Přeskočit na obsah

Bertha Benzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bertha Benzová
Rodné jménoCäcilie Bertha Ringer
Narození3. května 1849
Pforzheim
Úmrtí5. května 1944 (ve věku 95 let)
Ladenburg
BydlištěDům Karla Benze
Povoláníobchodnice a automobilová závodnice
ChoťKarl Benz (1872–1929)[1]
DětiRichard Benz
Eugen Benz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bertha Benz (rozená Cäcilie Bertha Ringer; 3. května 1849, Pforzheim – 5. května 1944, Ladenburg) byla manželka Karla Benze. Stala se první ženou-řidičkou automobilu vůbec a také prvním člověkem, který uskutečnil dálkovou jízdu v automobilu.[2] Pro svůj přínos, podporu činnosti svého muže a propagaci jeho práce je považována za průkopnici automobilismu.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Značení dálkové cesty Bertha Benz Memorial Route[3]
„První čerpací stanice světa“ - městská lékárna ve Wieslochu, v popředí plastika na počest Berthy Benz

Cäcilie Bertha Ringer se narodila v roce 1849 ve Pforzheimu jako dcera tesařského mistra Karla Friedricha Ringera. Zde také navštěvovala Vyšší dívčí školu (dnes Hilda-Gymnasium Pforzheim).[4] Ve věku 23 let se 20. června 1872 v Ladenburgu vdala za Karla Benze. Svému muži poskytovala v jeho úsilí značnou oporu a to nejen psychologickou. Ještě před svatbou mu pomohla z jeho finančních těžkostí. Vložila do jeho firmy své předčasně vyplacené věno, s jehož pomocí bylo možno splatit dluhy a také vyplatit společníka Augusta Rittera, který působil těžkosti a firmu tak zachránila před bankrotem. Vyplacení společníka také umožnilo Benzovým samostatnost v rozhodování o dalším vývoji jejich podniku. Manželé spolu měli pět dětí: Eugen (1873), Richard (1874), Clara (1877), Thilde (1882) a Ellen (1890).

Později, poté co se Benzův patentovaný motorový vůz (známý pod číslem 1) při krátkých zkušebních jízdách (téměř pokaždé ukončených poruchou) nesetkal s kýženým zájmem přihlížejících a potenciálních zákazníků, rozhodla se podpořit manžela velmi účinným způsobem. 5. srpna 1888 bez vědomí svého muže podnikla se svými syny – čtrnáctiletým Richardem a patnáctiletým Eugenem v Benzově tříkolce 106 kilometrů dlouhou jízdu z Mannheimu do rodného Pforzheimu. Z Mannheimu odjížděla za svítání a přes Bad Schönborn a jeho část Mingolsheim a Neulingen-Bauschlott dojela k večeru do Pforzheimu. Mezitím, pro uklidnění manžela poslala telegram o úspěšné cestě. Ačkoliv byla primárním cílem jízdy návštěva její matky ve Pforzheimu, Bertha, která o ovládání automobilu, na rozdíl od svých synů, nic nevěděla, chtěla také přinést svému muži komerční úspěch prostřednictvím veřejné prezentace jeho vynálezu. Veřejné představení vozu a marketing totiž její muž jako typický vynálezce podceňoval.

Cestou musela řešit mnoho technických a jiných problémů. Například protože v té době nebylo možno koupit benzín (Ligroin) jinde než v lékárně, poté co jí došlo palivo, stala se městská lékárna ve Wieslochu u Heidelbergu vlastně první „čerpací stanicí“ na světě. Také karburátor se palivem často zanášel a ucpával a bylo nutno jej čistit, k čemuž používala dlouhou a úzkou sponu do vlasů. Bylo třeba také velmi často dolévat vodu do odpařovacího, tedy ztrátového chladicího systému, systém bezztrátový byl zkonstruován až o dvanáct let později Wilhelmem Maybachem.

Tato první dálková cesta přinesla zájem přihlížejících i místních novin, rozptýlila také pochybnosti o spolehlivosti a bezpečnosti „automobilu“ a položila tak základ budoucímu úspěchu firmy. Vedla také k mnoha technickým zdokonalením Benzova vozu, například i k přidání dalšího převodu pro snazší zdolání větších stoupání, který v původním typu chyběl a vůz tak bylo někdy do prudšího kopce nutno tlačit. Bertha Benzová se do Mannheimu vrátila následujícího dne.

Zemřela ve vysokém věku 95 let v Ladenburgu, kde původně sídlila první dílna jejího muže a kde s rodinou od roku 1906 bydlela.


Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • Od roku 1988 se každé dva roky koná jízda Berthy Benzové pro historická vozidla. Při této turistické vyjíždce oldtimerů po trase její první cesty, kterou organizuje Automuseum Dr. Carl Benz a Allgemeinen Schnauferl Club setkává kolem 130 „předválečných“ vozidel.
  • Od roku 2005 nese jedna z devíti nových ulic u nádraží Berlin Hauptbahnhof[5] na bývalých pozemcích Universum Landes-Ausstellungs-Park (ULAP) její jméno. Nejprve byla ulice pojmenována nesprávně Berta-Benz-Straße, což bylo v roce 2013 opraveno na správné Bertha-Benz-Straße.[6]
  • 25. února 2008, se Bertha Benz Memorial Route[3] oficiálně stala součástí průmyslového dědictví lidstva. V současnosti je možné absolvovat 194 kilometrů dlouhou cestu z Mannheimu přes Heidelberg do Pforzheimu a zpět po značené trase. Od ledna 2009 je Bertha Benz Memorial Route členem ERIH – European Route of Industrial Heritage e. V.
  • Realschule ve Wieslochu nese jméno Berthy Benzové nese od 25. April 2008. Při slavnosti k této příležitosti byla inscenována scéna nákupu paliva v dodnes existující lékárně. Poté s tříkolkou Benz Patent Motorwagens Typ 1 přes město ke škole přijela pravnučka Berthy Benzové, Jutta Benzová.
  • Berufsbildende Schule v Sigmaringenu nese jméno Berthy Benzové od školního roku 2013/2014.[7]
  • Na památku průkopnického úsilí Berthy Benzové pořádá nadace Daimler und Benz Stiftung od roku 1987 každoročně v Ladenburgu přednášku „Bertha Benz-Vorlesung“,[8] která se vždy zabývá významnými ženami ve vědě, společnosti, ekonomii a politice. V červenci 2009 zřídila k této příležitosti nadace Cenu Berthy Benzové dotovanou částkou 10 000 Euro[9], udělovanou pouze ženám za výjimečnou disertační práci.
  • Automuseum Dr. Carl Benz v Ladenburgu vystavuje soukromé předměty rodiny, například svatební šaty Berthy Benzové.
  • 23. května 2011 uvedla televizní stanice Das Erste televizní film Carl & Bertha.[10][11]
  • V roce 2019 vydala společnost Mercedes-Benz reklamní spot s názvem Bertha Benz: Cesta, která změnila všechno, zobrazující první cestu Bethy Benz.[12]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bertha Benz na anglické Wikipedii a Bertha Benz na německé Wikipedii.

  1. ↑ Bertha Benz (geb. Cäcilie Bertha Ringer) Gründer und Wegbereiter. Mercedes-Benz Group. Dostupné online.
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.mercedes-benz.cz [online]. [cit. 2007-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-16. 
  3. ↑ a b Bertha Benz Memorial Route
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.hilda-pforzheim.net [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. ↑ Mapa Google
  6. ↑ Bertha-Benz-Straße v „Amtsblatt von Berlin, vyd. 42, z 20. září 2013, bylo jméno ulice změněno z Berta-Benz-Straße na Bertha-Benz-Straße
  7. ↑ bbs-sig.de. www.bbs-sig.de [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-14. 
  8. ↑ „Bertha Benz-Vorlesung“
  9. ↑ „Bertha Benz-Preis“
  10. ↑ Making of Carl & Bertha
  11. ↑ ARD-Themenwoche „Der mobile Mensch“ Carl & Bertha
  12. ↑ Bertha Benz: The Journey That Changed Everything [online]. youtube.com, 2019-3-6 [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Angela Elis: Mein Traum ist länger als die Nacht. Wie Bertha Benz ihren Mann zu Weltruhm fuhr. Hoffmann und Campe, Hamburg 2010, ISBN 978-3-455-50146-9.
  • Barbara Leisner: Bertha Benz – Eine starke Frau am Steuer des ersten Automobils. Casimir Katz Verlag, Gernsbach 2011, ISBN 978-3-938047-54-5.
  • Winfried A. Seidel: Carl Benz. Eine badische Geschichte. Die Vision vom „Pferdelosen Wagen“ verändert die Welt. Edition Diesbach, Weinheim 2005, ISBN 3-936468-29-X.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bertha_Benzová&oldid=24340698“