Přeskočit na obsah

Blažej Slanina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blažej Slanina
Rektor univerzity v Olomouci
Ve funkci:
1633 – 1636
PředchůdceJiří Meridies
NástupcePaolo Anastasio
Rektor univerzity v Olomouci
Ve funkci:
1639 – 1643
PředchůdceDaniel Kirchner
NástupcePaolo Anastasio
Provinciál české jezuitské provincie
Ve funkci:
1649 – 1652
PředchůdceMartin Středa
NástupceOndřej Schambogen

Narození3. února 1588
Jindřichův Hradec České královstvíČeské království České království
Úmrtí5. května 1653 (ve věku 65 let)
Jičín České královstvíČeské království České království
Alma materFerdinandova univerzita v Praze
Profesepedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Blažej Slanina (latinsky Blasius Slaninus; 3. února 1588 Jindřichův Hradec5. května 1653 Jičín) byl český právník, jezuita, profesor teologie na Ferdinandově univerzitě v Praze (Univerzita Karlova) v letech 1633–1636 rektor olomoucké univerzity,[1] v letech 1639–1643 také rektor Ferdinandovy univerzity v Praze a v letech 1649 až 1652 provinciál české jezuitské provincie.

Mládí a studia

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jindřichově Hradci v jižních Čechách. Od svých dvanácti let navštěvoval zdejší jezuitskou kolej, založenou roku 1594 Adamem II. z Hradce a jeho manželkou Kateřinou z Montfortu, po dokončeném gymnaziálním studiu roku 1607 roku 1609 přesídlil na jezuitskou kolej v Brně, odkud již následujícího roku přešel na kolej sv. Klimenta v Praze. Roku 1611 se opět vrátil do Jindřichova Hradce, krátce pak působil jako profesor gramatické třídy jezuitského gymnázia v Českém Krumlově. V dalším studiu pokračoval od roku 1615 na jezuitské univerzitní koleji v Olomouci. Dosáhl zde titulu magistra, jeho doktorská teologická studia pak přerušilo propuknutí českého stavovského povstání a vlna vyhánění katolických duchovních, především jezuitů, z českých zemí.

Teolog a pedagog

[editovat | editovat zdroj]

Po porážce povstání v bitvě na Bílé hoře působil v letech 1621–1623 jako profesor logiky, fyziky a metafyziky olomoucké koleje. Roku 1624 byl pak pověření provinciála jezuitů Řehoře Rumera vyslán na misijní pobyt do Jihlavy, kde spolu s Janem Ostrčilem pomáhal při založení zdejší jezuitské koleje sv. Michala, vzniklé zde roku 1627. Jelikož kolem roku 1625 sužovala Jihlavu morová epidemie, sídlili jezuité na nedalekém statku v Kynicích. Krátce pobyl na misii v Litoměřicích, po několik měsíců roku 1625 byl pak spolu s jezuitou Ondřejem Nigrinem vyslán na misii na panstvích Jiřího Viléma Michny z Vacínova v Chýších u Bechyně a Netvořicích u Neveklova (zde o rok později vypuklo rozsáhlé selské povstání). Již roku 1625 se Slanina opět vrátil na kolej sv. Klimenta v Praze, kde roku 1627 dokončil svá teologická studia a získal titul doktora.

Následně byl pak roku 1627 vyslán do Jičína na panství Albrechta z Valdštejna, kde byl pověřen vedením nově vznikající rozsáhlé jezuitské koleje. Před rokem 1633 pak z Jičína odešel, možná v souvislosti se slábnutím doležitosti Albrechta z Valdštejna (což souviselo s jeho následným zavražděním roku 1634 v Chebu), a vrátil se do Olomouce. Zde se stal roku 1633 rektorem zdejší jezuitské univerzitní koleje, jako vůbec první etnicky český olomoucký kolejní rektor, funkci pak vykonával do roku 1636. V dalších letech se opětovně přesunul do Prahy, kde v letech 1639 až 1643 vykonával funkci rektora jezuitské univerzitní koleje u sv. Klimenta. V letech 1644–1647 byl znovu rektorem jičínské koleje. Na závěr své teologické kariéry vykonával v letech 1649 až 1652 úřad provinciála české jezuitské provincie, tedy nejvyššího představitele Tovaryšstva Ježíšova v českých zemích.

Po opuštění funkce odešel na jezuitskou kolej do Jičína, kde strávil svá poslední léta.

Zemřel 5. března 1653 v Jičíně ve věku 65 let a byl zde patrně také pohřben.

  1. 440. výročí UP: Rektoři olomoucké univerzity. www.440.upol.cz [online]. [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BERÁNEK, Karel, ČORNEJOVÁ, Ivana a Univerzita Karlova. Dějiny Univerzity Karlovy, II, 1622-1802. Praha: Univerzita Karlova, 1995. s. 254. ISBN 80-7184-050-5.
  • FECHTNEROVÁ, Anna. Rectores collegiorum Societatis Iesu in Bohemia, Moravia ac Silesia usque ad annum MDCCLXXIII iacentem – Rektoři kolejí Tovaryšstva Ježíšova v Čechách, na Moravě a ve Slezsku do roku 1773, I-II, Praha, Národní knihovna 1993. ISBN 80-7050-158-8 - díl II, s. 617-619.
  • NÁVESNÍK, František. Jičín od založení až na naše doby : paměti města Jičína. V Jičíně: F. Návesník, 1899. Dostupné online
  • NEUMANN, Augustin Alois. Ožehavé kapitoly z českých dějin církevních. V Praze: Vyšehrad, 1937. s. 86. Dostupné online
  • Vlasť: časopis pro poučení a zábavu. Praha: Družstvo Vlasť, 08.1887, 3(11). s. 724. Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]