Rybenka domácí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRybenka domácí
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Podtřída bezkřídlí (Apterygota)
Řád rybenky (Zygentoma)
Čeleď rybenkovití (Lepismatidae)
Rod rybenka (Lepisma saccharina)
Binomické jméno
Lepisma saccharina
Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rybenka domácí (Lepisma saccharina) je bezkřídlý druh hmyzu, který nese jméno podle tvaru a povrchu těla pokrytého stříbřitými šupinkami. Patří k běžným obyvatelům lidských příbytků. Jedná se o kosmopolitní druh.[1]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Forbicina plana, Geoffroy, 1762
  • Lepism saccharifera, N. Mohr, 1786
  • Lepisma quercetorum, Wygodzinsky, 1945
  • Lepisma semicylindrica, De Geer, 1782
  • Lepisma vulgaris, Scopoli, 1763[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělo rybenky je ploché, protáhlého tvaru, 0,8 až 2,0 cm dlouhé, pokryté stříbrošedými šupinkami. Z oblasti hlavy vybíhají dva tykadlovité útvary. Konec těla opatřen trojicí přívěsků (dva štěty a jeden paštět) připomíná svým vzhledem jakýsi ocásek.[3]

Rybenka je aktivní v noci, kdy se vydává za potravou. Přemisťuje se rychlým během přerušovaným náhlými krátkými zastávkami. Vyhýbá se přímému slunečnímu světlu. Je-li účinkům světla náhle vystavena, snaží se rychle ukrýt ve stínu.[3]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rybenka obývá všechny světadíly včetně ostrovů v Tichomoří.[4] Jako vlhkomilný druh je vázána na prostředí o 75 až 95% relativní vlhkosti.[5]

V přírodě vyhledává vrstvy spadaného listí nebo štěrbiny pod kameny.[3] V zástavbě lidských sídlišť lze na rybenku narazit ve sklepech, koupelnách, garážích, toaletách a podkrovních prostorách.[6] Vyskytuje se i pod nábytkem či v knihách.[3]

Z evolučního hlediska se soudí, že rybenky se na světě objevily dříve než švábi.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Sameček rybenky vytvoří spermatofor v podobě hedvábného vlákna a uloží ho do země, odkud ho sebere samice. Oplodněná vajíčka klade samička do nejrůznějších štěrbin v místech, kde se teplota pohybuje mezi 22 až 27 °C. Vajíčka jsou kladena jednotlivě nebo v malých skupinkách po dvou až třech. Za svůj život samička takto naklade až 100 vajíček. Vývoj vajíčka trvá 3 až 6 týdnů v závislosti na teplotě. Teplota prostředí ovlivňuje též další vývoj vylíhnutých nymf. Nymfy se podobají dospělým jedincům, jsou však menší.[3]

Rozmnožování rybenky probíhá ve vhodném prostředí nezávisle na ročním období.[3]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Rybenky se živí převážně organickými látkami rostlinného původu s obsahem sacharidů a proteinů. Součástí jejich jídelníčku tak mohou být listy papíru, lepidlo, tapety, fotografie, oblečení, ale i cukr, mouka apod.[3]

Predátoři[editovat | editovat zdroj]

Rybenky jsou loveny škvory, stonožkami, někdy i pavouky.[7][8]

Vztah k člověku[editovat | editovat zdroj]

Rybenky jsou vnímány jako domácí škůdci, poněvadž mohou poškodit vybavení domácností.[9] Mohou kontaminovat potraviny, do kterých se dostanou. Nepatří však k přenašečům žádné pro člověka nebezpečné choroby.[6][10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silverfish na anglické Wikipedii.

  1. ZAHRADNÍK, Jiří; SEVERA, František. Hmyz. 2. vyd. Praha : AVENTINUM, 2004. ISBN 80-86858-36-7. S. 88.  
  2. Rybenka domácí [online]. biolib.cz, [cit. 2010-05-09]. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g h Lepisma saccharina [online]. Animal Diversity Web, [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. YATES, Julian R. III. Silverfish [online]. University of Hawaii, [cit. 2009-11-27]. Dostupné online.  
  5. BARNES, Jeffrey K.. Silverfish [online]. University of Arkansas, October 6, 2005, [cit. 2008-12-25]. (Arthropod Museum Notes.) Dostupné online.  
  6. a b JACKMAN. Silverfish [online]. [cit. 2009-11-20]. (AgriLife Extension.) Dostupné online.  
  7. JACOBS, Steve, Sr.. House Centipedes — Entomology — Penn State University [online]. Pennsylvania State University, [cit. 2009-11-23]. Dostupné online.  
  8. PEHLING, Dave. Spiders [online]. Washington State University, [cit. 2009-11-23]. Dostupné online.  
  9. DAY, Eric. Silverfish factsheet, Department of Entomology [online]. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia State University, August, 1996, [cit. 2008-12-25]. (Virginia Cooperative Extension.) Dostupné online.  
  10. HAHN, Jeffrey, Kells, Stephen A. Silverfish and Firebrats [online]. University of Minnesota Extension, [cit. 2009-11-27]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]