Benigna Kateřina z Lobkowicz

Benigna Kateřina z Lobkowicz
Narození	29. březnajul. / 8. dubna 1594greg.
Úmrtí	28. prosince 1653 (ve věku 59 let)
Místo pohřbení	Loretánská kaple v Praze
Povolání	šlechtična
Nábož. vyznání	římskokatolické
Choť	(1608) Vilém mladší Popel z Lobkowicz (asi 1575–1647)
Děti	Oldřich Adam (1610–1649) Kryštof Ferdinand (1614–1658) František Vilém (1616–1670)
Rodiče	Adam Havel Popel z Lobkowicz (1557–1605) Markéta z Mollartu (1560–1632)
Příbuzní	sestra: Anna Eusebie, provdaná z Leuchtenbergu († 1567) bratr: Václav Vilém Popel z Lobkowicz (1592–1621) děd: Václav Popel z Lobkowicz († 1574) babička: Benigna z Weitmile děd: Petr z Mollartu († 1576) babička: Anna Bánffy z Alsó Lindva (Castelanfi) vnuk: Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz (1654–1697) vnuk: Ferdinand Vilém Popel z Lobkowicz (1647–1708) vnuk: Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (kolem 1650–1722)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Svatá chýše na Hradčanech

Benigna Kateřina z Lobkowicz (29. březen 1594 – 28. prosinec 1653) byla příslušnicí duchcovské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Založila Loretánskou kapli v Praze na Hradčanech a byla její patronkou.

Původ a život

Narodila se 29. března 1594 jako dcera Adama Havla Popela z Lobkowicz na Duchcově (1557–1605) a jeho manželky (sňatek 26. února 1588 Vídeň) Markéty z Mollartu (1560 – 1. listopadu 1632 Vídeň).

Nejvíce se proslavila jako zakladatelka pražské Loretánské kaple – Svaté chýše na Hradčanech. Inspirovala se ditrichštejnskou Loretou v Mikulově. Věnovala pozemky, nová kaple byla zbudována v letech 1626–1631 a potom byla ve správě kapucínů. V Loretánské kapli byla 13. ledna 1654 pohřbena. Spočinuly tam také ostatky jejího muže Viléma a syna Kryštofa Ferdinanda. Její podobizna se nachází v prvním patře Lorety u vchodu do klenotnice.

Rodina

Provdala se 28. října 1608 za Viléma mladšího Popela z Lobkowicz (asi 1575 – 1. ledna 1647) z bílinské větve rodu, syna Oldřicha Felixe Popela z Lobkowicz († 21. březen 1604 Bílina) a jeho manželky (sňatek 21. září 1571 Jindřichův Hradec) Anny z Hradce (16. červenec 1557 – 17. červenec 1596). Narodily se jim následující děti (5 synů a 3 dcery):

• 1. Anna Magdaléna (20. 7. 1606 – 7. 9. 1668)
  • 1. ∞ (30. 1. 1625) Zbyněk Leopold Novohradský z Kolowrat (28. 1. 1594 – 11. 9. 1630, pohřben v Zákupech)
  • 2. ∞ (18. 8. 1632 Vídeň) Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (9. 4. 1586 – 20. 11. 1665 Praha)
• 2. Oldřich Adam (16. 10. 1610 – 28. 10. 1649), císařský tajný rada, nejvyšší mincmistr
  • ∞ (17. 5. 1637) Anna Marie ze Šternberka († 1654), jejich syn:
    • 1. František Ferdinand (1638 – 2. 8. 1638)
• 3. Markéta Kateřina (11. 5. 1612 – 17. 10. 1669)
  • 1. ∞ Jan Karel z Schönburgu
  • 2. ∞ Filip V. z Mansfeldu (1589 – 8. 4. 1657)
• 4. Václav Zdeněk (15. 8. 1613 – asi 1630)
• 5. Kryštof Ferdinand (9. 10. 1614 – 4. 7. 1658, pohřben v Loretě v Praze), hejtman hlohovského knížectví, místodržící ve Slezsku
  • 1. ∞ Marie Majdalena Prusková z Pruskova († 12. 2. 1653), jejich syn níže.
  • 2. ∞ (15. 6. 1653) Marie Alžběta Apolonie Antonie z Tilly († 18. 8. 1665 Praha, pohřbena v Loretě v Praze)
    • [z 1. manž] Václav Ferdinand (1654 – 8. 10. 1697 Montortone, pohřben v pražské Loretě 18. 10. 1697), v roce 1670 byl povýšen do stavu říšských hrabat a v roce 1695 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.
      • ∞ (12. 6. 1681 Vídeň) Marie Žofie z Ditrichštejna (1653 – 4. 11. 1711),
• 6. František Vilém (14. 8. 1616 – 26. 2. 1670), císařský rada (1647–1659), dědičný nejvyšší lovčí
  • ∞ (svatební smlouva 28. 4. 1658) Alžběta Eusebie Marie z Talmberka, jejich děti:
    • 1. Ferdinand Vilém (16. 8. 1647 – 24. 1. 1708), císařský rada, nejvyšší lovčí Českého království 1681, královský místodržící, 21. 6. 1670 povýšen do říšského hraběcího stavu
      • ∞ (1676) Ludmila Františka Vítová ze Rzavého (14. 4. 1656 – 16. 3. 1711)
    • 2. Marie Isabela (asi 1649 – 1719)
      • 1. ∞ Adam Matyáš z Trauttmansdorfu (1617 – 2. 11. 1684 Bischofteinitz)
      • 2. ∞ Jiří Adam František z Gaschinu, svobodný pán z Rosenbergu (1643 – 6. 10. 1719)
    • 3. Oldřich Felix (kolem 1650 – 4. 8. 1722 zabit padajícím dubem, pohřben v pražské Loretě, později v kostele sv. Václava v Roudnici), císařský komoří, nejvyšší lovčí Českého království (1692–1712), 21. 6. 1670 povýšen do říšského hraběcího stavu
      • ∞ Marie Josefa z Bubna († 24. 5. 1729)
    • 4. Kateřina Polyxena († 5. 2. 1709, pohřbena v pražské Loretě)
      • 1. ∞ Alexander Ferdinand Wratislaw z Mitrowicz († asi 1673)
      • 2. ∞ (1676) Wolfgang Maxmilián Lamminger z Albenreuthu (23. 11. 1634 – 2. 11. 1696)
    • 5. Benigna Marie († 13. 12. 1671)
      • ∞ (3. 7. 1667) František Gábor Serényi ab Kis-Serény († 12. 9. 1677)
    • 6. Markéta († 30. 6. 1685)
      • ∞ (1684) Leopold Antonín z Trauttmannsdorfu (1656 – 24. 2. 1724)
    • 7. Anna Marie Magdalena Polyxena († 15. 11. 1722), abatyše v Kitzingenu, Bavorsko
• 7. Leopold Ignác (7. 4. 1618 – 3. 3. 1642)
• 8. Eleonora Marie († 22. 10. 1681)
  • 1. ∞ Jindřich Volf Hovora Berka z Dubé († 1650)
  • 2. ∞ Jan Hartvík z Nostic (1610 Kunzendorf – 24. 3. 1683 Vídeň)

Odkazy

Literatura

• KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 107. 

Externí odkazy

• Rodokmen Lobkoviců (Miroslav Marek)

Portály: Česko | Lidé