V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz
Erb Lobkoviců

Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
1. duben 1651 – 4. červenec 1658
Panovník Ferdinand III., Leopold I.
Předchůdce Heřman Černín z Chudenic
Nástupce Maxmilián Valentin z Martinic

Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci:
12. září 1650 – 1. duben 1651
Panovník Ferdinand III.
Předchůdce Jindřich Volf Berka z Dubé
Nástupce Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka

Místodržící ve Slezsku

Prezident komory ve Slezsku

Hejtman Hlohovského knížectví

Prorektor Pražské univerzity

Císařský tajný rada

Císařský komorník

Narození 9. října 1614
Úmrtí 4. července 1658 (ve věku 43 let)
Choť 1. Marie Magdalena Pruskovská z Pruskova
2. Alžběta Apolonie z Tilly
Rodiče Vilém mladší Popel z Lobkowicz
Benigna Kateřina z Lobkowicz
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Vilém mladší Popel z Lobkowicz
asi 1575–1647
matka Benigna Kateřina z Lobkowicz
1594–1653
manželka 1. Marie Magdalena Pruskovská z Pruskova
† 12. 2. 1653
manželka 2. Alžběta Apolonie z Tilly
† 18. 8. 1665
syn Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz
1654–1697
bratr Oldřich Adam Popel z Lobkowicz
1610–1649
bratr Václav Zdeněk Popel z Lobkowicz
1613 – asi 1630
bratr František Vilém Popel z Lobkowicz
1616–1670
bratr Leopold Ignác Popel z Lobkowicz
1618–1642
děd Oldřich Felix Popel z Lobkowicz
† 1604
babička Anna z Hradce
1557–1596

Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz (9. října 16144. července 1658) byl příslušník bílinské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával vysoké zemské úřady, byl nejvyšším dvorským sudím a nejvyšším hofmistrem.

Původ a život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 9. října 1614 jako třetí syn a páté z osmi dětí Viléma mladšího Popela z Lobkovicz na Bílině (kolem 15751. leden 1647) a jeho manželky Benigny Kateřiny z Lobkowicz (29. březen 159428. prosinec 1653), zakladatelky a patronky pražské Lorety na Hradčanech.

Stal se císařským tajným radou a komořím. Zaujímal místo prorektora Pražské univerzity. Působil jsko hejtman hlohovského knížectví a prezident komory a místodržící ve Slezsku. Kariéru završil jako nejvyšší dvorský sudí (1650–1651) a nejvyšší hofmistr (1651–1658).

Zemřel 4. července 1658, pohřben byl v pražské Loretě, jejíž byl patronem a kde byli také pohřbeni oba jeho rodiče a obě manželky.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Vlastnil Svinčice, Divice, Libčeves, Chvatěruby, Běškovice a Bílinu.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se dvakrát. V roce 1637 se oženil s Magdalenou Pruskovskou z Pruskova († 12. únor 1653, pohřbena v pražské Loretě), dcerou Jan Kryštofa Pruskovského z Pruskova († 1625) a jeho manželky Kunhuty z Gutštejna. Manželství zůstalo bezdětné. Pro ni to byl již druhý sňatek, poprvé se provdala za Jana Františka Radthabta z Rosenburgu.

Čtyři měsíce po smrti své první manželky se 15. června 1653 oženil s Alžbětou Apolonií z Tilly († 18. srpen 1665 Praha, pohřbena v pražské Loretě), dcerou Václava Vernera z Tilly na Breitenbeggu (1599–1650/1653) a jeho manželky Barbory z Lichtenštejna (1604–1655). Narodil se jim syn:

  • Václav Ferdinand (1654 – 8. 10. 1697 Montortone, pohřben v pražské Loretě 18. 10. 1697), v roce 1670 byl povýšen do stavu říšských hrabat a v roce 1695 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.
    • ∞ (12. červen 1681 Vídeň) Marie Žofie z Ditrichštejna (1653 – 4. 11. 1711), jejich děti:
      • 1. Leopold Josef (17. 1. 1683 – 19. 5. 1707 Vídeň, pohřben v pražské Loretě)
      • 2. Terezie Ludmila (23. 1. 1684 – 7. 8. 1684)
      • 3. Eleonora Kateřina Charlotta (1. 4. 1685 – 3. 3. 1720 Vídeň, pohřbena v kostele sv. Václava v Roudnici), univerzální dědička bílinského panství
      • 4. Ludvík Filip (12. 8. 1687 – 27. 12. 1687)
      • 5. Ferdinand († 28. 5. 1679, pohřben v pražské Loretě) – asi nemanželský syn

V době nezletilosti syna Václava Ferdinanda byla Alžběta Apolonie patronkou pražské Lorety. Po smrti manžela se podruhé provdala 26. dubna 1661 za Viléma Albrechta Krakowského z Kolowrat (18. únor 1600 Praha18. únor 1688 Praha).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]