Chuo Š’-lien

Chuo Š’-lien
Chuo Š’-lien
Narození	duben 1909
Úmrtí	17. listopadu 1996 (ve věku 87 let)
Povolání	politik
Politická strana	Komunistická strana Číny
Funkce	poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Chuo Š’-lien (čínsky pchin-jinem Huò Shìlián, znaky zjednodušené 霍士廉; duben 1909 – 17. listopadu 1996) byl čínský komunistický politik, účastník války s Japonskem i občanské války, po vzniku Čínské lidové republiky pracoval ve vedoucích funkcích (zástupce guvernéra a jeden z tajemníků provinčního výboru KS Číny) v provincii Če-ťiang, poté byl prvním tajemníkem provinčního výboru KS Číny v Šen-si (1965–1967). Během kulturní revoluce musel pod tlakem kritiky opustit politiku, postupně se do ní vrátil a vedl oblastní a provinční organizace KS Číny v Ning-sia (1977–1979) a Šan-si (1980–1983), mezitím působil jako ministr zemědělství (1979–1980). Byl členem širšího vedení KS Číny jako člen ústředního výboru (1977–1985) a ústřední poradní komise (1985–1992).

Život[editovat | editovat zdroj]

Chuo Š’-lien se narodil v dubnu 1909 v okrese Sin (později Sin-čou v provincii Šan-si. Na střední škole se zapojil do protijaponského hnutí, ve kterém působil i v Tchaj-jüanu, Pekingu a Si-anu. Roku 1936 odešel do Jen-anu a vstoupil do Komunistické strany Číny. Pak pracoval jako komunistický aktivista v okresu Fu na severu Šen-si a ve výboru KS Číny pro pohraniční oblast Šen-si-Kan-su-Ning-sia.

V roce 1938 byl vyslán do Tchaj-anu v provincii Šan-tung, aby se podílel na zřizování protijaponské základny, a působil jako tajemník zvláštního výboru okresu Čching-che. Brzy po jeho příjezdu byla komunistická vojska v regionu reorganizována v šantungský 3. oddíl, jehož politickým komisařem se stal Chuo Š’-lien. Oddíl se soustředil na prartyzánské boje s japonci severně od železnice Ťiao-Ťi (z Čching-tao do Ťi-nanu). Roku 1940 byl Chuo Š’-lien zvolen do čela Všeobecného mobilizačního výboru provincie Šan-tung a svazů národní spásy provincie, také převzal vedení stranické organizace v oblasti Lu-čung, byl také politickým komisařem vedení stejnojmenného vojenského regionu. Začátkem roku 1944 byl ve stejných funkcích přeložen do oblasti I-šan.

V roce 1948 přešel do vedení sekretariátu východočínského byra ÚV KS Číny. Od roku 1949 pracoval jako ředitel odboru občanských záležitostí provincie Če-ťiang, generální sekretář čeťiangské lidové vlády^[1] a generální sekretář čeťiangského provinčního výboru KS Číny; od dubna 1953 do dubna 1958 byl současně rektorem Čeťiangské univerzity; od prosince 1952 do ledna 1955 zastával funkci místopředsedy čeťiangské lidové vlády; od ledna 1955 do listopadu 1965 působil jako zástupce guvernéra Če-ťiangu (na přelomu let 1957/1958 na několik týdnů úřadoval jako guvernér provincie). Současně od srpna 1954 do srpna 1955 vykonával funkci zástupce tajemníka a poté do listopadu 1965 tajemníka čeťiangského provinčního výboru KS Číny; navíc byl předsedou plánovací komise a místopředsedou plánovací a hospodářské komise provincie Če-ťiang. Roku 1958 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců (do 1965).^[1] Od února 1961 do června 1966 byl i členem východočínského byra ÚV KS Číny.

V říjnu 1965 byl přeložen z Če-ťiangu do Šen-si, kde byl do ledna 1967 prvním tajemníkem provinčního výboru KS Číny a prvním politickým komisařem provinční vojenské oblasti, v obou funkcích nahradil Chu Jao-panga, který se vrátil do Pekingu a z přepracovanosti onemocněl. Současně Chuo Š’-lien od prosince 1965 do října 1966 vykonával funkci tajemníka severozápadního byra ÚV KS Číny.

Od června 1966 byl šensijský provinční výbor KS Číny terčem kritiky aktivistů kulturní revoluce. V lednu 1967, inspirováni „lednovou bouří“ v Šanghaji, se radikálové chopili moci v severozápadním byru i provinčním výboru; Chuo Š’-lien byl nucen podrobit se kritice, ale s pomocí Čou En-laje mohl žít v Pekingu a byl ušetřen frontálních útoků radikálů. V letech 1970–1973 působil jako zástupce vedoucího výrobní skupiny v provincii Šen-si. Poté se vrátil do politiky a v květnu 1973 převzal úřad jednoho z tajemníků provinčního výboru KS Číny a místopředsedy revolučního výboru v Šen-si.^[1]

V lednu 1977 povýšil na prvního tajemníka ningsiaského oblastního výboru KS Číny, předsedy revolučního výboru v autonomní oblasti Ning-sia a prvního politického komisaře ningsiaské vojenské oblasti.^[1] Během své vlády v Ning-sia se snažil o nápravu ekonomiky a společnosti po kulturní revoluci. Na XI. sjezdu KS Číny v srpnu 1977 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen roku 1982, v ústředním výboru do roku 1985). V únoru 1978 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců (do 1983). V únoru 1979 byl přeložen do Pekingu na místo ministra zemědělství Čínské lidové republiky.^[1] Ministrem nezůstal dlouho, když byl už v říjnu 1980 vyslán do provincie Šan-si, jako první tajemník tamního provinčního výboru KS Číny a od začátku roku 1981 i první politický komisař provinční vojenské oblasti.^[1] Během svého působení rehabilitoval generála Sie Čen-chuu, který vedl provincii v letech 1971–1973, a řadu dalších obětí kulturní revoluce a prosadil systém odpovědnosti a produkčních kontraktů v zemědělství, takže byla opuštěna předešlá politika „učení se od Ta-čaje“. Své funkce v Šan-si vykonával do března 1983. V září 1985 – v rámci širší reorganizace a omlazení vedení strany – rezignoval na členství v ústředním výboru, náhradou byl zvolen členem ústřední poradní komise KS Číny. Do poradní komise byl znovuzvolen na XIII. sjezdu KS Číny v říjnu–listopadu 1987, jejím členem zůstal do XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992, kdy byla komise zrušena.

Zemřel v Pekingu 17. listopadu 1996 ve věku 87 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 180. (anglicky)

[bartke97_180-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 180. (anglicky)

[1]

Představitelé Če-ťiangu po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Tchan Čen-lin (1949–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1954) • Ťiang Chua (1954–1967) • Nan Pching (1971–1973) • Tchan Čchi-lung (1973–1977) • Tchie Jing (1977–1983) • Wang Fang (1983–1987) • Süe Ťü (1987–1988) • Li Ce-min (1988–1998) • Čang Te-ťiang (1998–2002) • Si Ťin-pching (2002–2007) • Čao Chung-ču (2007–2012) • Sia Pao-lung (2012–2017) • Čche Ťün (2017–2020) • Jüan Ťia-ťün (2020–2022) • I Lien-chung (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Tchie Jing (1979–1983) • Li Feng-pching (1983–1988) • Čchen An-jü (1988–1993) • Li Ce-min (1993–2003) • Si Ťin-pching (2003–2007) • Jü Kuo-sing (2007–2008) • Čao Chung-ču (2008–2013) • Sia Pao-lung (2013–2017) • Čche Ťün (2017–2020) • Jüan Ťia-ťün (2020–2023) • I Lien-chung (2023– )

guvernéři	Tchan Čen-lin (1949–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1955) • Ša Wen-chan (1955–1957) • Chuo Š’-lien (1957–1958) • Čou Ťien-žen (1958–1967) • Nan Pching (1968–1973) • Tchan Čchi-lung (1973–1977) • Tchie Jing (1977–1979) • Li Feng-pching (1979–1983) • Süe Ťü (1983–1987) • Šen Cu-lun (1987–1990) • Ke Chung-šeng (1990–1993) • Wan Süe-jüan (1993–1997) • Čchaj Sung-jüe (1997–2002) • Si Ťin-pching (2002–2003) • Lü Cu-šan (2003–2011) • Sia Pao-lung (2011–2012) • Li Čchiang (2012–2016) • Čche Ťün (2016–2017) • Jüan Ťia-ťün (2017–2020) • Čeng Šan-ťie (2020–2021) • Wang Chao (2021– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Tchan Čen-lin (1950–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1955) • Ťiang Chua (1955–1967) • Tchie Jing (1977–1979) • Mao Čchi-chua (1979–1983) • Wang Ťia-jang (1983–1988) • Šang Ťing-cchaj (1988–1993) • Liou Feng (1993–2003) • Li Ťin-ming (2003–2007) • Čou Kuo-fu (2007–2011) • Čchiao Čchuan-siou (2011–2018) • Ke Chuej-ťün (2018–2022) • Chuang Li-sin (2022– )

Představitelé Šen-si po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Ma Ming-fang (1949–1952) • Pchan C’-li (1952–1954) • Čang Te-šeng (1954–1964) • Chu Jao-pang (1964–1965) • Chuo Š’-lien (1965–1967) • Li Žuej-šan (1971–1983) • Wang Žen-čung (1978) • Ma Wen-žuej (1978–1984) • Paj Ťi-nien (1984–1987) • Čang Po-sing (1987–1994) • An Čchi-jüan (1994–1997) • Li Ťien-kuo (1997–2007) • Čao Le-ťi (2007–2012) • Čao Čeng-jung (2012–2016) • Lou Čchin-ťien (2016–2017) • Chu Che-pching (2017–2020) • Liou Kuo-čung (2020–2022) • Čao I-te (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Ma Wen-žuej (1979–1983) • Jen Kche-lun (1983–1988) • Li Si-pchu (1988–1993) • Čang Po-sing (1993–1998) • Li Ťien-kuo (1998–2007) • Cchuej Lin-tchao (2007–2008) • Čao Le-ťi (2008–2013) • Čao Čeng-jung (2013–2016) • Lou Čchin-ťien (2016–2018) • Chu Che-pching (2018–2020) • Liou Kuo-čung (2020–2023) • Čao I-te (2023– )

guvernéři	Ma Ming-fang (1949–1952) • Čao Šou-šan (1952–1959) • Čao Po-pching (1959–1963) • Li Čchi-ming (1963–1966) • Li Žuej-šan (1968–1978) • Wang Žen-čung (1978–1979) • Jü Ming-tchao (1979–1983) • Li Čching-wej (1983–1986) • Čang Po-sing (1986–1987) • Chou Cung-pin (1987–1990) • Paj Čching-cchaj (1990–1994) • Čcheng An-tung (1994–2002) • Ťia Č’-pang (2002–2004) • Čchen Te-ming (2004–2006) • Jüan Čchun-čching (2006–2010) • Čao Čeng-jung (2010–2012) • Lou Čchin-ťien (2012–2016) • Chu Che-pching (2016–2018) • Liou Kuo-čung (2018–2020) • Čao I-te (2020–2022) • Čao Kang (2022– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Ma Ming-fang (1950–1952) • Pchan C’-li (1952–1955) • Čang Te-šeng (1955–1962) • Fang Čung-žu (1962–1963) • Čao Šou-i (1966–1967) • Li Žuej-šan (1977–1979) • Lü Ťien-žen (1979–1985) • Tchan Wej-sü (1985–1988) • Čou Ja-kuang (1988–1998) • An Čchi-jüan (1998–2003) • Aj Pchej-šan (2003–2006) • Ma Čung-pching (2008–2016) • Chan Jung (2016–2022) • Sü Sin-žung (2022– )

Představitelé Ning-sia po roce 1949

tajemníci oblastního (do 1954 provinčního) výboru KS Číny	Pchan C’-li (1949–1951) • Ču Min (1951–1952) • Li Ťing-lin (1953–1954) • Liou Ke-pching (1957–1958) • Wang Feng (1958) • Li Ťing-lin (1958–1959) • Wang Feng (1959–1961) • Jang Ťing-žen (1961–1967) • Kchang Ťien-min (1971–1977) • Chuo Š’-lien (1977–1979) • Li Süe-č’ (1979–1986) • Šen Ta-žen (1986–1989) • Chuang Chuang (1989–1997) • Mao Žu-paj (1997–2002) • Čchen Ťien-kuo (2002–2010) • Čang I (2010–2013) • Li Ťien-chua (2013–2017) • Š’ Tchaj-feng (2017–2019) • Čchen Žun-er (2019–2022) • Liang Jen-šun (2022– )

předsedové oblastního lidového shromáždění	Ma Čching-nien (1980–1987) • Chej Po-li (1987–1988) • Ma S’-čung (1988–1998) • Mao Žu-paj (1998–2002) • Čchen Ťien-kuo (2002–2010) • Čang I (2010–2013) • Li Ťien-chua (2013–2017) • Š’ Tchaj-feng (2017–2020) • Čchen Žun-er (2020–2022) • Liang Jen-šun (2022– )

předsedové lidové vlády, lidového výboru, revolučního výboru a lidové vlády	Pchan C’-li (1949–1951) • Sing Čao-tchang (1951–1954) • Liou Ke-pching (1958–1960) • Jang Ťing-žen (1960–1967) • Kchang Ťien-min (1968–1977) • Chuo Š’-lien (1977–1979) • Ma Sin (1979–1983) • Chej Po-li (1983–1986) • Paj Li-čchen (1986–1997) • Ma Čchi-č’ (1997–2007) • Wang Čeng-wej (2007–2013) • Liou Chuej (2013–2016) • Sien Chuej (2016–2022) • Čang Jü-pchu (2022– )

předsedové oblastního výboru ČLPPS	Li Ťing-lin (1958–1967) • Jang Ťing-žen (1977–1979) • Wang Ťin-čang (1979–1985) • Li Jün-che (1985–1993) • Liou Kuo-fan (1993–1998) • Ma S’-čung (1998–2001) • Žen Čchi-sing (2001–2008) • Siang Cung-si (2008–2013) • Čchi Tchung-šeng (2013–2018) • Cchuej Po (2018–2023) • Čchen Jung (2023– )

Představitelé Šan-si po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Čcheng C’-chua (1949–1950) • Laj Žuo-jü (1950–1952) • Sie Süe-kung (1952) • Kao Kche-lin (1952) • Tchao Lu-ťia (1952–1965) • Wej Cheng (1965–1967) • Sie Čen-chua (1971–1975) • Wang Čchien (1975–1980) • Chuo Š’-lien (1980–1983) • Li Li-kung (1983–1991) • Wang Mao-lin (1991–1993) • Chu Fu-kuo (1993–1999) • Tchien Čcheng-pching (1999–2005) • Čang Pao-šun (2005–2010) • Jüan Čchun-čching (2010–2014) • Wang Žu-lin (2014–2016) • Luo Chuej-ning (2016–2019) • Lou Jang-šeng (2019–2021) • Lin Wu (2021–2022) • Lan Fo-an (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Žuan Pcho-šeng (1979–1988) • Wang Tching-tung (1988–1993) • Lu Kung-sün (1993–2003) • Tchien Čcheng-pching (2003–2006) • Čang Pao-šun (2006–2010) • Jüan Čchun-čching (2010–2014) • Wang Žu-lin (2014–2017) • Luo Chuej-ning (2017–2020) • Lou Jang-šeng (2020–2021) • Lin Wu (2021–2023) • Lan Fo-an (2023– )

guvernéři	Čcheng C’-chua (1949–1951) • Laj Žuo-jü (1951–1952) • Pchej Li-šeng (1952–1956) • Wang Š’-jing (1956–1958) • Wej Cheng (1958–1965) • Wang Čchien (1965–1967) • Liou Ke-pching (1967–1971) • Sie Čen-chua (1971–1975) • Wang Čchien (1975–1979) • Luo Kuej-po (1979–1983) • Wang Sen-chao (1983–1992) • Chu Fu-kuo (1992–1993) • Sun Wen-šeng (1993–1999) • Liou Čen-chua (1999–2004) • Čang Pao-šun (2004–2005) • Jü Jou-ťün (2005–2007) • Meng Süe-nung (2007–2008) • Wang Ťün (2008–2012) • Li Siao-pcheng (2012–2016) • Lou Jang-šeng (2016–2019) • Lin Wu (2019–2021) • Lan Fo-an (2021–2022) • Ťin Siang-ťün (2022– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Tchao Lu-ťia (1955–1965) • Wej Cheng (1965–1967) • Wang Čchien (1977–1979) • Čeng Lin (1979–1983) • Wu Kuang-tchang (1983–1985) • Li Siou-žen (1985–1993) • Wang Mao-lin (1993–1994) • Chu Fu-kuo (1994–1995) • Kuo Jü-chuaj (1995–2000) • Tchien Čcheng-pching (2000–2001) • Čeng Še-kchuej (2001–2003) • Liou Ce-min (2003–2008) • Ťin Jin-chuan (2008–2009) • Süe Jen-čung (2009–2018) • Chuang Siao-wej (2018–2019) • Li Ťia (2019–2023) • Wu Cchun-žung (2023– )