Atle Selberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Atle Selberg
Atle Selberg.jpg
Narození 14. června 1917
Langesund
Úmrtí 6. srpna 2007 (ve věku 90 let)
Princeton
Příčina úmrtí srdeční selhání
Alma mater Univerzita v Oslu
Zaměstnavatel Syracuse University
Ocenění Fieldsova medaile (1950)
Gunnerus Medal (2002)
Abelova cena
komandér s hvězdou Řádu svatého Olafa
Wolfova cena za matematiku
Manžel(ka) Hedvig Selberg
Příbuzní Henrik Selberg
Arne Selberg
Sigmund Selberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atle Selberg (14. června 1917 Langesund, Norsko6. srpna 2007) byl norský matematik známý především svými pracemi z analytické teorie čísel, a teorie automorfních forem.

Život a práce[editovat | editovat zdroj]

Již od mládí ho fascinovaly práce indického matematika Šrínivásy Rámanudžana. Vystudoval matematiku na univerzitě v Oslu, kde v roce 1943 získal doktorát.

Během druhé světové války pracoval v osamocení kvůli německé vojenské okupaci Norska. Po válce se jeho práce staly známými, včetně důkazu tvrzení, že nenulový podíl netriviálních nul Riemannovy zeta-funkce leží na kritické přímce Re(s)=1/2, což byla první verze později vylepšené tzv. věty o kritické přímce. V roce 1948 Selberg podal elementární důkaz věty o prvočíslech.

Za své úspěchy Selberg obdržel v roce 1950 Fieldsovu medaili.

Selberg se přestěhoval do Spojených států a v roce 1950 se stal členem Institute for Advanced Study v Princetonu, kde zůstal až do důchodu. Jeho nejslavnějším výsledkem je objevení duality mezi délkovým spektrem kompaktní Riemannovy plochy a vlastní hodnotou laplaciánu, což je analogií k dualitě vztahu mezi prvočísly a nulami Riemannovy zeta-funkce. V roce 1986 byl oceněný Wolfovou cenou.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

První výsledek objevil Selberg už ve svých čtrnácti letech. Jednalo se o vztah

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]