Biogradska Gora
 | |
|---|---|
| IUCN kategorie II (Národní park) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1952 |
| Rozloha | 56,50 km² |
| Poloha | |
| Stát |  Černá Hora |
| Souřadnice | 42°53′53″ s. š., 19°36′7″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Biogradska Gora | |
| Další informace | |
| Web | nparkovi |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biogradska Gora je název jednoho z pěti národních parků v Černé Hoře. Nachází se ve středu až severovýchodu země, nedaleko řeky Tara a města Kolašin v pohoří Bjelasica. Byl zřízen roku 1952. Jeho základy byly položeny už v roce 1878 králem Nikolou I., který se zasadil o jeho ochranu.[1][2] Jedná se o nejstarší národní park v Černé hoře.[1]
Park má rozlohu 5 650 hektarů. Jeho střed tvoří Biogradsko jezero (ledovcového původu), obklopují jej hory vysoké 2 000 m n. m. (nejvyšším vrcholkem je Crna Glava s výškou 2 139 m n. m.)[2] a také se v blízkosti jezera nachází vyhlídka Bendovac. Park je významný hlavně díky své fauně a flóře, zastoupené řadou endemitních druhů.[2] Asi 1 600 hektarů parku je pokryto původními, do velké míry nedotčenými lesy. Jde především o bukové nebo smíšené buko-jedlové porosty. Stáří některých jedinců je odhadováno na více než 400 let.[3]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Biogradské jezero -
Hora Bjelasica -
Panenský les kolem jezera -
Turistické veslice na jezeře -
Naučné stezky podél turistické stezky
.JPG)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b CHEN, Isabella. Biogradska Gora National Park - A Hidden World [online]. 2017-01-27 [cit. 2025-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c whc.unesco.org [online]. [cit. 2025-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Biogradska Gora | Europe's Virgin Forests [online]. [cit. 2025-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Biogradska Gora na Wikimedia Commons - (anglicky) Informace o parku na webu www.visit-montenegro.com
- (anglicky) Informace na stránkách národních parků Černé Hory www.nparkovi.me Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine.
