Bedřich Karel Josef ze Schönbornu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bedřich Karel ze Schönbornu
Rodový erb Schönbornů
Rodový erb Schönbornů
Narození2. srpna 1781
Mohuč
Úmrtí1849 (ve věku 67–68 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Manžel(ka)Marie Anna z Kerpenu (od 1811)
DětiErvín Damián Hugo ze Schönbornu
RodičeHugo Damián ze Schönborn-Buchheimu a Marie Anna Stadionová
Příbuznívnuk: František de Paula ze Schönbornu (1844–1899)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Karel Josef hrabě ze Schönbornu (německy Friedrich Carl Joseph Graf von Schönborn, 2. srpna 1781, Mohuč24. března 1849, Praha)[1] byl hrabě ze Schönbornu, německý šlechtic a majitel několika panství v Čechách.

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 2. srpna 1781 v Mohuči jako nejmladší syn hraběte Huga Damiána Ervína ze Schönbornu-Wiesentheidu (1738–1817) a jeho manželky hraběnky Marie Anny Terezie Johany Valpurgy Filipiny ze Stadionu (1746–1813), dcery hraběte Jana Huga Josefa Františka Filipa Karla Stadiona z Tannhausenu (1720–1785) a Marie Anny Schenkové ze Stauffenbergu (1728–1799).[2] Měl bratry Františka Filipa Josefa (1768–1841) a Františka Ervína (1776–1840).

6. srpna 1806 došlo za napoleonských válek k zániku Svaté říše římské. 18. září téhož roku bavorská vojska obsadila Wiesentheid.[3] Jeho otec Hugo Damián Ervín poté odešel na statky zakoupené v Čechách.

Bedřich Karel zastával čestné hodnosti c. k. komořího a tajného rady, zemřel 24. března 1849 v Praze.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. května 1811 se Bedřich Karel ve Vídni oženil s Annou Marií z Kerpenu (13. listopadu 1784, Koblenz – 8. října 1862, Praha), dcerou Anselma Františka Jiřího z Kerpenu svobodného pána na Illingenu (1738–1808/1825) a jeho manželky Marie Antoinetty z Hornstein-Gofflingenu (1757–1828). Měli tři děti:[1][4][5]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Po otci byl dědicem několika panství v Českém království, které byly začleněny do tzv. třetího schönbornského fideikomisu zřízeného v roce 1811. Na Plzeňsku to byly statky Dolní Lukavice, Malesice a Příchovice[7]. K západočeským panstvím patřilo přes třicet vesnic a město Přeštice. V severních Čechách bylo schönbornským majetkem panství Dlažkovice se statkem Skalka.[8] K západočeským statkům přikoupil v roce 1818 panství Lužany a později ještě Nekmíř (1845). Na svých statcích s rozlohou přibližně 8 000 hektarů půdy měl Bedřich Karel Schönborn k dispozici několik honosných barokních zámků, hlavním sídlem byl zámek Dolní Lukavice. V Praze rodině patřil Schönbornský palác na Malé Straně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фридрих Карл Йозеф фон Шьонборн na bulharské Wikipedii.

  1. a b MAREK, Miroslav. GENEALOGY.EU - Schönborn 5 [online]. Rev. 2009-02-14 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Schönborn 2, genealogy.euweb.cz
  3. Domarus, Max: Territorium Wiesentheid. S. 87.
  4. Friedrich Carl Joseph Graf v.Schönborn, ww-person.com
  5. Friedrich Carl Josef Graf von Schönborn, thepeerage.com
  6. Erwein Damian Hugo Graf von Schönborn-Wiesentheid, thepeerage.com
  7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy, Praha, 1985; s. 64, 204, 277
  8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 92, 420

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]