Aventinská mansarda
Aventinská mansarda se nazývala výstavní síň nakladatelství Aventinum, spojená s prodejnou a čítárnou, která působila v letech 1927-1931. Shodně se nazývala skupina výtvarníků, kteří byli touto síní prodejně zastupováni.
Aventinská mansarda - moderní knihkupectví a výstavní síň
[editovat | editovat zdroj]
Výstavní síň Aventinská mansarda se nacházela v pražské Purkyňově ulici č. 4,[p 1] v podkroví Zedwitzovského barokního paláce (palác Aventin). Podle dobového popisu a zachovaných fotografií kombinovala Aventinská mansarda prodejnu knih s čítárnou, ve které bylo možno publikace volně prohlížet, s výstavní síní.[1] Síň byla otevřena 26. listopadu 1927, pro veřejnost o dva dny později.[2]
Aventinskou mansardu řídil, spolu s Otakarem Štorchem-Marienem, František Muzika, který navrhoval řešení jednotlivých výstav. Ke každé výstavě byla vytištěna jedna reprodukce a doprovodný text, včetně seznamu vystavovaných děl.[2]
Vstupné na výstavy bylo buď bezplatné nebo 2 Kč (ty se při případném nákupu v prodejně odečetly). V roce 1930 byla Aventinská mansarda "...po otevření Aventinského knihkupectví proměněna za výstavní sál exklusivního umění výtvarného knižního i bibliofilského..."[3] [p 2]
Výtvarná skupina Aventinská mansarda
[editovat | editovat zdroj]Nejednalo se o výtvarnou skupinu v pravém slova smyslu, ale o skupinu výtvarníků, kterou Aventinská mansarda prodejně zastupovala. Skupinu tvořili tito umělci:[2]
- Vratislav Hugo Brunner (1886-1928)
- Josef Čapek (1887-1945)
- Karel Dvořák (1893-1950)
- Emil Filla (1882-1953)
- Adolf Hoffmeister (1902-1973)
- Vlastislav Hofman (1884-1964)
- Rudolf Kremlička (1886-1932)
- František Muzika (1900-1974)
- Josef Šíma (1891-1971)
- Václav Špála (1885-1946)
- Jan Zrzavý (1890-1977)
Podle informačního systému AbART do této skupiny ještě patřili:[4]
- Jan Bauch (1898-1995)
- Alexander Hackenschmied (1907-2004)
- Jindřich Štyrský (1899-1942)
- Jiří Veris [5]
- Alois Wachsman (1898-1942)
Akce konané v Aventinské mansardě
[editovat | editovat zdroj]Výstavy obrazů
[editovat | editovat zdroj]Výstavy byly oznamovány v Rozpravách Aventina a denním tisku, např.:
- 1927: - Jan Zrzavý[1] (první výstava, která se v Aventinské mansardě konala)
- 1928 - Vlastislav Hofman[6]
- 1929 - Adolf Hoffmeister,[7] Josef Šíma[8]
- 1930 - Hugo Boettinger[9], Milada Marešová,[10] Jindřich Štyrský a Toyen,[11] Jan Bauch[12]
- 1931 - František Muzika,[13], Alois Wachsman,[14] Jiří Krejčí (malíř)[15]
V Aventinské mansardě vystavovali nejen kmenoví členové skupiny Aventinská mansarda, ale i další umělci.
Ostatní akce
[editovat | editovat zdroj]Od prosince 1929 se v Aventinské mansardě konaly první české autogramiády.[16] V květnu-červnu 1930 a v lednu-únoru 1931 proběhly výstavy moderních fotografií.[17] V červnu 1931 byly vystavovány reprodukce obrazů. Konala se zde též čtení z literárních děl.[18]
Zánik Aventinské mansardy
[editovat | editovat zdroj]V důsledku finančních problémů nakladatelství Aventinum byla Aventinská mansarda uzavřena v září 1931.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Rozpravy Aventina, 6-7/1927-1928, s.86, 'Výstavy'
- ↑ a b c KORDASOVÁ, Veronika. NAKLADATELSTVÍ AVENTINUM A MELANTRICH V LETECH 1919–1938 – KOMPARACE SE ZAMĚŘENÍM NA LITERÁRNÍ PRODUKCI. Magisterská diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA. Vedoucí práce Pavel Křepela. Dostupné online.
- ↑ Rozpravy Aventina 5/1930-1931, s.56
- ↑ Informační systém AbART, členové Aventinské mansardy
- ↑ Zdroj: informační systém AbART, neověřeno
- ↑ Rozpravy Aventina, 9/1927-1928, s.113
- ↑ Rozpravy Aventina, 35/1938-1939, s.354
- ↑ Národní politika, 19.10.1929, s.6
- ↑ Rozpravy Aventina, 10/1930-1931, s.115
- ↑ Rozpravy Aventina 8/1930-1931, s.91
- ↑ Rozpravy Aventina 24/1929-1930, s.284, Vítězslav Nezval:K výstavě Štyrského a Toyen
- ↑ Národní politika, 5.10.1930, s.9
- ↑ Rozpravy Aventina, 26/1930-1931, s.307
- ↑ Rozpravy Aventina, 27/1930-1931, s.319
- ↑ 32/1931-1932, s.379
- ↑ Národní listy, 28.11.1930, s.5
- ↑ Národní politika, 27.5.1930, s.6
- ↑ Národní politika, 18.2.1928, s.5
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KORDASOVÁ, Veronika. NAKLADATELSTVÍ AVENTINUM A MELANTRICH V LETECH 1919–1938 – KOMPARACE SE ZAMĚŘENÍM NA LITERÁRNÍ PRODUKCI. Magisterská diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA. Vedoucí práce Pavel Křepela. Dostupné online.
- SRP ML., Karel. Aventinská mansarda:Otakar Štorch Marien a výtvarné umění (kat. výstavy). [s.l.]: Galerie hlavního města Prahy