Oldřich Felix Popel z Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek pojednává o Oldřichu Felixi Popelovi z Lobkowicz († 1604). Možná hledáte: Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (1650-1722).
Oldřich Felix z Lobkowicz
Erb rodu Lobkoviců
Erb rodu Lobkoviců
Úmrtí 21. března 1604
Bílina
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Zámecký kostel sv. Petra a Pavla v Bílině
Povolání šlechtic
Nábož. vyznání římskokatolické
Manžel(ka) Anna Alžběta z Hradce (1557–1596)
Děti 7: Vilém mladší Popel z Lobkowicz (1575–1647)
Rodiče Kryštof Popel z Lobkowicz († 1590)
Anna z Bibrštejna (1523–1593)
Příbuzní

strýc: Jiří Popel z Lobkowicz († 1534)
strýc: Litvín Popel z Lobkowicz († 1580)
strýc: Děpolt Popel z Lobkowicz († 1534)
strýc: Petr Popel z Lobkowicz († 1534)
strýc: Václav Popel z Lobkowicz († 1574)
strýc: Jan IV. Popel z Lobkowicz (1510–1570)
vnuk: Oldřich Adam Popel z Lobkowicz (1610–1649)
vnuk: Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz (1614–1658)
vnuk: František Vilém Popel z Lobkowicz (1616–1670)
děd: Děpolt Popel z Lobkowicz († 1527)
babička: Anna (Anežka) Mičanová z Klinštejna a Roztok († 1528)

děd: Jeroným z Bibrštejna na Kosti († 1549)
babička: Voršila z Minsterberka (1505–1531)
praděd: Jan I. Popel z Lobkowicz († 1470)
prababička: Anna Švihovská z Rýzmberka († 1476)
praděd: Litvín z Klinštejna a Roztok († 1509)
prababička: Magdalena z Vrtby
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Felix z Lobkowicz († 21. března 1604 Bílina) byl příslušník bílinské větve (a její bílinské pošlosti) šlechtického rodu Lobkoviců. Bylo mu dedikováno několik drobných českých katolických tisků na konci 16. století. V roce 1603 mu patřilo 1320 osedlých a byl tak osmým nejbohatším šlechticem v Čechách.[1]

Původ a život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako první syn a první z osmi potomků Kryštofa Popela z Lobkowicz († 26. března 1590 Bílina) a jeho manželky Anny z Bibrštejna (5. listopadu 1523–1593).

V mládí byl svěřen do výchovy jezuitům a roce 1587 podnikl ještě s několika šlechtici (např. Janem Boreňem Chlumčanským z Přestavlk, Adamem z Vinoře, Václavem Švihovským z Rýzmberka a Václavem Čejkou z Olbramovic) kavalírskou cestu do Itálie (Říma).[2]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Zámek Bílina dal jméno rodové větvi i pošlosti Lobkoviců

Vlastnil Bílinu, Kost, Běškovice, Blatnou, Novou Bystřici, Přepeře, Ročov a Horní Bouzov.[3] Většinu majetku zdědil po otci, Novou Bystřici sám koupil. Na žádost Oldřicha Felixe povýšil císař Rudolf II. v roce 1601 Blatnou, která už však dávno měla svého purkmistra, konšely a písaře, na poddanské město.[2] Manželka držela Běškovice po jeho smrti do konce svého života jako vdovský majetek.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se 21. září 1571 v Jindřichově Hradci s Annou Alžbětou z Hradce (16. červenec 1557[4] – 17. červenec 1596), dcerou tehdy už zesnulého nejvyššího kancléře Českého království Jáchyma z Hradce (14. červenec 1526 – 12. prosinec 1565) a jeho manželky Anny z Rožmberka (26. leden 1530 – 16. prosinec 1580). Narodilo se jim 7 dětí (4 synové a 3 dcery):

  • 1. Marie Magdalena (asi 1572 – 2. 12. 1581)
  • 2. Vilém mladší (asi 22. 7. 1575 – 1. 1. 1647, pohřben v Pražské Loretě, královský rada, nejvyšší dvorský sudí, nejvyšší lovčí
    • ∞ (28. 10. 1608) Benigna Kateřina Popelovna Lobkowicz (23. 3. 1594 – 28. 12. 1653), zakladatelka Pražské Lorety, jejich děti
      • 1. Anna Magdaléna (20. 7. 1606 – 7. 9. 1668)
        • 1. ∞ (30. 1. 1625) Zbyněk Leopold Novohradský z Kolowrat (28. 1. 1594 – 11. 9. 1630, pohřben v Zákupech)
        • 2. ∞ (18. 8. 1632 Vídeň) Julius Jinřich Sasko-Lauenburský (9. 4. 1586 – 20. 11. 1665 Praha)
      • 2. Oldřich Adam (16. 10. 1610 – 28. 10. 1649), císařský tajný rada, nejvyšší mincmistr
        • ∞ (17. 5. 1637) Anna Marie ze Šternberka († 1654)
      • 3. Markéta Kateřina (11. 5. 1612 – 17. 10. 1669)
        • 1. ∞ Jan Karel z Schönburgu
        • 2. ∞ Filip V. z Mansfeldu (1589 – 8. 4. 1657)
      • 4. Václav Zdeněk (15. 8. 1613 – asi 1630)
      • 5. Kryštof Ferdinand (9. 10. 1614 – 4. 7. 1658, pohřben v Loretě v Praze), hejtman hlohovského knížectví, místodržící ve Slezsku
        • 1. ∞ Marie Majdalena Prusková z Pruskova († 12. 2. 1653)
        • 2. ∞ (15. 6. 1653) Marie Alžběta Apolonie Antonie z Tilly († 18. 8. 1665 Praha, pohřbena v Loretě v Praze)
      • 6. František Vilém (14. 8. 1616 – 26. 2. 1670), císařský rada (1647-59), dědičný nejvyšší lovčí
        • ∞ (svatební smlouva 28. 4. 1658) Alžběta Eusebie Marie z Talmberka
      • 7. Leopold Ignác (7. 4. 1618 – 3. 3. 1642)
      • 8. Eleonora Marie († 22. 10. 1681)
  • 3. Alžběta (Eliška) (1580 – 15. 6. 1663 Žichovice; pohřbena ve Strahovském klášteře)
  • 4. Jáchym Kryštof (1583 – 12. 1. 1586)
  • 5. Adam († asi 10. 11. 1590 Praha)
  • 6. Václav (1585 – 25. 3. 1616 Praha)
    • ∞ (18. 10. 1615) Anna Ludmila Novohradská z Kolowrat (17. 4. 1601–1627)
  • 7. Kateřina Ludmila († kolem 1629)
    • 1. ∞ (21. 10. 1612) Ladislav Berka z Dubé († 1613)
    • 2. ∞ Alwig ze Sulzu († 9. 3. 1632)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MÍKA, Alois. Majetkové rozvrstvení české šlechty v předbělohorském období. In: Sborník historický, sv. 15. Praha: Historický ústav ČSAV, 1967. S. 63.
  2. a b DROCÁR, Jan. Potomci Přemyslovců - Oldřich Lobkowicz [online]. Pozitivní noviny, 2006-10-01 [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. 
  3. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 91. 
  4. podle MAREK, Miroslav. GENEALOGY.EU - Lobkowicz [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. (anglicky)  se narodila už 14. července 1557

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]