Bijelo Polje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bijelo Polje
Pohled na Bijelo Polje v noci
Pohled na Bijelo Polje v noci
Bijelo Polje – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška578 m n. m.
StátČerná HoraČerná Hora Černá Hora
Bijelo Polje
Bijelo Polje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha924 km²
Počet obyvatel15 883 (2003)
Hustota zalidnění17,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.bijelopolje.co.me
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bijelo Polje (v srbské cyrilici Бијело Поље) je město na severu Černé Hory. Město leží na území historického regionu s názvem Novopazarského sandžaku, necelých 10 km od hranic se Srbskem, 75 km severovýchodně od Podgorici a 70 km východně od Nikšiće. V roce 2011 zde žilo 15 400 obyvatel. Pravoslavné srbské obyvatelstvo zde mírně převažuje nad muslimským.

Ve stejnojmenné obci (opština) žije 46 051 obyvatel na území 924 km². Město se rozkládá na obou březích údolí řeky Lim, u soutoku s říčkou Lještina. Je obklopeno vrcholky s nadmořskou výškou cca 800–1000 m n. m. Jižním směrem od něj se nachází národní park Biogradska Gora a pohoří Crna glava, je častým výchozím bodem pro turistické výpravy do této oblasti.

Název[editovat | editovat zdroj]

Bijelo Polje („Bílé pole“) dostalo své jméno podle bílých květů, jež zde hojně rostou.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vuk Stefanović Karadžić ve svém slovníku popsal Bijelo Polje jako město v Hercegovině u řeky Lim. Během prvního srbského povstání i sem v roce 1809 pronikli povstalci, ale město delší dobu udržet nedokázali.[1]

V letech 18651902 bylo Bijelo Polje součástí Novopazarského sandžaku (dnes známý jako Sandžak), ve své době nejzápadnější území Osmanské říše po Berlínském kongresu. V letech 19021912 příslušelo sandžaku sjenickému. Po první balkánské válce se stalo součástí Černé Hory. Do porážky Osmanské říše byl název města Akovo.

Za druhé světové války bylo město díky své odlehlosti součástí území, které drželi jugoslávští partyzáni. Po skončení války vznikly ve městě menší závody, např. na výrobu stavebních materiálů ([[1948]), dále pila a závod na zpracování ovoce. Podnik na výrobu vlny zaměstnával v dobách svého největšího úspěchu až 2000 lidí.[2]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Michaela Archanděla

Město a jeho okolí má několik srbských pravoslavných kostelů a klášterů, stejně jako některé mešity. Nápadný je např. kostel sv. Petra a Pavla se dvěma věžemi na ulici Kneza Miroslava.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dnes je Bijelo Polje především tranzitním městem: vede tudy hlavní silniční tah z Bělehradu k Jaderskému moři (silnice č. M-2).

Ve stejném směru vede i železniční trať Bělehrad–Bar, která zde má i stanici. Ta je umístěna severovýchodně od středu města, v lokalitě [Nedakusi]]. Trať je vedena v několika tunelech procházejících pod samotným městem.

Výhledově má první černohorská dálnice, která spojí metropoli Podgorici ze Srbskem, vést zhruba 12 km východně od města Bijelo Polje, čímž jej připraví o statut významné zastávky na tomto mezinárodním tahu.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Místní fotbalový tým nese název FK Jedinstvo a několik sezon hrál v hlavní fotbalové lize Černé Hory. Svůj stadion (městský fotbalový stadion) sdílí ještě s týmem OFK Borac, který působí v nižší lize. Místní basketbalové týmy nesou názvy KK Jedinstvo a KK Centar.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Bijelo Polje se nachází všeobecná nemocnice (srbsky Opšta bolnica), a to na jihozápadním okraji města, v lokalitě Medanovići. V centru města stojí rovněž i poliklinika (srbsky Dom zdravlja).

Známé osobnosti/rodáci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DJORDJEVIĆ, Dimitrije. Istorija moderne Srbije: 1800–1918. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2017. ISBN 978-86-17-18636-2. S. 63. (srbština) 
  2. Dějiny města Bijelo Polje na stránkách místního městského úřadu (srbsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]