Artaxerxés II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Artaxerxés II.
perský velkokrál
Mince Artaxerxa II.
Mince Artaxerxa II.
Doba vlády 404359 př. n. l.
Narození cca 430 př. n. l.
Úmrtí 359 př. n. l.
Pohřben Persepolis
Předchůdce Dareios II.
Nástupce Artaxerxés III.
Manželka Stateira
Potomci Artaxerxés III.
Dareios
Ariaspés
Arsamés
Dynastie Achaimenovci
Otec Dareios II.
Matka Parysatis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artaxerxés II. Mnémon[1] (řecky Ἀρταξέρξης, staropersky ArtachšaçáPísmeno A staroperštinyPísmeno RA staroperštinyPísmeno TA staroperštinyPísmeno XA staroperštinyPísmeno SHA staroperštinyPísmeno SSA staroperštinyPísmeno A staroperštiny ]; cca 430359 př. n. l.) byl devátý perský velkokrál z rodu Achaimenovců, dynastie vládnoucí Přednímu východu od 6. století př. n. l. Artaxerxovo rodné jméno znělo podle některých pramenů Arsikás.[2]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Na trůn Artaxerxés dosedl po smrti svého otce Dareia II. v roce 404 př. n. l. a téměř od počátku byl konfrontován s vážnými vnitropolitickými problémy.[3] Jeho mladší bratr Kýros se nechtěl spokojit s hodností satrapy Lýdie, Frýgie a Kappadokie, kterou získal na přímluvu královny matky Parysatidy, a s pomocí řeckých žoldnéřů se pokoušel uchvátit vládu v říši. Jen šťastná náhoda – Kýrova smrt v bitvě u Kunax 3. října 401 – zbavila Artaxerxa II. vážného nebezpečí.[4] Návrat řeckých žoldnéřů do vlasti, provázený mnoha útrapami, popsal ve svém spise Anabáze řecký historik a básník Xenofón (kol. 430355 př. n. l.), očitý svědek událostí.

Za Artaxerxa II. si samostatnost na říši opětovně vydobyl Egypt, v němž nepokoje probíhaly již od sklonku vlády Dareia II. Díky obratné politice faraonů 28.30. dynastie si odbojná provincie dokázala uchovat nezávislost plných šedesát let. Úspěšnější byla Artaxerxova politika ve vztahu k Řekům, kde se mu podařilo prosadit mír mezi jednotlivými státy a nechat si navíc potvrdit svrchovanost nad Malou Asií. Podle něj se míru z let 387/386 někdy říká „královský“.[5]

Na sklonku vlády postihlo Artaxerxa II. několik osobních tragédií. Jeho syn Dareios proti němu zosnoval spiknutí, které však bylo odhaleno, a král musel dát prince popravit.[6] Další syn Óchos pak nechal zabít další dva královské prince, Ariaspa a Arsama, v nichž viděl překážku na své cestě k moci. Když otec krátce nato zemřel, dosedl Óchos na perský trůn jako Artaxerxés III.

Náboženská a stavební činnost[editovat | editovat zdroj]

Artaxerxova náboženská politika navazovala na tradiční perskou toleranci vůči cizím kultům, takže v této oblasti k žádným problémům nedocházelo. Zdá se, že sám král byl obzvláštním ctitelem bohyně Anáhity, neboť její uctívání tehdy zažívalo pravý rozkvět (výstavba nových a podpora starých svatyň). Také mithraismus dosáhl v íránských krajích (ale i jinde) značného rozšíření. Stavební práce probíhaly především v rezidenčních Súsách, kde vznikl druhý palácový komplex vedle Dareiova a několik monumentálních nápisů. Pohřbít se dal král na nově zřízeném pohřebišti v Persepoli (u úpatí Kúh-e Rahmát), nikoli v Nakš-e Rustamu. Jeho životopis napsal Plútarchos.

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

V řeckých pramenech je Artaxerxés většinou popisován jako slabý a ovlivnitelný panovník, ale i jako velkorysý a mírný člověk. Vládl déle než všichni ostatní achaimenovští králové (45 let) a jako jeden z mála zemřel přirozenou smrtí. Fakt, že se udržel na trůnu tak dlouho, naznačuje, že musel disponovat pevnou mocenskou základnou.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Přídomek Mnémon, který králi dali řečtí autoři, znamená "dobré paměti" (Plútarchos, Artaxerxés 1, 1).
  2. Ktésiás, frg. 15a (cit. Plútarchos, Artaxerxés 1, 4).
  3. Xenofón, Anabaze 1, 1, 3; Diodóros 13, 108, 1; Plútarchos, Artaxerxés 2, 4–5, Iustinus 5, 11, 1–2.
  4. Xenofón, Anabaze 1; Ktésiás, frg. 16; Diodóros 14, 19, 2–24, 6; Plútarchos, Artaxerxés 6, 2–13, 7; Synkellos 1, 485, 14nn; Iustinus 5, 11, 5–11.
  5. Xenofón, Řecké dějiny 5, 1, 31; Diodóros 14, 110, 3.
  6. Plútarchos, Artaxerxés 26–29.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. (česky) 
  • PLÚTARCHOS. Životopisy slavných Řeků a Římanů. Překlad Václav Bahník. Praha: Arista : Baset : Maitrea, 2006–2007. 2 sv., 856, 840 s. ISBN 978-80-7340-103-0. (česky) 
  • WIESEHÖFER, Josef. Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr.. München ; Zürich: Artemis und Winkler, 1993. 426 s. ISBN 3-7608-1080-2. (německy) 
  • XENOFÓN. Anabaze. Překlad Jaroslav Šonka. Praha: Odeon, 1974. 266 s. (česky) 
  • XENOFÓN. Řecké dějiny ; Lakedaimonské zřízení ; O státních příjmech. Překlad Josef Hejnic, Alena Frolíková, Václav Bahník. Praha: Svoboda, 1982. 373 s. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Dareios II.
Znak z doby nástupu Perský král
404359
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Artaxerxés III.
Předchůdce:
Dareios II.
Znak z doby nástupu Egyptský král
404401
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Amenardis