Atle Selberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Atle Selberg
Narození 14. června 1917
Langesund
Úmrtí 6. srpna 2007 (ve věku 90 let)
Princeton
Alma mater Univerzita v Oslu
Povolání matematik a vysokoškolský pedagog
Ocenění Fieldsova medaile (1950)
Gunnerus Medal (2002)
Řád svatého Olafa
Manžel/ka Hedvig Selberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atle Selberg (17. června 1917 Langesund, Norsko6. srpna 2007) byl norský matematik známý především svými pracemi z analytické teorie čísel, a teorie automorfních forem.

Život a práce[editovat | editovat zdroj]

Již od mládí ho fascinovaly práce indického matematika Srinivasy Aaiyangara Ramanujana. Vystudoval matematiku na univerzitě v Oslu, kde v roce 1943 získal doktorát.

Během druhé světové války pracoval v osamocení kvůli německé vojenské okupaci Norska. Po válce se jeho práce staly známými, včetně důkazu tvrzení, že nenulový podíl netriviálních nul Riemannovy zeta-funkce leží na kritické přímce Re(s)=1/2, což byla první verze později vylepšené tzv. věty o kritické přímce. V roce 1948 Selberg podal elementární důkaz věty o prvočíslech.

Za své úspěchy Selberg obdržel v roce 1950 Fieldsovu medaili.

Selberg se přestěhoval do Spojených států a v roce 1950 se stal členem Institute for Advanced Study v Princetonu, kde zůstal až do důchodu. Jeho nejslavnějším výsledkem je objevení duality mezi délkovým spektrem kompaktní Riemannovy plochy a vlastní hodnotou laplaciánu, což je analogií k dualitě vztahu mezi prvočísly a nulami Riemannovy zeta-funkce. V roce 1986 byl oceněný Wolfovou cenou.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

První výsledek objevil Selberg už ve svých čtrnácti letech. Jednalo se o vztah

\sum_{n=1}^\infty n^{-n} = \int_0^1 x^{-x} dx

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]