Chameleon kobercový
 Chameleon kobercový | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chondrata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | ještěři (Sauria) |
| Čeleď | chameleonovití (Chamaeleonidae) |
| Rod | chameleon (Furcifer) |
| Binomické jméno | |
| Furcifer lateralis (G. R. Gray, 1831) | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chameleon kobercový, Furcifer lateralis, je středně velký madagaskarský druh chameleona. V Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin je zařazen do přílohy II.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Tento chameleon má velkou hlavu s lehce vyklenutou přilbou. Jako všichni chameleoni má i chameleon kobercový oční víčka srostlá, zůstává jen malý otvor na zornici, a velké oči se mohou pohybovat do všech stran a nezávisle na sobě. Tělo je bočně zploštělé a hřbetní a hrdelní hřeben je tvořený jemnými šupinami. Silné nohy jsou zakončené prsty srostlými v klíšťky, které předních končetinách tvoří tři vnější a dva vnitřní prsty, na pánevních je tomu naopak. Prsty jsou opatřené silnými drápy. Ocas je dlouhý a ovíjivý. Samci dorůstají 18–28 cm, samice maximálně 25 cm.[3] Samci starší dvou měsíců mají viditelné váčky, ve kterých jsou ukryté hemipenisy, a na pánevních končetinách mají ostruhy. Barvoměna je u tohoto druhu velice výrazná: v klidu jsou chameleoni zbarveni poměrně nevýrazně, samci bývají nejčastěji zelení s černou kresbou s bílým laterálním pruhem táhnoucím se podél boků. Kresba je tvořena třemi až čtyřmi oválnými skvrnami na bocích, tlama, hrdlo a ocas jsou tygrované. Při slunění jsou spíše černí, aby přijali co nejvíc slunečního záření,[4] při vzrušení se chameleoni vybarvují, nejpestřeji jsou zbarvené březí samice a samice připravené k páření, jejich základní barva je hnědooranžové, a po obvodu tmavé boční skvrny jsou uvnitř bíložluté.[3][4]
Chameleon kobercový je endemit Madagaskaru, zde je hojný a nevyskytuje se prakticky na celém ostrově až do nadmořské výšky téměř 2000 m n. m. Je to stromový živočich, obývá především centra lesů, kde šplhá po nízkých stromech a keřích, ale nalézá se též přímo v lesích, včetně suchých trnitých lesů jihozápadního Madagaskaru, a nevyhýbá se ani parkům a zahradám.[5]
Je to samotářské zvíře, vůči jiným jedincům svého druhu je agresivní. Samice dává svolnost k páření najevo pestrým zbarvením. Samec svolnou samici neodežene, ale začne se k ní přibližovat trhavými pohyby a dvořit se jí kýváním hlavou. Samice nejprve před samcem uniká, ale nakonec ho nechá se přiblížit. Kopulace trvá 5-30 minut a okamžitě po skončení páření jsou vůči sobě partneři opět nepřátelští. Chameleon kobercový je vejcorodý, březost trvá 25-50 dní.[3] Samice klade vejce v několika snůškách po 4-23 kusech do mělké jamky v půdě a už za 10-30 dní po poslední snůšce je připravena k dalšímu páření.
Inkubace vajec trvá 160-350 dní.[3] Mladí chameleoni jsou ihned samostatní a agresivní i vůči svým sourozencům. Pohlavně dospívají velice brzy, již po čtyřech až šesti měsících.[3] V přírodě se dožívají maximálně jednoho roku života,[5] v zajetí dvou až tří let.[3]
Aktivní je ve dne. Chameleon kobercový je hmyzožravec, živí se mouchami, sarančaty a larvami hmyzu, které lapá vystřelovacím jazykem, ten svou délkou odpovídá délce těla ještěra.[4]
Chov[editovat | editovat zdroj]
Chameleona kobercového lze chovat pouze jednotlivě ve větším teráriu o rozměrech aspoň 40x40x60 cm,[3] terárium musí poskytovat spoustu možností ke šplhání, větve a vhodné živé rostliny. Délka světelného dne je 12-14 hodin, přes den se terárium vytápí na 24-38 °C, v noci na 16-20 °C, pod žárovkou by mělo být až 32 °C.[3] Relativní vlhkost vzduchu by se měla pohybovat mezi 60-100 %, proto je důležité rosení minimálně 2x denně.[3] Kapky vody z listů chameleoni také pijí. Mláďata se odchovávají jednotlivě v teráriích 15x25x20 cm velkých.[3]
V zajetí se chameleon kobercový krmí především cvrčky vhodné velikosti, dále přijímá zavíječe, sarančata, rybenky, mouchy a jiný přiměřeně velký hmyz. Nabízená potrava by měla být co nejpestřejší.[3]
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
Tento druh chameleona patří mezi velmi málo chované v zoo. Na počátku roku 2022 udávala databáze Zootierliste jen dvě zoo v Evropě s chameleonem kobercovým – zoologickou zahradu v ruském Petrohradu a český Zoopark Zájezd u Prahy.[6] V Zooparku Zájezd se je daří rozmnožovat: mláďata se vylíhla i v roce 2021.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Appendices I, II and III [online]. CITES, rev. 25.9.2012 [cit. 2012-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k KRAUS, Richard; KOCIÁN, Miroslav. Příručka pro teraristy: chameleoni a gekoni. Frenštát pod Radhoštěm: POLARIS, 1998. 223 s. ISBN 80-85911-38-8. Kapitola Popis rodů a druhů, s. 69–70.
- ↑ a b c BARCELOW, G. Furcifer lateralis [online]. Animal Diversity Web, 2000 [cit. 2012-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Jenkins, R.K.B., Andreone, F., Andriamazava, A., Anjeriniaina, M., Brady, L., Glaw, F., Griffiths, R.A., Rabibisoa, N., Rakotomalala, D., Randrianantoandro, J.C., Randrianiriana, J., Randrianizahana , H., Ratsoavina, F. & Robsomanitrandrasana, E. Furcifer lateralis [online]. IUCN Red List of Threatened Species, 2011 [cit. 2012-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ www.Zootierliste.de. www.zootierliste.de [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
- ↑ V Zooparku Zájezd se vylíhli první letošní chameleoni. Kladenské listy [online]. 2021-02-20 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KRAUS, Richard; KOCIÁN, Miroslav. Příručka pro teraristy: chameleoni a gekoni. Frenštát pod Radhoštěm: POLARIS, 1998. 223 s. ISBN 80-85911-38-8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chameleon kobercový na Wikimedia Commons
Taxon Furcifer lateralis ve Wikidruzích- BARCELOW, G. Furcifer lateralis [online]. Animal Diversity Web, 2000. Dostupné online. (anglicky)
