pečováno o 1 dítě,
  • 18 000 Kč, je-li pečováno o 2 děti,
  • 30 000 Kč, je-li pečováno alespoň o 3 děti, je-li pečováno alespoň o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžké závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
  • Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující se odměna pěstouna podle odstavce 1 písm. c) bodů 1 a 2 zvyšuje o polovinu částky uvedené v odstavci 1 písm. a). [34][35][36]


V případě tzv. pěstounů na přechodnou (osob v evidenci) dobu činí odměna pěstouna 20 000 Kč za měsíc, a to i v případě, že aktuálně nepečuje o žádné dítě. Pokud má osoba v evidenci svěřeno do jiné péče, než je pěstounská péče na přechodnou dobu, další dítě, odměna pěstouna se zvyšuje o 6 000 Kč.[37] [38]

Příspěvek při převzetí dítěte do péče[editovat | editovat zdroj]

Nárok na tento jednorázový příspěvek má dlouhodobý pěstoun (tj. osoba pečující), nikoliv pěstoun na přechodnou dobu (tj. osoba v evidenci). Výše příspěvku se odvíjí od toho, kolik let bylo konkrétnímu dítěti při svěření do péče.[39]

Výše příspěvku, jde-li o dítě ve věku:[40]

  • do 6 let činí 8 000 Kč,
  • od 6 do 12 let, 9 000 Kč,
  • od 12 do 18 let, 10 000 Kč.

Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla[editovat | editovat zdroj]

Tuto dávku lze využít jedině v rámci institutu PP, nikoliv PPPD. Na příspěvek má nárok osoba pečující, která má v PP nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna. Výše příspěvku činí buď 70 % pořizovací ceny vozidla, nebo prokázaných výdajů na úhradu oprav vozidla, nejvýše však do částky 100 000 Kč.[41] Součet těchto příspěvků poskytnutých osobě pečující v období posledních 10 kalendářních let před dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200.000 Kč.[42]

Předpoklady pro pěstounství[editovat | editovat zdroj]

  • U pěstounů není důležitý typ vzdělání nebo profese.
  • Podstatné jsou spíše osobnostní předpoklady, zejména schopnost empatie - vcítění se.
  • Rodinný stav: pěstouny se mohou stát nejen manželské páry, ale rovněž lidé žijící dlouhodobě bez partnera či nesezdané páry

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dostupný např. na Zákony pro lidi.cz (dále též jen „o. z.“).
  2. § 962 až § 965 o. z.
  3. Náhradní rodina - Pěstounská péče[nedostupný zdroj]
  4. a b SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 11. 
  5. § 970 o. z.
  6. SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Palackého Univerzita, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 9. 
  7. Pěstounská péče na přechodnou dobu [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné online. 
  8. ZEZULOVÁ, Dagmar. Pěstounská péče a adopce. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 197 s. ISBN 978-80-262-0065-9. S. 174. 
  9. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Pěstounská péče na přechodnou dobu
  10. iHNed.cz: Čekáme, až zazvoní telefon (rozhovor s pěstouny na přechodnou dobu)
  11. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2012. ISBN 978-80-87455-14-2. S. 26. 
  12. Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6. S. 38. 
  13. Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6. S. 76. 
  14. § 966 odst. 2 o. z.
  15. a b c d e § 47a odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb.
  16. § 966 odst. 1 o. z.
  17. § 966 odst. 2 o. z.
  18. § 976 o. z.
  19. § 976 o. z.
  20. ŠKOVIERA, Albín. Dilemata náhradní výchovy: teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a v dětských domovech. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-318-5. S. 61. 
  21. prezentace Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2012. Dostupné online. 
  22. § 11 odst. 2 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb.
  23. § 960 odst. 1 o. z.
  24. § 960 odst. 2 o. z.
  25. § 960 odst. 1 o. z.
  26. § 961 o. z.
  27. Srovnej: Dávky pěstounské péče. In: Integrovaný portál MPSV [online]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/dpp Archivováno 16. 2. 2015 na Wayback Machine.
  28. Náhradní rodina - Pěstounská péče[nedostupný zdroj]
  29. Dávky pěstounské péče
  30. Dávky pěstounské péče
  31. § 47h zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
  32. Srovnej: KAFKA, David: Normativní instrukce č. 5/2013 k dávkám pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb. [online]. In: Novinky k novele o SPO. s. 3 – 4. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14547/Normativni_instrukce_davky_PP_ke_dni_01_02_2013_s_cislem.pdf.
  33. KAFKA, David: Normativní instrukce č. 5/2013 k dávkám pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb. [online]. In: Novinky k novele o SPO. s. 4. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14547/Normativni_instrukce_davky_PP_ke_dni_01_02_2013_s_cislem.pdf.
  34. Dávky pěstounské péče 2020
  35. pěstounské péče 2020 – jaká je jejich výše a jak o ně zažádat?[nedostupný zdroj]
  36. pěstouni: neuživíme se, děti zůstanou v ústavech
  37. Dávky pěstounské péče 2020
  38. pěstounské péče 2020 – jaká je jejich výše a jak o ně zažádat?[nedostupný zdroj]
  39. § 47l zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb.
  40. § 47l zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
  41. § 47m zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
  42. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Dávky pěstounské péče 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. s. 6. ISBN 978-80-7421-058-7.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dávky pěstounské péče 2013. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. ISBN 978-80-7421-058-7.
  • MATĚJČEK, Zdeněk: Náhradní rodinná péče. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-304-8.
  • NOVOTNÁ, Věra: Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Praha : Linde, 2007, ISBN 978-80-86131-72-6.
  • Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6.
  • SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. Olomouc: Palackého univerzita, 2013, ISBN 978-80-244-3821-4.
  • STRIOVÁ, Miloslava: Děti, které se rodí v srdci. Praha : Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0359-9.
  • ŠKOVIERA, Albín: Dilemata náhradní výchovy: teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a v dětských domovech. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-318-5.
  • VÁGNEROVÁ, Marie: Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Praha : Středisko náhradní rodinné péče, 2012. ISBN 978-80-87455-14-2.
  • ZEZULOVÁ, Dagmar: Pěstounská péče a adopce. Praha : Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0065-9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]