Kateřina Vilemína Zaháňská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kateřina Vilemína Zaháňská
Narození 8. února 1781
Jelgava
Úmrtí 29. listopadu 1839 (ve věku 58 let)
Vídeň
Ocenění Řád Luisin
Manžel(ka) Jules Armand Louis de Rohan (18001805)
Vasilij Sergejevič Trubeckoj (18051806)
Rodiče Petr Biron a Anna Charlotta Dorota von Medem
Příbuzní Dorothea von Biron a Paulina Zaháňská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vévodkyně Kateřina Vilemína Frederika Benigna Zaháňská (8. února 1781, Mitava, dnes Jelgava29. listopadu 1839 Vídeň, Rakousko), rozená Prinzessin Katharina Friederike Wilhelmine Benigna von Kurland, byla rakouská a slezská šlechtična a politička. České veřejnosti je známa především jakožto literární postava z novely Boženy Němcové Babička. Známou českou spisovatelku po celý svůj život podporovala a udržovala s ní kontakt.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla nejstarší dcerou Petra Birona, knížete kuronského a semgalského, později vévody zaháňského a jeho ženy kuronské šlechtičny Anny Charlotty Dorothey von Medem. Vévoda Petr, který poté, co opustil Kuronsko, přesídlil na své statky, které získal do majetku koncem 18. století ve Slezsku a ve východních Čechách. Vilemína měla 3 mladší sestry: Marii Paulinu Luisu, provdanou kněžnu Hohenzollern-Hechingen (1782–1845), Johannu Katharinu, pozdější vévodkyni di Acerenza (1783–1876) a Dorotheu pozdější vévodkyni de Dino a de Sagan (1793–1862), nemanželskou dceru své matky, kterou Petr Biron legitimizoval. Dorothea je dnes některými badateli a historiky pokládána za pravděpodobnou fyzickou matku české spisovatelky Boženy Němcové[1]. Pokud tomu tak bylo, vévodkyně Vilemína byla její tetou.

Od tří do pěti let cestovala s rodiči po Evropě, po návratu r. 1786 žila v Mitavě především se svým otcem a sestrami. Matka často cestovala, plnila i diplomatické úlohy a návrat domů oddalovala. Mateřské povinnosti jí nezatěžovaly. Kateřina její sestry měly vychovatele, nejvíce ji ovlivnila Polka, která vyrostla v Anglii Antonie Forsterová. Díky ní se Vilemína stala vášnivou anglofilkou. Zároveň ji ovlivnily vychovatelčiny ideály osvícenectví a její tichý obdiv k Velké francouzské revoluci.

Z Vilemíny se stala mimořádně vzdělaná, inteligentní, bystrá, nadaná a aktivní žena, která se později věnovala politice, i když především ze své záliby a díky svému společenskému postavení. Díky ní se také seznámila s tehdy nejvlivnějším rakouským politikem knížetem Klemensem Lotharem Meternichem, se kterým měla po mnoho let intimní poměr a usilovala o to, aby s ním uzavřela manželství – což se ale nikdy nestalo.

Úryvek z dopisu Metternicha Kateřině Zaháňské:

Celou noc se mi zdálo o mé drahé přítelkyni, viděl jsem nás oba v Praze, hovořili jsme, snad stokrát jsem Ti opakoval, že Tě miluji. Ty jsi mi naslouchala a neodpovídala jsi, nechápal jsem Tvé mlčení, náhle ses mi vrhla kolem krku a řeklas mi: "Nuže, drahý příteli, dokaž mi to, co mi stále opakuješ!"

Kromě tohoto milostného svazku byla celkem třikrát provdána, nicméně žádné z jejích manželství nebylo příliš šťastné. Jedinou dceru Gustavu měla jako nemanželské dítě se svým vychovatelem švédským generálem Gustavem Armfeltem; její porod byl prý velice těžký a Vilemína po něm zůstala již dále neplodná.

Po smrti otce v roce 1800 zdědila Zaháňské knížectví a řadu nemovitostí, mezi nimi i zámek v Ratibořicích, který nechala v letech 18251826 přestavět v empírovém stylu.

Je pohřbena v kostele sv. kříže v Záhani.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Známá i neznámá Božena Němcová

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]