Ballet de la Nuit

Ballet de la Nuit (česky Balet Noci) je francouzský balet (ballet de cour) velkolepého rozsahu. Na jeho tvorbě se podílel kolektiv autorů (Jean-Baptiste Boësset, Jean de Cambefort, Michel Lambert a pravděpodobně i Jean-Baptiste Lully). Veršované libreto sepsal básník Isaac de Benserade a choreografii pro celý balet vytvořil Pierre Beauchamp. Premiéru měl balet 23. února 1653 v Louvre.

Balet sestává ze 4 dějství, které obsahují celkem 43 entrées (vstupů), celková doba představení dosahuje 12 hodin.

Vznik a první představení

Balet Noci je dvanáctihodinovou alegorickou hrou k oslavě krále, ve které on sám vystupoval (jednalo se o jeho první veřejné vystoupení). Hudba je kolektivní prací autorů Jeana-Baptiste Boësseta, Jeana de Cambeforta, Michela Lamberta a pravděpodobně i Jeana-Baptiste Lullyho, který se v baletu objevil i v několika rolích. Veršované libreto je dílem básníka Isaaca de Benserada (ten se ke dvoru dostal díky kardinálovi Richelieu). Je volně inspirováno klasickou mytologií, a také běžnými činnostmi lidí. Zpracováním náročné choreografie byl pověřen Pierre Beauchamp (později dvorní choreograf ve Versailles).

Balet obsahuje 4 dějství, která jsou rozdělena na 43 vstupů (entrées), z nichž každý představuje určitou scénu (ve které se odehrávají různé životní situace mnoha osob). Celková délka představení proto dosáhla celých 12 hodin. Samotný děj pak obsahuje (ve 2. dějství) svatbu Pelea s Thetis (Ballet des Nopces de Thétis) pojatou jako balet v baletu. Šestý vstup nazvaný Comédie muette d'Amphitryon obsahuje další 4 dějství (s vlastním příběhem, který končí v posledním dějství, před začátkem 3. dějství hl. části).

Premiéru měl Balet Noci 23. února 1653 v Salle du Petit-Bourbon v Louvre (repríz bylo celkem šest: 25. a 27 února, 2., 4., 6. a 16. března 1653). Premiéry se účastnila královna-matka Anna Rakouská a první ministr Francie, kardinál Mazarin.

Děj

1. dějství

Prvním dějstvím celý děj začíná. Úderem šesté hodiny večerní začíná představení (první dějství končí v devět hodin).

Divadelní scéna představuje vzdálenou krajinu u moře se skalami, na které naráží vlny a postupně je pohlcuje šero.

Zazní overtura k baletu.

I. vstup

Jeden z kostýmů, který měl během baletu Ludvík XIV. na sobě (Hráč na loutnu)

Slunce (Le Soleil) zapadá, nad světem za chvíli zavládne Noc (La Nuit). Ve voze taženém sovami postupuje Noc, následovaná čtyřmi z dvanácti Hodin (Quatre des douze Heures, jednu z nich hrál král), které představují čtyři hodiny, zbývající do začátku noci (Veilles de la Nuit).

II. vstup

Bůh moře Próteus ve své jeskyni (syn boha Poseidóna) svolává mořské nestvůry, které připlouvají.

III. vstup

Připlouvá pět Néreoven z Poseidónovy družiny, přjimout Próteovy rozkazy, po uzamčení mořských nestvůr.

IV. vstup

Scéna se mění, bůh moře a jeho společníci mizí, a na scéně se objevuje pět lovců. Jsou unavení, protože se jim podařilo skolit jelena.

V. vstup

Scéna se opět mění, lovci odcházejí, a na scéně se objevují dva pastýři (jednoho z nich hrál Lully) a dvě pastýřky, kteří se vracejí z pastvin. Cestu přes pole si zpříjemňují hrou na flétnu a dudy.

VI. vstup

Scéna se změnila na cestu, na které bandité okradli cestujícího obchodníka.

VII. vstup

Na scéně se objevuje ulice plná obchodníků, u kterých vybírají zboží dva kavalíři (jednoho z nich hrál Filip I., bratr krále) a dvě kokety, bohatí měšťané i vojáci (jednalo se o komediální vsuvku).

VIII. vstup

V osmém vstupu se objevují dva Egypťané a dvě Egypťanky (věštci), kteří chodí od jednoho obchodu k druhému a věští.

X. vstup

Na scéně se opět objevují obchodníci, kteří začali zavírat své obchody.

XI. vstup

Tři lampáři začínají na ulicích rozsvěcet svíce v lampách.

XII. a XIII. vstup

Kostým vojáka. Jeden z kostýmů, které měl Ludvík XIV. během baletu na sobě

Dva zloději napadli dva měšťany. Dva vojáci (jednoho z nich hrál Lully) před nimi raději prchají.

XIV. vstup

Dvůr Zázraků, ve kterém se nachází žebráci a mrzáci (jednoho z nich hrál Lully) se vysmívají pánovi domu.

2. dějství

Druhé dějství ihned navazuje první. Začíná v devět hodin večer a trvá až do půlnoci. Obsahuje šest vstupů a Ballet des Nopces de Thétis (tzv. balet v baletu).

I. vstup

Tři Sudičky, Smutek, a Stáří během tance prohlásili, že s nocí není něco v pořádku.

II. vstup

Venuše, bohyně lásky, se snesla na Zemi, aby zajala Smutek a Stáří.

III. vstup

Dvě Strany připravily taneční sál pro ples. Přichází Roger s Bradamante a posílají pro Medora, Angeliku, Marphise, Ricciardetto a Fleur d'Epine.

IV. vstup

Ples začíná kurantou (courante) a branlem (branle) ve starém stylu.

V. vstup: Ballet des Nopces de Thétis

Slavnost bohů: svatba Pelea a Thetis (Vilém V. Oranžský, 1795, obrazárna Mauritshuis, Haag)

Balet v baletu: Svatba Pelea s Thetis (Ballet des Nopces de Thétis).

II. vstup

Vulkán a čtyři kyklopové, připravují na bezdýmném ohni hostinu.

III. vstup

Themis, bohyně zákonného pořádku, bdí nad celým průběhem, Ganymédés a Hébé přinášejí nektar a ambrózii, následováni Dionýsem a Ceres.

IV. vstup

Janus a dva satyrové dorazili, aby také pomohli. Setkávají se s Apollónem a sledují múzy hudby, Kleió, Euterpé a Erató, které se také účastní svatby.

V. vstup

Svár.

VI. vstup: Comédie muette d'Amphitryon

III. dějství

Socha Jupitera

Alcmene se vrací s Bromiou, svou služkou, které si stýská, že jí chybí manžel. Jupiter a Merkur dorazí. Jupiter vchází dovnitř, ale Merkur zůstává u dveří.

IV. dějství a závěr

Pravý Sosia se vrací ze své cesty a chce se připojit k Alcmene, nicméně jeho dvojník jej předejde, atd. Hra končí sarabandou, hranou na housle a čtyři malé Španělky a jeden Španěl tancují závěrečný tanec.

3. dějství

Třetí dějství začíná ihned po druhém, přesně o půlnoci. Trvá pak do tří hodin ráno.

I. vstup

Luna jede svým vozem, následována hvězdami. Ty ji však chtějí opustit. Chtějí totiž obdivovat krásu Endymióna (recitativ Luny: Moi dont les froideurs sont connues, Hélas ! j'aime à la fin et je tombe des Nues Pour voir ce beau Berger qui me donne la Loi...).

II. vstup

Luna, zamilován do Endymióna, k němu sestupuje z nebe, přistoupila k němu a mrak je zakryl před pohledem diváků.

III. vstup

Ptolemeus a Zorocastrus pozorují a nebe a nevidí Lunu. Napadne je, že byla odstraněna nějakým kouzlem.

IV. vstup

Luna je skrytá, vzduch ztěžkne a čtyři rolníci mají při pohledu na nebe obavu, že se stalo v přírodě něco divného. Rozhodnou se, že si o celé záležitosti musí promluvit s astrology Ptolemaiem a Zorocastrusem.

V. vstup

Jupiter mezi Korybanté (malba Giuseppe Marie Crespiové, 1730, Kimbell Art Museum

Šest Korybanté (Cabou, Saint-Fré, Piquet, Raynal, Monglas, Verbec) volá na Měsíc, aby se vrátil na nebe. Ten se opravdu vrací, poté, co opustil Endymióna.

VI. vstup

Osm Arden přichází v červených oděvech, pokrytých ohněm, které probleskávají černou nocí.

VII. vstup

Velký muž určený jako hlídač osmi malých démonů, kteří způsobí paniku.

IX. vstup

Kouzelník a čtyři staré čarodějnice jsou při sabatu odstraněny.

X. vstup

Šest vlkodlaků běží na sabat. (Zadní část jeviště se otevře a je vidět samotný sabat.)

XI. vstup

Tři zvědavci se chtějí jít podívat, ale když přijdou, vše zmizí.

XII. vstup

Na scéně je dům v plamenech, zvon zvoní na poplach.

XIII. vstup

Dva zloději přichází na spáleniště s kbelíky a tesáky, a chtějí pomoci hasit, ve skutečnosti ale chtějí letět. Jsou však zadrženi Guet royal (bezpečnostní jednotka vytvořená v Paříži v prosinci 1254).

4. dějství

Čtvrté dějství začíná ve tři hodiny ráno a končí východem Slunce v šest hodin ráno.

I. vstup

Spánek a Ticho jsou spát.

Čtyři démoni: ohně, vzduchu, vody a země, představují čtyři lidské druhy temperamentu: cholerika, sangvinika, flegmatika a melancholika.

II. vstup

Sen o cholerickém temperamentu reprezentuje zuřivost.

IV. vstup

Sen o sangvinikovi je reprezentován násilnou vášní.

V. vstup

Sen o flegmatikovi je vyjádřen ubohým strachem a hloupostí.

VI. vstup

Zádumčivá nálada je vyjádřena postavou Básníka a Filozofa.

IX. vstup

Šest kovářů pracuje u kovadliny.

X. vstup: Východ Slunce

Kostým Apollóna, boha Slunce (Ludvík XIV.)

Aurora se objevuje ve svém voze, obklopena dvanácti Hodinami dne, v doprovodu Rozbřesku drží v rukou urnu s rosou, kterou kropí na Zemi (recitativ Aurory: [...] Le Soleil qui me suit c'est le jeune LOUIS.). Odchází poté, co slyší zpěv Slunce (Ludvík XIV.), které se objevuje, rozhrnuje mraky a obklopeno Génii vyhlašuje nejlepší a největší světový den. Východ Slunce ukončuje Noc a celý balet končí (Král představující vycházející Slunce: Sur la cime des monts commençant d'éclairer Je commence déjà de me faire admirer [...]).

Géniové: Čest (vévoda z Yorku), Milost (p. de Joyeuse), Láska (vévoda z Damville), Hodnota (p. de Saint-Aignan), Vítězství (p. de Créquy), Štědrost (p. de Vivonne), Sláva (Renomée, p. de Roquelaure), Magnificence (p. de Monglas), Constance (p. le GrandMaistre), Opatrnost (p. de Villequier), Věrnost (p. de Guiche), Mír (p. Bouquineau), Spravedlnost (p. de Genlis), Střídmost (p. de Villeroy), Věda (p. du Plessis), Milosrdenství (p. de Gramont), Řečnictví (hrabě du Lude), Tajemství (p. de Canaple), Zdvořilost (p. de Humières), Bdělost (p. de Froulé), Sláva (p. de Mirepoix).

Ballet de la Nuit ve filmu

Scéna z Baletu Noci (konkrétně Východ Slunce) se objevuje ve francouzském historickém filmu Král tančí (franc. Le Roi Danse).

Nahrávky

Balet Noci nebyl nikdy kompletně nastudován, patrně kvůli jeho délce. Šablona:Externí odkaz (od Musica Antiqua Köln a Reinharda Goebela) existuje (v rámci soundtracku pro film Král tančí), obsahuje však pouze overturu a Le Roi représentant le soleils levant.

Odkazy

Související články

• Seznam děl J. B. Lullyho
• Ludvík XIV.

Externí odkazy

• Ballet de la Nuit v knihovně public domain hudebnin IMSLP (Petrucci Music Library)

Portály: Hudba