Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Braní mimochodem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.

Braní mimochodem, často též en passant ([a:n pasa:n] IPA, francouzsky doslova během míjení), je druh tahu při hře v šachy. Tímto tahem lze odebrat pěšcem soupeřova pěšce, který v bezprostředně předcházejícím tahu postoupil ze své úvodní pozice o dvě pole vpřed, a to stejným způsobem, jako kdyby se tento pěšec posunul pouze o jedno pole (viz diagramy níže). Pokud hráč této možnosti ihned nevyužije, v dalších tazích už braní mimochodem provést nemůže. Braní mimochodem je jedinou příležitostí, kdy šachová pravidla povolují hráči odebrat soupeřův kámen jinde než na poli, na kterém tento kámen stojí.[1]

Tento prvek může být i tématem úloh kompozičního šachu. Nezbytnou podmínkou však je, že retrográdní analýzou lze prokázat, že odebíraný pěšec se do výchozí pozice nutně musel dostat posunutím o dvě pole v předchozím tahu.[2]

šachové notaci se při braní mimochodem jako cílové pole zapisuje to, na kterém pěšec nakonec zůstane (stejně, jako by soupeřův pěšec postoupil pouze o jedno pole), a zápis se doplní zkratkou e. p. (en passant), např. exf6 e. p.[3]

Příklad braní mimochodem
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
f7 černý pěšec
f6 černý křížek
e5 bílý pěšec
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
1. Černý pěšec (na tahu) je ve své původní pozici. Pokud by se pohnul na f6, bílý by ho mohl odebrat.
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
f6 černý křížek
e5 bílý pěšec
f5 černý pěšec
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
2. Černý svého pěšce posunul o dvě pole dopředu, z f7 na f5, a na cestě tak minul pole f6.
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
f6 bílý pěšec
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
3. V dalším tahu bílý pěšce bere mimochodem, jako kdyby černý postoupil pouze na pole f6.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Braní mimochodem byla jedna z posledních důležitých změn v pravidlech evropského šachu. Objevilo se spolu s neomezeným rozsahem pohybu dámystřelce a s možností počátečního pohybu pěšce o dvě pole někdy ve 14. až 15. století. Důvodem, proč bylo braní mimochodem do hry uvedeno, byla snaha neumožnit pěšcům vyhnout se (využitím nově zavedených tahů o dvě pole) odebrání soupeřovými pěšci. Protože evropské šachy se v té době již vyvíjely samostatně, asijské šachové varianty tyto vlastnosti nemají.[4]

Remízové pozice[editovat | editovat zdroj]

Charles Tomlinson
British Chess Magazine, 1891
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
g8 bílý věž
h8 bílý král
h6 černý král
h4 černý pěšec
h3 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
V 19. století se diskutovalo, zda by po tahu bílého na g4 nastal pat, nebo zda je černý nucen pěšce odebrat mimochodem.

V 19. století ještě před kodifikací pravidel šachu se mezi hráči diskutovalo, zda je braní mimochodem pouze právem hráče, který k němu nemůže být nucen, nebo zda jde o běžný tah jako kterýkoliv jiný. To hrálo roli zejména v situaci, kdy byl tento tah jediným možným východiskem z patu. Například anglický šachista Howard Staunton napsal roku 1860 ve své knize Chess Praxis, že v takovéto situaci se tah musí považovat za vynucený. Jiný anglický šachista Charles Tomlinson zveřejnil jednu takovou pozici v periodiku British Chess Magazine (viz diagram vpravo) a přiklonil se k názoru, že černý se zde remízy z důvodu patu dožaduje oprávněně, neboť braní mimochodem je tahem zcela volitelným.[5] Současná pravidla kodifikovaná Mezinárodní šachovou federací stanovují, že pokud je braní mimochodem jediným legálním tahem, musí se provést. (Totéž platí i pro situaci, kdy je braní mimochodem jediným únikem z šachu.)[6]

Další situací, kdy braní mimochodem může hrát roli, je remíza z důvodu trojího opakování pozice. Dvě zdánlivě identické pozice na šachovnici, se stejným hráčem na tahu, se totiž mohou ve skutečnosti lišit: v jedné z nich je možné odebrat soupeřova pěšce mimochodem a v následující už nikoliv. Pokud takový případ nastane, považuje se reklamace remízy za neoprávněnou.[7]

Příklad ze skutečné partie[editovat | editovat zdroj]

Gundersen–Faul, 1928
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
a8 černý věž
c8 černý střelec
d8 černý dáma
f8 černý věž
a7 černý pěšec
b7 černý pěšec
g7 černý pěšec
e6 černý pěšec
g6 černý král
d5 černý pěšec
e5 bílý pěšec
f5 černý pěšec
g5 bílý jezdec
b4 černý střelec
d4 černý jezdec
g4 bílý dáma
h4 bílý pěšec
c3 bílý jezdec
a2 bílý pěšec
b2 bílý pěšec
f2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
a1 bílý věž
c1 bílý střelec
e1 bílý král
h1 bílý věž
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Pozice po 12. … f7–f5
Gundersen–Faul, 1928
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
a8 černý věž
c8 černý střelec
d8 černý dáma
f8 černý věž
a7 černý pěšec
b7 černý pěšec
e6 bílý jezdec
h6 černý král
d5 černý pěšec
e5 bílý pěšec
f5 černý pěšec
g5 černý pěšec
h5 bílý pěšec
b4 černý střelec
d4 černý jezdec
g4 bílý dáma
c3 bílý jezdec
a2 bílý pěšec
b2 bílý pěšec
f2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
a1 bílý věž
c1 bílý střelec
e1 bílý král
h1 bílý věž
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Pozice po 14. … g7–g5; bílý dá mat odebráním pěšce en passant.

Na diagramech je zobrazená pozice z partie Gunnar Gundersen – Albert H. Faul sehrané roku 1928 na turnaji Pietzcker Christmas TournamentMelbourne. Černý právě táhl pěšcem z f7 na f5, takže bílému se nabízí možnost jej odebrat en passant pěšcem ze sloupce e. Gundersena však napadlo lepší řešení:[8]

13. h5+ Kh6
14. Jxe6+ g5
15. hxg6 e.p. #

Po tomto odebrání pěšce mimochodem se černý ocitá ve dvojitém šachu od věžestřelce. Protože černý nemůže čelit oběma šachům současně a únikovou cestu na g7 mu blokuje bílý jezdec, nastala v této partii velmi výjimečná situace, kdy k matu došlo tahem en passant. Dvojitý šach od figur, z nichž ani jedna se při šachování nepohnula, může nastat jedině při braní mimochodem.

Kompoziční šach[editovat | editovat zdroj]

Thomas R. Dawson
Falkirk Herald 17. 6. 1914
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
d8 černý král
a7 černý pěšec
d7 bílý pěšec
g7 černý pěšec
b6 bílý jezdec
d6 bílý pěšec
f6 bílý jezdec
b5 bílý pěšec
c5 černý pěšec
d5 bílý král
e5 černý pěšec
f5 bílý pěšec
c4 bílý pěšec
d4 černý pěšec
e4 bílý pěšec
d3 bílý pěšec
d2 bílý pěšec
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Mat 2. tahem

V úlohách kompozičního šachu se braní mimochodem v prvním tahu považuje za nepovolené, s výjimkou, kdy lze tzv. retrográdní analýzou prokázat, že odebíraný pěšec se v předchozím tahu posunul o dvě pole.[2]

Jako příklad může posloužit dvojtažka Thomase R. Dawsona z roku 1914, zobrazená na diagramu vpravo. Je zřejmé, že všechny kameny, o které černý v předchozím průběhu partie přišel, museli odebrat bílí pěšci. (Kdyby některý černý kámen odebral např. bílý jezdec, nemohli by se bílí pěšci dostat do tohoto rozestavení). Z pozice dále vyplývá, že poslední tah černého nemohl být e7–e5, neboť černý pěšec musel pole e7 opustit mnohem dříve, jinak by blokoval černého střelce na poli f8, který by pak nemohl být odebrán bílým pěšcem. A protože černý nemohl táhnout ani c6–c5 (neboť by odjížděl z šachu bílého krále), je jasné, že jeho posledním tahem bylo c7–c5. Bílý proto může tohoto pěšce odebrat en passant a následně matovat černého krále.[9] Řešení úlohy je tedy následující:

0. … c7–c5
1. bxc6 e. p., černý kamkoli
2. c7#

Částečná retrográdní analýza[editovat | editovat zdroj]

Výše zmíněná konvence o braní mimochodem v šachových skladbách byla původně zařazena do tzv. Kodexu pro šachovou kompozici hlavně proto, že nejasnosti okolo možnosti využívat braní mimochodem vyvolávaly pochybnosti o korektnosti mnoha úloh.[9] Existují však i úlohy, v nichž nebývá předchozí historie partie zcela jednoznačně určitelná, a proto se řešení odvíjí ve dvou nebo více liniích. Tento typ úloh se nazývá částečná retrográdní analýza.

Jako příklad může posloužit další Dawsonova úloha, kterou poprvé zveřejnil roku 1915 v knize Retrograde Analysis.[10] Ke správnému řešení bychom potřebovali znát poslední tah černého. Na první pohled je zřejmé, že musel táhnout některým pěšcem. Protože bílému nechybí žádný kámen, nemohlo tímto tahem být braní, a pěšec musel tedy postoupit přímo. Tímto tahem také nemohlo být e6–e5 ani g6–g5, protože to by tito pěšci odcházeli z šachu bílého krále, což není možné. Pokud tedy černý táhl jedním z těchto pěšců, muselo to být o dvě pole. Pokud táhl pěšcem na sloupci c, musela to být reakce na šach bílým střelcem, kterému se postavil do cesty. Protože bílý střelec neměl moc možností pohybu, muselo jít o šach odtažný, a jediný kámen, který mu mohl ustoupit z cesty, byla bílá věž. To bylo možné jen tehdy, pokud jí černý pěšec nestál v cestě, takže i tento pěšec mohl postoupit jedině o dvě pole. Ve všech třech případech tedy černí pěšci mohou být odebráni mimochodem.[11]

Thomas R. Dawson
Retrograde Analysis 1915
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
b8 bílý věž
a7 bílý střelec
b7 bílý střelec
f6 bílý věž
c5 černý pěšec
d5 bílý pěšec
e5 černý pěšec
f5 bílý král
g5 černý pěšec
h5 bílý pěšec
b4 bílý pěšec
c4 černý věž
d4 černý král
e4 bílý pěšec
a3 bílý pěšec
b3 černý pěšec
c3 černý střelec
d3 černý pěšec
e3 bílý jezdec
h3 bílý pěšec
b2 bílý jezdec
d2 bílý pěšec
f2 bílý pěšec
c1 bílý dáma
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Mat 2. tahem
1. linie řešení:
0. … g7–g5
1. hxg6 e. p., S kamkoli
2. Dxc4#
2. linie řešení:
0. … e7–e5
1. dxe6 e. p., g4 nebo S kamkoli
2. Vd8#
3. linie řešení:
0. Vb6–f6+ c7–c5
1. dxc6 e. p.+, Vc5
2. Dxc3#

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pravidla šachu FIDE [online]. Šachový svaz České republiky, [cit. 2009-10-18]. Článek 3. Tahy kamenů. Dostupné online.  
  2. a b Codex for Chess Composition [online]. Hannu Harkola, 1999, rev. 2008-09-07, [cit. 2009-10-18]. Kapitola IV - Miscellaneous Conventions. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Pravidla šachu FIDE, C. Notace šachové partie
  4. SCIMIA, Edward. Special Rules: Castling, Promotion and En Passant [online]. About.com, [cit. 2009-10-18]. Kapitola En Passant. Dostupné online. (anglicky) 
  5. WINTER, Edward. Stalemate [online]. Chesshistory.com, 1999, [cit. 2009-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. HARKNESS, Kenneth. Official Chess Handbook. New York : D. McKay Co., 1967. (anglicky)  
  7. Pravidla šachu FIDE, Článek 9. Remíza
  8. Gunnar Gundersen vs Albert H. Faul [online]. Chessgames.com, [cit. 2009-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b JANKO, Angela; JANKO, Otto. En Passant Capture [online]. [cit. 2009-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. DAWSON, T. R.; HUNSDORFER, W.; WHITE, A. C.. Retrograde Analysis. Leeds : Whitehead and Miller, 1915. (anglicky)  
  11. KEYM, Werner. „Partial Retrograde Analysis“ and „Retro Strategy” in the modified Codex [online]. [cit. 2009-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOOPER, David Vincent; WHYLD, Kenneth. The Oxford Companion to Chess. 2. vyd. Oxford : Oxford University Press, 1992. ISBN 0-19-866164-9. (anglicky)  

Související články[editovat | editovat zdroj]