Boris Němcov

Boris Jefimovič Němcov
Vicepremiér Ruské federace
Ve funkci: 28. dubna 1998 – 28. srpna 1998
Prezident	Boris Jelcin
První vicepremiér Ruské federace
Ve funkci: 17. března 1997 – 28. dubna 1998
Prezident	Boris Jelcin
Stranická příslušnost
Členství	Svaz pravicových sil (1999–2008)
Narození	9. října 1959 Soči, Sovětský svaz
Úmrtí	27. února 2015 (ve věku 55 let) Moskva, Rusko
Příčina úmrtí	střelná rána
Místo pohřbení	Trojekurovský hřbitov v Moskvě (od 2015)
Partner(ka)	Anna Durická
Děti	Žanna Borisovna Němcovová
Příbuzní	Igor Wilenowitsch Eidman (bratranec)
Profese	politik, fyzik, státník a poslanec Státní dumy
Náboženství	Ruská pravoslavná církev
Ocenění	medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy (1995) Řád svatého pravověrného knížete Daniila Moskevského (1996) Uznání prezidenta Ruské federace (1996) medaile Za upevnění bojové spolupráce (2001) Řád knížete Jaroslava Moudrého 5. třídy (2006) … více na Wikidatech
Commons	Boris Nemtsov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris Jefimovič Němcov (rusky Борис Ефимович Немцов; 9. října 1959 Soči – 27. února 2015 Moskva) byl ruský liberální opoziční politik, kritik administrativy prezidenta Vladimira Putina. V letech 1997–1998, v době prezidentství Borise Jelcina, zastával funkci vicepremiéra země. Původním povoláním byl matematik a fyzik. V únoru 2015 byl zastřelen v Moskvě.

Život

Boris Němcov se narodil v černomořském městě Soči. Jeho matka byla Židovka. Absolvoval radiofyzikální fakultu Gorkovské univerzity. Jako vědec vzbuzoval Němcov velké naděje, měl ale větší zájem o veřejnou činnost.

V letech 1991 až 1997 zastával post gubernátora Nižního Novgorodu. V r. 1992 byl na seznamu „200 světových předáků příštího století", který sestavila Cambridgeská univerzita. Bylo mu tehdy 33 let a byl nejmladším ruským gubernátorem. Roku 1994 vzal Boris Jelcin Němcova na státní návštěvu v USA a na banketu při otevření nové ruské ambasády ho představil Billu Clintonovi jako příštího ruského prezidenta. Od roku 1997 zastával Němcov funkci vicepremiéra v nově rekonstruované vládě. Němcov byl obdivovatelem britské premiérky Margaret Thatcherové a úzce spolupracoval s Anatolijem Čubajsem, který bývá označován za otce ruské privatizace v 90. letech 20. století. Finanční krize, která Rusko zasáhla v roce 1998, však Němcova stála funkci ve vládě.

Až do roku 2010 byl Němcov jedním z předáků pravicové strany Svaz pravicových sil, která se dvakrát za sebou nedostala do parlamentu. Poté byl jedním z předáků hnutí Solidarita a vyvíjel všestranný nátlak na moc z pozic liberalismu.

V letech 2007 až 2011 byl kvůli účasti na protestech třikrát zatčen. V jednom z případů byl odsouzen k 15 dnům vězení, což odsoudili američtí senátoři John McCain a Joe Lieberman. Organizace Amnesty International jej tehdy označila za vězně svědomí.

V roce 2010 se stal jedním z prvních signatářů opoziční kampaně s názvem Putin musí odejít.

V době příprav ZOH v Soči zveřejnil zprávu s názvem Zimní olympiáda v subtropech, která se zabývala výrazným předražením nových olympijských objektů a nízkou kvalitou jejich provedení. Němcov uvedl, že hry budou stát více než padesát miliard dolarů, přičemž rozkradeno z nich bude až šedesát procent.

Atentát

Související informace naleznete také v článku Vražda Borise Němcova.

V pátek 27. února 2015 byl Němcov v centru Moskvy krátce před půlnocí čtyřikrát střelen neznámým střelcem, načež na následky zranění zemřel.

V interview z 10. února téhož roku Němcov vyjádřil své obavy z toho, že ho prezident Putin nechá zabít. Němcov se totiž netajil svými kritickými postoji k roli Ruska ve válce na východě Ukrajiny. Prezident Putin po jeho vraždě prohlásil, že „uděláme vše, aby organizátoři a vykonavatelé podlé a cynické vraždy byli po zásluze potrestáni."

Němcov byl zabit krátce před plánovaným masovým protestem opozice, který se konal v neděli 1. března. Původně mělo jít o demonstraci proti hospodářské krizi a válce na Ukrajině, po vraždě Němcova se změnila na vzpomínkový pochod. Zúčastnilo se jej několik desítek tisíc lidí, mnozí drželi Němcovovy fotografie, řada lidí měla placky s nápisem „Nebojím se“. Někteří účastníci nesli na transparentech kritická hesla, ozvalo se volání „Rusko bez Putina“.

Vykonavatelé byli dopadeni, ale objednatel vraždy je dosud nejasný. Ruský opoziční politik a Němcovův přítel Ilja Jašin z vraždy obvinil čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Podle Jašina se Čečensko pod vládou Kadyrova „stalo islámským státem uvnitř Ruska a nepodřizuje se (ruským) zákonům". 13. července 2017 byl pachatel vraždy Čečenec Zaur Dadajev odsouzen k 20 letům odnětí svobody. Čtveřice čečenských spolupachatelů byla odsouzena k trestům od 11 do 19 let. Kadyrova označili za objednatele vraždy také advokáti pozůstalých.

Reakce

Smuteční průvod na památku Borise Němcova (1. března 2015 v Moskvě)

Atentát na Němcova odsoudil americký prezident Barack Obama, který se s ním setkal v Moskvě v roce 2009. Označil jej za „brutální vraždu“ a ruskou vládu vyzval k rychlému, nestrannému a transparentnímu vyšetření události.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko uvedl, že je smrtí Němcova šokován. Němcova, který byl zastáncem prozápadního kurzu Ukrajiny, považoval za „jednoho z mála, které může nazývat přáteli“. V březnu 2015 se rozhodl udělit mu Řád svobody.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že bude uděláno vše pro to, aby byli organizátoři a vykonavatelé podlé a cynické vraždy Borise Němcova po zásluze potrestáni.

Náměstí ve Washingtonu, D.C., kde sídlí velvyslanectví Ruské federace ve Spojených státech, bylo v roce 2018 přejmenováno na náměstí Borise Němcova. V Praze vznikla iniciativa za pojmenování náměstí Pod kaštany v Praze 6-Bubenči na náměstí Borise Němcova a vznikla petice adresovaná radě hlavního města Prahy. Na zmíněném náměstí sídlí velvyslanectví Ruské federace. Iniciativu vyslyšel primátor Prahy Zdeněk Hřib a náměstí bylo po schválení Radou Prahy i Zastupitelstvem Prahy přejmenováno 27. února 2020, tedy pět let po jeho smrti. Podle bývalého velvyslance České republiky v Rusku a na Ukrajině Jaroslava Bašty přejmenovat náměstí, kde sídlí ruské velvyslanectví, „souvisí s politickým trendem, který je zaměřen protirusky s jistou formou rusofobie.“

Životopisný dokumentární film o Borisi Němcovovi, sestavený převážně z autentických videosekvencí, byl představen v Knihovně Václava Havla v červnu 2017. Autorem filmu je Němcovův blízký spolupracovník Vladimir Kara-Murza.

Majetek

Němcov po sobě zanechal majetek v hodnotě asi 300 milionů rublů (asi 114 milionů Kč), o který se po jeho smrti strhla právní bitva mezi jeho potomky. Němcov tvrdil, že majetek získal díky spekulacím s akciemi a výnosným investicím.

Vyznamenání

• Medaile Řádu Za zásluhy o vlast II. třídy – Rusko, 10. března 1995 – za služby státu související s dokončením první etapy kupónové privatizace
• Vděčnost prezidenta Ruské federace – Rusko, 12. srpna 1996 – za aktivní účast na organizaci a vedení volební kampaně prezidenta Ruské federace v roce 1996
• Medaile Za upevňování bojového přátelství – Rusko, 2001
• Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy – Ukrajina, 19. srpna 2006 – udělil prezident Viktor Juščenko za významný osobní přínos k rozvoji mezinárodní spolupráce, posílení autority a pozitivního obrazu Ukrajiny ve světě a za popularizaci jejich historických a moderních úspěchů
• Řád svobody – Ukrajina, 2. března 2015 – udělil prezident Petro Porošenko za vynikající osobní zásluhy o rozvoj demokracie, dodržování ústavních práv a svobod člověka a občana a za nezištnou sociální a politickou aktivitu

Fotogalerie

• 
  Boris Němcov na Světovém ekonomickém fóru (2003)
• 
  Boris Němcov (2008)
• 
  Boris Němcov (2012)
• 
  Místo, kde byl zavražděn Boris Němcov (Moskva)
• 
  Lidé nosí květiny k místu, kde byl zavražděn Němcov, (28. února 2015, Moskva)
• 
  Transparent - 'Vrazi jsou v Kremlu'
• 
  Transparent - 'Putin zavraždil/zabil Němcova'

Odkazy

Související články

• Ilja Jašin
• Vražda Borise Němcova
• Povolební protesty v Rusku 2011–2013
• Náměstí Borise Němcova

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris Němcov na Wikimedia Commons
• Osoba Boris Němcov ve Wikicitátech
• Путин. Война. ('Putin. Válka.'). Elektronická verze knihy Borise Němcova (on-line).

Autoritní data	NKC: js20020812527 BNF: cb170503589 (data) GND: 120573407 ISNI: 0000 0003 8560 1739 LCCN: no95004454 LNB: 000114922 NLI: 987007305314805171 NTA: 163649685 PLWABN: 9810635443205606 SELIBR: 212065 SUDOC: 114728100 VIAF: 192380657, 131800964 WorldCat Entities: E39PBJgd63MxdxgXhjQCGhrXh3

Portály: Rusko | Politika