Bjelasica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bjelasica
Bjelasica
Bjelasica

Nejvyšší bod Crna glava (2139 m n. m.)
Délka 30 km
Rozloha 630 km²

Nadřazená jednotka Dinárské hory
Sousední
jednotky
Sinjajevina, Komovi, Prokletije, Moračke planine

Světadíl Evropa
Stát Černá Hora Černá Hora
Horniny vápenec, dolomit, břidlice, pískovec, slínovec
Povodí Tara, Lim
Souřadnice 42°51′ s. š., 19°43′ v. d.
Sedlo nad jezerem Šiško jezero
Biogradsko jezero
Vápencové stěny v masivu Bjelasice, národní park Biogradska Gora

Bjelasica je pohoří nacházející se v severní části Černé Hory. Patří mezi poměrně významné a turisticky navštěvované horstvo v zemi. Nejvyšším vrcholem je Crna glava (2139 m). Pohoří zasahuje na území 5 opštin (Kolašin, Mojkovac, Bijelo Polje, Berane, a Andrijevica) z celkových 21 v zemi.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Bjelasica je na západě oddělena od sousední Sinjajeviny údolím řeky Tara. Sever a východ území vymezují toky řek Lim, Lipešnica a Ravna. Od masivu Komovi dělí Bjelasicu silnice stoupající na silniční sedlo Trešnjevik a od vyššího pohoří Prokletije je masiv oddělen horním tokem řeky Lim.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

V pohoří Bjelasica se nalézá 10 vrcholů vyšších 2000 m. Tři z nich se vypínají přímo nad jezerem Pesica Jezero.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Jezera[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Geologicky je pohoří poměrně složité, nemá tedy jednoznačnou stavbu jako další černohorské masivy. Dominantními prvky jsou zde dolomit a vápenec. Na mnoha místech se však přidávají břidlice, pískovce či slínovce a jiné sedimentární horniny.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Bjelasica je bohaté na floru. Nachází se zde až 220 rostlinných druhů, z nichž některé jsou dokonce endemitní. Divoká zvěř zde má také hojné zastoupení. Medvěd zde není výjimkou, spíše naopak. Trochu vzácněji se zde vyskytuje vlk. V potocích a jezerech žije pstruh. Celé území je velmi bohatě zalesněné, na jaře plné rozkvetlých luk a čistých jezer. Významným ochranným prvkem pohoří je Národní park Biogradska Gora, který je nejstarším národním parkem v Černé Hoře. Jeho základy byly položeny už v roce 1872 králem Nikolou a je jde tak o nejstarší národní park v Evropě a druhý nejstarší na světě. Chrání především vzácný biotop nejzachovalejších pralesů v Evropě.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Přes pohoří probíhá dálková cesta Černohorská transverzála CT-1, a její přechod zde obvykle zabere tři dny. Hory jsou přístupné také autem. Cestami z Kolašinu či z Berane se dá dojet až k úpatí hor. Výchozím místem pro túry bývá Biogradsko Jezero, Mojkovac, Kolašin, sedlo Trešněvik. V posledních letech bylo v horách vyznačeno mnoho nových turistických a cyklistických tras a byly vydány velmi kvalitní nové mapy. Bjelasica je vyhlášená také mezi cyklisty, horolezci, lyžaři a snowboardisty.

V zimě je oblast mekkou zimních sportů. Středisko Jezerine (ski centar Kolašin) v pohoří Bjelasica se v posledních letech stalo největším zimním černohorským letoviskem (na druhém místě je středisko Savin Kuk v Durmitoru). Jedná se o oblíbené rekreační středisko s mnoha lyžařskými vleky a sjezdovkami jak pro začátečníky, tak pro profesionály. Lyžuje se například z vrcholu hory Cupovi (1830 m) nebo z vyššího vrcholu Kluc (1930 m).

Chaty[editovat | editovat zdroj]

V pohoří lze nalézt tři horské chaty:

Zdroje[editovat | editovat zdroj]