Bironové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bironové
Znak Bironů jako vévodů kuronských a zemgalských
Znak Bironů jako vévodů kuronských a zemgalských
země Kuronské a zemgalské vévodství
Zaháňské knížectví
tituly vévoda kuronský a zemgalský
kníže zaháňský
pan sycovský
zakladatel Karl von Bühren
Ernst Johann von Biron
konec vlády 1795
poslední vládce Petr Biron
současná hlava Ernest Johan von Biron

Bironové je šlechtická rodina baltských Němců, která během 18. století vládla v kuronsko-zemgalském vévodství (léno polské koruny), na území dnešního Lotyšska. Bironové se stali vládci baltského vévodství namísto původně vládnoucích, avšak vymírajících Kettlerů, díky přízni které se těšil Ernst Johann von Biron u ruské carevny Anny Ivanovny.

V roce 1740 byl Biron umírající carevnou ustanoven opatrovníkem nástupce carského trůnu, Ivana VI. a jmenován regentem do carevičovy plnoletosti. Po smrti carevny Anny Ivanovny 17. října téhož roku, okamžitě převzal vládu. Neudržel se však dlouho, neboť proti němu vystoupila matka malého cara, Anna Leopoldovna.

V noci 9. listopadu 1740 byl Ernest Johann Biron uvězněn a o několik dní později dekretem nové regentky zbaven vlády. Byl obviněn z vlastizrady a odsouzen k smrti. Anna Leopoldovna nicméně dodatečně změnila výrok soudu a poslala Birona s rodinou do sibiřského vyhnanství. Kníže pozbyl všech hodností, titulů, úřadů i majetku a byl 13. července roku 1741 v doprovodu stráží odvezen do Pelymu v tobolské gubernii. Na Sibiři měl zůstat až do své smrti. V Kuronsku kromě pokusu ustanovit novým knížetem polního maršálka Ludvíka Ernesta von Braunschweig-Lüneburg-Bevern nastalo několikaleté interregnum.

Za vlády carevny Alžběty I. Petrovny se osud Ernesta Johanna Birona poněkud zlepšil. Panovnice zmírnila výrok své předchůdkyně a změnila vyhnanství na domácí vězení. Trůnu zbavený kuronský vévoda se usadil v Jaroslavli na Volze, měl k dispozici palác se služebnictvem, knihovnu a stádo koní, mohl rovněž pořádat lovy. Přesto však byl stále vězněm pod kontrolou státu a neměl právo se vrátit do hlavního města Ruska. Teprve v roce 1762 car Petr III. dovolil Bironovi vrátit se do Petrohradu, vrátil mu dokonce i úřady a řády.

V roce 1763 za vlády carevny Kateřiny II. byl Biron využit k posílení ruské politiky v Polsku a protekcí panovnice znovu usazen na trůn kuronského vévodství, kde již několik let vládl syn Augusta III. Polského, Karel Kristián Wettin. Po návratu na trůn začal Biron rychle v Kuronsku zavádět absolutistickou vládu. Započal s výstavbou okázalých palácových rezidencí v Jelgavě a v Rundāle (ta bývá často označována za "baltské Versailles"). Jako postarší člověk však již nebyl schopen sám spravovat vládu a fakticky v jeho jméně vládl jako regent jeho syn Petr Biron. V roce 1769 Ernest Johann Biron rezignoval na další vládu a abdikoval.

Jeho nástupcem se stal jeho prvorozený syn Petr von Biron vedl nestabilní a neúspěšnou politiku, díky čemuž nastaly rozpory mezi ním a správci země. K jejich urovnání se do Kuronska vrátila jeho žena Dorotea von Medem, jež byly stavy požádána o převzetí regentství za svého manžela. Situace vyústila v deputaci kuronských dvořanů do Petrohradu, kde carevna Kateřina II. Veliká, nespokojená s Petrovými vztahy s Pruskem, na sebe vzala roli prostředníka mezi stavy a vévodou. Petr se nakonec roku 1795 rozhodl vzdát vévodství a převést ho Rusku. Výměnou za abdikaci obdržel vysokou doživotní státní rentu ve výši 100 000 tolarů a jednorázovou kompenzaci za pozbyté majetky ve výši 2 000 000 rublů. 22. června odjel z Petrohradu a od té doby žil střídavě v Berlíně a na svých slezských statcích.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

  • Karl von Bühren
    • Simple silver crown.svg Ernst Johann von Biron (1690–1772), vévoda kuronský a zemgalský, pan sycovský
      • Simple silver crown.svg Petr von Biron (1569–1642), vévoda kuronský a zemgalský, kníže zaháňský, pan sycovský
        • Kateřina Vilemína von Biron (1781–1839), princezna kuronská, kněžna zaháňská
        • Marie Luisa Paulina von Biron, princezna kuronská, kněžna zaháňská
        • Johanna Katharina von Biron, princezna kuronská
      • Karel Arnošt von Biron (1728–1801), princ kuronský, pan sycovský
        • Gustav Kalixt von Biron (1780–1821)
          • Karl Prinz Biron von Curland (1811–1848)
          • Kalixt von Biron (1817–1882)
            • Gustav von Biron (1859–1941)
              • Karel von Biron (1907–1982)Herzeleida Pruská (1918–1989)
                • Benigna von Biron (*1939)
                • Ernest Johan von Biron (*1940), hlava rodu Bironů
                • Michael von Biron (*1944)
                  • Veronika von Biron (*1970)
                  • Alexander von Biron (*1972)
                  • Stefanie von Biron (*1975)
              • Fridrich František von Biron (1910–1997)
                • František Kalixt von Biron (*1934)
                  • Marcus von Biron (*1967)
                  • Kalixta (*1975)
                • Gustav von Biron (*1941)
                  • Alexandra (*1970)
                  • Františka (*1975)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku House of Biron na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]