Atle Selberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Atle Selberg
Atle Selberg.jpg
Narození14. června 1917
Langesund, NorskoNorsko Norsko
Úmrtí6. srpna 2007 (ve věku 90 let)
Princeton, New Jersey, USAUSA USA
Alma materUniverzita v Oslu (1935–1943)
PracovištěInstitut pro pokročilé studium (1947–1948)
Syracuská univerzita (1948–1949)
Institut pro pokročilé studium (1949–1987)
Institut pro pokročilé studium (1987–2007)
Oborteorie čísel
OceněníFieldsova medaile (1950)
Wolfova cena za matematiku (1986)
komandér s hvězdou Řádu svatého Olafa (1987)
Gunnerus Medal (2002)
Manžel(ka)Hedvig Selberg (od 1947)
DětiIngrid Maria Selberg
RodičeOle Michael Ludvigsen Selberg
PříbuzníHenrik Selberg, Arne Selberg a Sigmund Selberg (sourozenci)
Mustapha Matura (zeť)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atle Selberg (14. června 1917 Langesund, Norsko6. srpna 2007 Princeton, New Jersey) byl norský matematik známý především svými pracemi z analytické teorie čísel, a teorie automorfních forem.

Život a práce[editovat | editovat zdroj]

Již od mládí ho fascinovaly práce indického matematika Šrínivásy Rámanudžana. Vystudoval matematiku na univerzitě v Oslu, kde v roce 1943 získal doktorát.

Během druhé světové války pracoval v osamocení kvůli německé vojenské okupaci Norska. Po válce se jeho práce staly známými, včetně důkazu tvrzení, že nenulový podíl netriviálních nul Riemannovy zeta-funkce leží na kritické přímce Re(s)=1/2, což byla první verze později vylepšené tzv. věty o kritické přímce. V roce 1948 Selberg podal elementární důkaz věty o prvočíslech.

Za své úspěchy Selberg obdržel v roce 1950 Fieldsovu medaili.

Selberg se přestěhoval do Spojených států a v roce 1950 se stal členem Institute for Advanced Study v Princetonu, kde zůstal až do důchodu. Jeho nejslavnějším výsledkem je objevení duality mezi délkovým spektrem kompaktní Riemannovy plochy a vlastní hodnotou laplaciánu, což je analogií k dualitě vztahu mezi prvočísly a nulami Riemannovy zeta-funkce. V roce 1986 byl oceněný Wolfovou cenou.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

První výsledek objevil Selberg už ve svých čtrnácti letech. Jednalo se o vztah

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MacTutor History of Mathematics archive.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]