Brno dolní nádraží
Šablona:Infobox Železniční stanice Brno dolní nádraží (též Brno-dolní nebo Rosické nádraží) je nákladní železniční stanice v Brně nacházející se ve čtvrti Trnitá v km 2,420 dvoukolejné elektrifikované trati Brno-Horní Heršpice – Brno-Maloměřice. Disponuje osmi dopravními a dvanácti manipulačními kolejemi, jsou do ní zaústěny tři vlečky.[1]
Historie
Po dvojnádraží KFNB/StEG (dnes stanice Brno hlavní nádraží, dříve též horní nádraží) se jedná o třetí nejstarší brněnské nádraží. Zprovozněno bylo 2. ledna 1856 na okraji brněnského předměstí Trnitá jako koncová stanice Brněnsko-rosické dráhy (odtud „rosické nádraží“),[2] která si zde zřídila také výtopnu.[3] Roku 1870 převzala provoz na této dráze StEG, která na rosickou trať napojila ve Střelicích svoji vlastní novou dráhu z Hrušovan nad Jevišovkou (resp. z Vídně). Aby spojila svoji část horního nádraží s dolním nádražím (které bylo podstatně rozšířeno), postavila tohoto roku StEG také spojku vedoucí po náspu kolem dnešní Vaňkovky a obchodního domu Tesco (podél ulice Dornych) k severnímu zhlaví hlavního nádraží před viaduktem přes Křenovou ulici.[4] Od té doby již dolní nádraží bylo využíváno pouze jako nákladní stanice, osobní vlaky zde nezastavovaly a pokračovaly po tomto propojení až na hlavní nádraží.[5] V roce 1879 se Brněnsko-rosická dráha stala součástí StEG.[4]
Do severního zhlaví rosického nádraží byla v roce 1887 přivedena další trať StEG, Vlárská dráha (včetně židenické spojky), na kterou byla napojena v roce 1890 nákladní Svitavská pobřežní dráha, již využívaly nákladní vlaky od Tišnova pro přímou jízdu na dolní nádraží, které bylo opět rozšířeno. Osobní vlaky z Vlárské trati v prvních letech dojely na rosické nádraží a následně sunuly po spojce na horní nádraží, od roku 1900 již na dolní nádraží nezajížděly a využívaly židenickou spojku. V roce 1904 postavila StEG před řekou Svratkou z jižního zhlaví stanice odbočující střelickou spojku na trať KFNB, kterou začaly využívat pro jízdu na hlavní nádraží osobní vlaky od Střelic.[4] V roce 1909 byla StEG zestátněna.[6] V letech 1966–1970 byla trať Brno-Horní Heršpice – Brno dolní nádraží – Brno-Židenice přestavěna na nákladní průtah, který je v této podobě využíván dodnes; zároveň byla roku 1970 zrušena přímá spojka na hlavní nádraží k viaduktu na Křenové.[4]
Výtopnu Brněnsko-rosické dráhy na dolním nádraží začala v roce 1870 využívat StEG, která ji postupně rozšiřovala a stala se pro ni hlavní brněnskou výtopnou. Po zestátnění se jednalo o jedno ze dvou hlavních lokomotivních dep ve městě, sloučeny byly až v roce 1994. Nyní je součástí DKV Brno.[3]
.jpg)
V letech 2010–2012 bylo po nákladním průtahu každodenně vedeno několik vlaků linky S1 IDS JMK, rosickým nádražím však pouze projížděly.[7] V roce 2013, poprvé od roku 1870, bylo dolní nádraží využito i pro osobní dopravu. Kvůli rozsáhlé rekonstrukční výluce hlavního nádraží byla na místě třetí staniční koleje dolního nádraží vybudováno 200 m dlouhé provizorní nástupiště, u kterého od 13. července do 11. srpna 2013 zastavovaly dálkové vlaky (EuroCity a expresy). Regionální vlaky byly většinou ukončeny ve stanicích na okrajích města, pouze integrovaná linka S3 nákladním průtahem projížděla bez zastavení.[5][8]
V místě dolního nádraží počítají plány s výstavbou nového, přesunutého brněnského hlavního nádraží.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Staniční řád železniční stanice Brno dolní nádraží [online]. Eu07.pl [cit. 2014-05-11]. Dostupné online.
- ↑ KOTOUL, Vlastimil, a kol. 130 let Brněnsko-rosické uhelné dráhy Brno – Zastávka u Brna, Lokomotivního depa Brno a historie vzniku brněnského železničního uzlu. Brno: Sdružený klub železničářů Brno, 1986. S. 53. [Dále jen Kotoul.]
- ↑ a b HÁJEK, Zdeněk. Historický vývoj provozu a oprav železničních vozidel v uzlu Brno – Výtopny a depa. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 45–50.
- ↑ a b c d KOTRMAN, Jiří. Historický vývoj brněnského železničního uzlu. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 30–42.
- ↑ a b NOHEL, Petr. Léto ve znamení rozsáhlých výluk na jižní Moravě [online]. Spz.logout.cz, 2013-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Kotoul, s. 55.
- ↑ Poslední vlak přes dolní nádraží [online]. Jza.smerem.cz, 2012-12-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Letní výluky vlaků v Brně [online]. Idsjmk.cz [cit. 2014-05-11]. Dostupné online.
- ↑ TAUŠOVÁ, Zuzana. Vlaky z Brna do Prahy pojedou v létě až od Zvonařky [online]. Idnes.cz, 2013-05-24 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online.