Bystré (zámek)

Zámek Bystré
	pohled na zámek přes Panský rybník
Účel stavby
	ústav sociální péče
Základní informace
Sloh	renesanční
Výstavba	kolem r. 1097 (tvrz)
Přestavba	1586–1590 (zámek), 1978
Stavebník	Jan Bezdružický z Kolovrat
Další majitelé	Mokošínští z Mokošína, Žehušičtí z Nestajova, Kolovratové, Martinicové, Valderodové, Lichtenštejnové, Hohenembsové, Habsburkové
Současný majitel	Pardubický kraj
Poloha
Adresa	Zámecká 1, Bystré, Česko
Ulice	Zámecká
Souřadnice	49°37′45,84″ s. š., 16°21′5,04″ v. d.
	Bystré (zámek) Bystré (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	45164/6-3019 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	www.dnzbystre.cz
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Bystrém (německy Schloss Frischberg) tvoří zámecké a hospodářské budovy obklopené parkem, jsou situované 11 km jihovýchodně od města Poličky. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky^[1] a není veřejnosti nepřístupný.

Historie

V blízkosti dnešního zámku bývala údajně již počátkem 11. století lovecká tvrz se vsí, kterou ovšem poprvé do literatury uvedl Tomáš Pešina z Čechorodu, podle Františka Palackého ji dal roku 1095 postavit Bedřich z Mokošína.^[2] Za vlády Karla IV. a později Bystré patřilo k panství Svojanov, sídlil zde purkrabí Michálek z Vlašimi, za jehož správy bylo Bystré povýšeno na městečko. Ve skutečnosti lze vznik tvrze klást až k roku 1533, za Žehušických z Nestajova. Během jejich vlády došlo k rozdělení majetku mezi více dědiců, tehdy se připomíná tzv. panský dům, zřejmě tvrz na místě dnešního zámku. Sňatkem přešlo Bystré koncem 16. století na Jana Bezdružického z Kolovrat († 1604), který v letech 1586–1590 nechal postavit renesanční zámek s trojkřídlou dispozicí.

Nově vystavěný zámek byl rodištěm dalšího majitele z rodu Kolovratů, Viléma Jindřicha Bezdružického z Kolovrat (1589–1642), jehož vláda se vyznačovala především četnými spory s bysterskými měšťany. Po jeho bezdětné smrti přešlo Bystré na vzdáleného příbuzného Oldřicha Františka Libštejnského z Kolovrat (1607–1650). Ten sice vlastnil řadu dalších statků v Čechách a zastával vysoké státní úřady v Praze a ve Vídni, ale podporoval rozvoj městečka. V roce 1641 bylo Bystré včetně zámku výrazně poničeno švédskými vojsky, v roce 1650 přešlo panství dědictvím na rod Martiniců.

Za Maxmiliána Valentina z Martinic došlo v letech 1654–1655 k zásadnímu rozšíření zámku, při stavbě hospodářských budov byla tehdy do zámeckého areálu začleněna původní tvrz ze 16. století^[3]. Po jeho smrti přešlo Bystré na čtyři dědice, kteří v roce 1686 prodali panství hraběti Janu Pavlovi z Valderode za 175 000 zlatých. Ten se ale brzy dostal do finanční tísně a v roce 1694 koupil Bystré v dražbě kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna za 234 000 zlatých.

V letech 1707–1712 se panství Bystré stalo předmětem historicky důležité obchodní transakce. Tehdejší majitel kníže Jan Adam z Lichtenštejna vyměnil Bystré s hrabětem Jakubem Hanibalem z Hohenembsu (1653–1730) za říšské panství Vaduz, které bylo vzápětí povýšeno na knížectví Liechtenstein. Hohenemsové (psáno též Hohenemsové) se do historie Bystrého zapsali především výstavbou farního kostela sv. Jana Křtitele a radnice, za polního maršála Františka Rudolfa z Hohenemsu (1686–1756) došlo i na barokní úpravy zámku, kde byla zřízena kaple a upraveny byly prostory v hlavní budově, například velký sál se štukovou výzdobou stropů.

Rod Hohenemsů vymřel v roce 1759 a krátce nato bylo stanoveno, že v případě bezdětného úmrtí dalších dědiců přejde Bystré právem odúmrti na panovnickou dynastii Habsburků. Po roce 1759 ale Bystré ještě přes sto let přecházelo na ženské potomstvo. Nejprve to byla Marie Rebeka Hohenemsová, provdaná hraběnka z Harrachu (1742–1806), po níž je pojmenován rybník Rebeka pod zámkem. Její dědičkou byla dcera Maria Walburga (1762–1828), provdaná hraběnka Truchsess-Zeil. Počátkem 19. století byla do Bystrého převezena rodová obrazárna z rakouského zámku Hohenems, později ale byla část sbírek prodána kvůli dluhům. Hraběnka Truchsess-Zeil v Bystrém nepobývala, jejím sídlem byl zámek Kunín u Nového Jičína.

Po roce 1828 se panství stalo předmětem vleklého soudního sporu a v roce 1848 převzala panství poslední dědička z rodu Hohenemsů, baronka Ernestina z Langetu (1804–1868). Ta musela léta opuštěný zámek znovu zařídit a založila také anglický park na místě bývalé ovocnářské a zelinářské zahrady. Za její éry se zámek v Bystrém stal kulturním centrem, hrálo se zde divadlo, pořádaly koncerty a scházeli se tu významní čeští umělci (J. Mánes, J. Neruda, J. L. Lukes). Po smrti baronky z Langetu roku 1868 vznesli nárok na Bystré Lichtenštejnové, Harrachové, Truchsess-Zeilové a další vzdáleně příbuzné rody, jejich práva však zamítl vrchní zemský soud v Praze a velkostatek přešel právem odúmrti do soukromého majetku císaře Františka Josefa. Ten také do tzv. velké titulatury převzal titul hrabat z Hohenemsu a jeho manželka, císařovna Alžběta, na svých cestách inkognito často užívala jméno hraběnky z Hohenemsu. Jako hraběnka z Hohenemsu vystupovala i na své poslední cestě do Švýcarska, kde byla zavražděna. V letech 1904–1906 pobýval na zámku Jaroslav Vrchlický, jehož zeť Gabriel Čáp zde působil jako úředník správy velkostatku^[2].

Zámek ve 20. století a současnost

Po vzniku Československé republiky byly všechny majetky Habsburků zkonfiskovány a z Bystrého se stal státní velkostatek se sídlem ředitelství na zámku. Po roce 1945 sloužil zámek jako sklad, od roku 1953 zde sídlilo postupně několik internátních škol. Po roce 1953 byla ze zámku odvezena obrazárna hrabat z Hohenemsu; 92 obrazů bylo nejdříve rozmístěno do několika objektů, ale nyní jsou všechny v městském muzeu a galerii v Poličce. V letech 1963–1964 byl zámek zrekonstruován, o deset let později byl obnoven park. V roce 1978 poničily interiéry zámku dva požáry, načež došlo k další rekonstrukci. Od sedmdesátých let 20. století v zámku sídlí ústav sociální péče pro mentálně postižené (nyní Domov na zámku Bystré, příspěvková organizace Pardubického kraje). Anglický park je volně přístupný.

Galerie

Severní křídlo zámku z konce 16. století
Jižní křídlo zámku z poloviny 17. století
Nádvoří zámku po rekonstrukci v roce 1978
Erb hraběte Františka Rudolfa z Hohenemsu

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-06]. Identifikátor záznamu 157588 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b T. ŠIMEK, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989, s. 62
↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996 ISBN 80-85983-13-3

Literatura

GLOSER, Jaroslav jun.: Knížka o Bystrém, svazek 3 Zámek; Bystré 1993
Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech I. A-J. Praha 1978
Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 61-62.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Bystré na Wikimedia Commons
zámek na hrady.cz

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-06]. Identifikátor záznamu 157588 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[#1-2] T. ŠIMEK, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989, s. 62

[3] KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996 ISBN 80-85983-13-3

[1]

[2]

[3]