Christian Andreas Zipser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Christian Andreas Zipser
Narození 25. listopadu 1783
Győr
Úmrtí 20. února 1864 (ve věku 80 let)
Banská Bystrica
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Christian Andreas Zipser (slovensky Kristián Andrej; 25. listopadu 1783, Győr, Maďarsko20. února 1864, Banská Bystrica) byl pedagog, mineralog, geolog, vlastivědný pracovník, organizátor vědeckého života a přírodovědecentomolog.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Základní školy navštěvoval v Pezinku a v Banské Bystrici, studoval na evangelických lyceích v Banské Bystrici, Banské Štiavnici, teologii v Bratislavě. Zprvu pracoval jako výpomocný učitel, později obchodní vedoucí v Brně. Od roku 1809 byl učitelem na Vyšší dívčí škole, později ředitelem (do 1859) soukromého evangelického ústavu pro výchovu a vzdělávání dívek v Banské Bystrici. Věnoval se mnoha přírodovědným a vlastivědným disciplínám, zejména geologickým a mineralogickým výzkumům. Kristián Andrej Zipser byl jedním z nejaktivnějších členů „Společnosti mineralogů“ v první polovině 19. století. Přičinil se během svého působení v Banské Bystrici o plnohodnotný mineralogický výzkum Slovenska. Sesbíral velké množství minerálů a doplňoval jimi mineralogické sbírky, čímž si získal velkou autoritu jednak doma, ale i za hranicemi. S jeho pomocí byla založena v roce 1850 Uherská geologická společnost. Sám sestavil mineralogicko-topografickou příručku, první svého druhu v Uhersku. Doplnil ji vlastními údaji z mineralogických cest po Slovensku a v zahraničí. Jako sběratel minerálů doplňoval sbírky vědeckých osobností a institucí. Jeho vlastní sbírka obsahovala přes 12 tisíc minerálů z celého světa. Na shromáždění Společnosti uherských lékařů a přírodovědců v Banské Bystrici 4. až 8. srpna 1842 referoval o geologických poměrech Zvolenské župy.

Vedle mineralogie se zabýval i numismatikou. Z etnografického hlediska zpracoval monografie Zvolenské a Turčianské stolice. K jeho zájmům patřila i paleontologie, archeologie a historie, zapojoval se i do veřejného života v Banské Bystrici. Jeho publikační činnost měla popularizační charakter, přibližoval v ní přírodní bohatství Uherska, zvláště Slovenska. Roku 1847 byl jedním z iniciátorů založení Uherské geologické společnosti, zúčastnil se i na přípravě jejích stanov. Byl členem více než 80 vědeckých společností a muzeí a nositelem několika zahraničních řádů a vyznamenání. Roku 1862 byl vyznamenán za zásluhy císařským zlatým křížem s korunou. V roce 1818 byl přijat za korespondujícího člena Ruské akademie věd v Sankt Petěrburgu.[1]

Entomologické aktivity[editovat | editovat zdroj]

V roce 1827 zpracoval a vydal příručku, která vyšla pod názvem: „Der Badegast zu Sliatsch in Nieder Ungarn“ s podtitulem: „Ein topographisch-Medizinischer Wegweiser für Fremde“. V první kapitole této publikace věnoval dostatek místa rozsáhlému popisu přírodních poměrů Sliače, kde vedle informací o výskytu nerostů uvedl také údaje o rostlinách z okolí tohoto lázeňského města, včetně některých údajů o motýlech. Tyto jeho údaje o motýlech jsou z hlediska entomologie velmi významné, neboť přispěly k rozšíření poznatků o výskytu motýlů na území Slovenska v 19. století. V této práci je uveden seznam asi 20 druhů motýlů, které zjistil v okolí Sliač. Tyto motýli patří do sedmi čeledí: (babočkovití, otakárkovití, Lycaenidae, Noctuidae, Geometridae, Sphingida a Arctiidae). Obzvláště zajímavé jsou údaje o výskytu jasoně červenookého (Parnassius apollo Linnaeus, 1758) v této oblasti, což svědčí o tom, že v 19. století byl tento vzácný druh motýla na Slovensku podstatně více rozšířen, než je tomu dnes.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Náhrobní kámen na evangelickém hřbitově v Banské Bystrici
  • Sbírka členských diplomů a korespondence v ŠOKA v Banské Bystrici

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Versuch eines topographisch-mineralogischen Handbuches von Ungern, Oedenburg 1817
  • Lesebuch zum Gebrauche in Töchterschulen, Kaschau 1822
  • Der Badegast zu Sliatsch in Nieder-Ungarn, Neusohl 1828
  • Ueber die Statution in Ungarn, 1834
  • Neusohl und dessen Umgebungen, Neusohl 1842
  • Die Versammlungen ungarischer Ärzte und Naturforscher, Neusohl 1846

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kristián Andrej Zipser na slovenské Wikipedii.

  1. Christian Andreas Zipser [online]. Ruská akademie věd, 2002-12-2, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovenský biografický slovník
  • Herčko, I.: 1976, [Zipser, K. A.]. Vlastivedný časopis, 25, p. 46 - 47.
  • Tibenský, J.; Hrochova, M. & Mauerová, M.: 1976, Bibliografia prírod., lekársk. a technick. vied na Slovensku do roku 1850. Matica Slovenská Martin, I, p. 718 - 720.
  • Anonym: 1982, Encyklopédia Slovenska, T - Ž. Bratislava, VI, p. 569.
  • Okáli, I.: 1986, [Zipser, K. A.]. Vlastivedný časopis, 35(1): p. 41 - 42.
  • Koleška, Z.: 1995, Seznam biografii čs. entomologů. 15. [Šafr, E.- Žoha, S.]. Klapalekiana, Supplementum, 31: p. 564 - 775, [9] Taf.: p. 750 - 751.
  • Groll, E. K. [ed.]: 2006, Entomologen der Welt (Biografien, Sammlungsverbleib). Datenbank, DEI Eberswalde im ZALF e. V.: „Zipser Kristián Andrej“
  • Franz von Kubinyi: Doctor Christian Andreas Zipser - Ein Lebensbild, Pest 1866

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Constantin von Wurzbach: Zipser, Christian Andreas. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 60. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1891, S. 173–175 (Digitalisat).