Přeskočit na obsah

Bratrská borovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxuPamátný strom (zaniklý)
Bratrská borovice
torzo v srpnu 2009
torzo v srpnu 2009
Druhborovice lesní
Pinus sylvestris[1]
Zánik8. června 1971
Ochranajiž ve 40. l. 20. st.[1]
Poloha
KrajKrálovéhradecký
OkresRychnov nad Kněžnou
ObecSynkov-Slemeno
KatastrSlemeno u Rychnova n. K.
Polohales Habřina
Nadmořská výška300 m n. m.
Souřadnice
Bratrská borovice
Bratrská borovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bratrská borovice ve Lhotce u Rychnova nad Kněžnou, byla zasazena na památku Synodu Jednoty bratrské. Do současnosti se dochovalo pouze torzo, protože borovice zanikla počátkem 70. let 20. století. V první polovině 20. století se u borovice scházeli Čeští bratři z Rychnova nad Kněžnou, z Potštejna, Litic a okolí, místo bylo rovněž hojně navštěvováno potomky exulantů z Německa.[2]

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • název: Bratrská borovice, památná borovice pod Jedlinou[1], Jedlinská borovice[3]
  • výška: 21 m (1940)[1]
  • obvod: 365 cm (1940)[1], přes 400 cm (1939)[2]
  • šířka koruny: 20 m (1939)[2]
  • věk: 250-300 let (1940)[1], 300-400 let (1939)[2]
  • sanace: zaplombované otvory

Strom roste v lese Habřina asi 200 kroků od okresní silnice.

Stav stromu a údržba

[editovat | editovat zdroj]

Původně (do 80. let 19. století) v těchto místech rostly převážně listnáče - duby a habry - proto nese lesík jméno Habřina. V první polovině 20. století rostla borovice solitérně na svažitém palouku obklopeném lesem.[2]

Dříve (snad koncem první čtvrtiny 20. století) byl na kmeni umístěný obrázek. V meziválečném období patřilo území i s borovicí lesnímu radovi Františku Jelínkovi, řediteli velkostatku v Rychnově nad Kněžnou. Ten se postaral i o zaplombování otvorů do dutiny. Borovice byla již tehdy chráněná Památkovým úřadem v Praze. Strom obepínala jakási čtyřhranná uzamčená zahrádka (ta je patrná i na starších pohlednicích). Ve vzdálenosti 4, 6 a 7 metrů od kmene byly vysázené douglasky.[1]

V roce 1940 byly čtyři spodní větve zcela suché, v dutině hnízdily sovy a již deset let byl pozorován méně příznivý zdravotní stav stromu.[1] Definitivní zánik způsobila bouře 8. června 1971, která stromu rozlomila korunu.

Po zániku byl kmen zakonzervován tehdejšími pracovníky státní ochrany přírody v Rychnově, okolí upraveno a k torzu postavena zídka. Nedaleko byla vysazena i mladá borovička.[3]

Bratrská borovice
historický snímek - Jan Vilím
kolem roku 1900

Historie a pověsti

[editovat | editovat zdroj]

V místě borovice se za krále Jiřího z Poděbrad houfně usazovali Čeští bratři. Roku 1467 se zde konal synod Jednoty bratrské a bratrský duchovní Matěj z Kunvaldu na něm byl zvolen prvním biskupem Jednoty. Rovněž zde byli vybráni tři duchovní správcové. U Českých bratří se tu zastavil i Jan Ámos Komenský, když opouštěl vlast. V době pobělohorské vykázal Bratry do Německa Nizozemec Kašpar Hugo z Grambů, majitel kosteleckého panství, území bylo připojeno k panství rychnovskému, vesnice pobořena a jako jediná stavba zůstala pozdější hájovna, původně obydlí panského zahradníka zvané nezvykle Palma od palem v zahradě, případně prostě Palma.[2]

Podle pověsti byla borovice vysazena v místě statku bratra Duchka, u něhož se konal synod. Semeno prý pocházelo z Palestiny.[2] Některé pověsti říkají, že borovici vysadili na památku prohlášení Jednoty bratrské za církev, ale že samotné prohlášení se konalo v chalupě za lesem.[3]

Alois Jirásek uvádí další pověsti: Podle jedné se pod borovicí sejdou a pohněvají všichni panovníci světa a započne světová válka, ze které zbude jen hrstka lidí, která by se pod plachtu vozu vešla. Ti odslouží mši na pařezu u rybníčka, pak se vrátí k borovici, kde se usadí a započnou šťastný život. Jiná verze pověsti situuje sešlost králů pod borovicí na poslední den světa, králové zde poobědvají, Česká země bude roznesena kopyty hřebců a ženy zabijí tureckého císaře přeslicemi.[4]

Obraz v kultuře a umění

[editovat | editovat zdroj]

Velmi zdařilý lept borovice pochází od umělce Jana Šplíchala z Dolní Sloupnice. 30. března 1891 ji zachytil na kresbě Theophilus Reichel, otec kazatele Karla Reichla z Potštejna, který o stromu psal roku 1939 v Jednotě bratrské. Rozsáhlou stať pro knihu Pověsti Rychnovska připravil řídící učitel Karel Popelka. Mnohé pověsti v díle Husitský král rozepsal Alois Jirásek. Báseň o památné borovici složil doktor Josef Kalis z Rychnova nad Kněžnou, který ji téměř denně chodil obdivovat:

Pod Jedlinou borovice stojí košatá,
větve její nebes jak v dálku rozpjatá.
Rozkládá se na palouku v svahu, kolem les,
nad nímž pne se majestátně vzhůru do nebes.
— JUDr. Josef Kalis

Černobílá fotografie borovice se rovněž dostala na řadu pohlednic, její kresba zdobí titulní stranu knihy Staré a památné stromy na Rychnovsku od Františka Hrobaře. S Janem Ámosem Komenským kázajícím lidu ji vymaloval Vlastimil Beneš.[2] Na vlastní kresbě ji zachytil i akademický malíř Jaroslav Turek.

Další zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

S místem a borovicí byla spjata zmíněná hájovna zvaná Palma a louka Felčárka s tůňkou zvanou Jezírko. Ta byla unikátní porostem řezanu aloesovitého (Stratiotes aloides) nesprávně označovaného jako leknín, který sem byl přenesen z jižní Moravy (už roku 1940 však byl vyhynulý). Jezírko chránil výnos ministerstva školství a národní osvěty v Praze ze dne 31. prosince 1933 číslo 143.547-V o ochraně přírodních památek. Podle pověsti skončil v jezírku kalich, který doň vhodili Bratři, aby předešli jeho potupě, když je při bohoslužbě překvapili vojáci.[1]

Borovici byl věnován prostor v pořadu České televize Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 4: Stromy žijí s lidmi. Ve stejnojmenné knize vydané k pořadu však chybí.

Památné a významné stromy v okolí

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d e f g h i HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola Slemeno, s. 80–84. 
  2. a b c d e f g h DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. [s.l.]: Okresní osvětový sbor, 1939. 185 s. Kapitola Památná borovice pod Jedlinou (napsal řídící učitel Karel Popelka), s. 30–32. 
  3. a b c HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 9. Pro víru, lásku a naději, s. 53. 
  4. JIRÁSEK, Alois. Husitský král. Praha: J. Otto, 1930. 480 s. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. 
  • DVOŘÁK, Stanislav. Pověsti Rychnovska. [s.l.]: Okresní osvětový sbor, 1939. 185 s. 
  • JIRÁSEK, Alois. Husitský král. Praha: J. Otto, 1930. 480 s. 
  • HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. 
  • HRUŠKOVÁ, Marie. Stromy památné v kresbách Jaroslava Turka. Ilustrace Jaroslav Turek. Praha: Marie Hrušková, 2007. 85 s. ISBN 978-80-254-1015-8. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]